Cyberspace 2018: Zážitky z Kyberprostoru!

Úvodní část konference se konala v univerzitním kině Scala a byla složena ze dvou příspěvků následovaných panelovou diskusí včetně dotazů z publika. První příspěvek přednesla kanadská profesorka Mira T. Sundara Rajan na téma Morálních autorských práv (uvedení autorství, zachování integrity díla a ochrana reputace autora). Následná diskuse se týkala především práva autora na zachování integrity jeho díla v době remixů a probírány byly i internetové memy a jejich vliv na utváření společnosti. Následovala prezentace nizozemského profesora Alexandra Schoutena, který se zabývá komunikací prostřednictvím online seznamek a prezentoval přehled výsledků svých jednotlivých studií. Publikum výsledné statistiky, jakož i jednotlivá doporučení pro online seznamování, nepochybně zaujaly, neboť počet otázek z publika nebral konce.

Své dojmy a postřehy pak mohli účastníci probrat s prezentujícími i spolu navzájem v předsálí kina, kde byl až do večerních hodin k dispozici bohatý raut a občerstvení.

Celou sobotu pak pokračoval nabitý program sestávající ze čtyř paralelních sekcí, které s přestávkami na kávu a oběd běžely nepřetržitě až do večera, kdy následovala tradiční společná večeře v restauraci Sborovna.

Je mi velmi líto, že jsem si nemohl vyslechnout všechny příspěvky a často jsem velmi obtížně zvažoval, zda se účastnit toho či onoho bloku. Vždyť jen zastřešující témata jednotlivých bloků zní tak atraktivně, posuďte sami:

Soukromí a osobní data
Internet a společnost
Právo duševního vlastnictví on-line
Manipulativní techniky on-line
eGovernment, eJustice, řešení sporů online
eCommerce, jednotný digitální trh
Blockchain
Kybernetická kriminalita a digitální dokazování
Kybernetická bezpečnost, kybernetické útoky
Mezinárodní internetové právo
Digitálních dovednosti a technologie ve vzdělávání
Umění v kyberprostoru
Náboženství v kyberprostoru
Psychologie kyberprostoru
Počítačové hry a společnost
Právní informatika
Odpovědnost umělé inteligence
Právní problémy strojově generovaných dat

Kompletní přehled abstraktů všech příspěvků můžete nalézt zde. Rád bych zde pohovořil pouze o několika příspěvcích, které mě obzvláště zaujaly.

Bernardo Calabrese prezentoval velice zajímavý pohled na možná řešení autorských práv v případech užití umělé inteligence, kdy jako hlavní kritérium použil dopad jednotlivých řešení na hospodářskou soutěž. Jeho pohled ze strany soutěžního práva byl podle mě originální a otevřel nové otázky v souvislosti s regulací umělé inteligence, které se v diskusích o autorských právech příliš nezmiňují. Jednou takovou myšlenkou je scénář, kdy bychom výtvorům umělé inteligence nepřiřadili žádnou ochranu s tím, že umělá inteligence nepotřebuje žádnou motivaci k tomu, aby tvořila (známé jsou např. umělou inteligencí generované skladby, které mimochodem mohli účastníci konference poslouchat v mezičase jednotlivých sekcí). To by však znamenalo, že tato díla by bylo možno používat zdarma a lidmi generované umění by se tak stalo příliš drahým, než aby se v tržním prostředí vyplatilo. Ochrana děl generovaných umělou inteligencí by tedy paradoxně měla za cíl ochránit lidské tvůrce.

Tito Rendas prezentoval velmi dobře analyticky zpracovaný rámec doporučení změn týkajících se výjimek z užití autorských děl podle evropské směrnice o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti. Stávající řešení obsažené v čl. 5 uvedené směrnice není dost flexibilní na to, aby mohlo reagovat na pokračující technologický pokrok. Je nutno vyvážit zájem na jasně definovaných pravidlech zajišťujících právní jistotu a zájem na flexibilitě práva tak, aby bylo vyhověno oběma zájmům. Poté, co podrobil stávající úpravu kritice z pohledu těchto kritérií, sestavil doporučení, které je z pohledu všech kritérií (tj. jak na právní jistotu, tak legislativní flexibilitu, jak na soudní předvídatelnost, tak na interpretační volnost) optimální, a které zahrnuje jak uzavřený seznam exaktních výjimek, které musí všechny členské státy přijmout, tak seznam dobrovolných výjimek, které by byly stanoveny více volně, a na závěr dává prostor Evropskému soudnímu dvoru, aby mohl na základě vágního zadání specifikovat další výjimky, pokud jich bude zapotřebí.

Překvapilo mě, když Michaela MacDonald hovořila o tom, že kreativní užití počítačových her, ke kterému dnes a denně dochází (modování, natáčení let’s playů, fan-fiction) je v podstatě nelegální, neboť neexistuje žádná výjimka, která by uživatele počítačových her opravňovala k jinému užití hry, než je její hraní.

Naopak mě nepřekvapilo, když se mnoho účastníků kriticky vyjadřovalo k možnosti filtrovat obsah podle nové směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu (čl. 13). Problémy, které z takovéto povinnosti pramení se podrobněji zabýval Akbar Ismanajov. Kromě těch známějších argumentů mě zaujalo, že filtrovací algoritmy jakožto obchodní tajemství nemohou z principu poskytovat záruky odpovědnosti, proporcionality, předvídatelnosti a transparentnosti.

Určitě by za zmínku stálo i mnoho dalších, ale jak již jsem řekl, většinu příspěvků jsem neměl možnost vyslechnout, neboť tato konference je každým rokem stále větší a počet příspěvků již překročil stovku! Myslím, že každý by si na této konferenci vybral.

Na závěr bych chtěl poděkovat Masarykově univerzitě, jakožto i všem organizátorům této konference, jmenovitě Jakubovi Haraštovi a Jakubovi Míškovi, jakož i mnoha dalším, za možnost účastnit se této konference a vyslechnout si zajímavé názory právních i jiných expertů z různých oborů na současné problémy společnosti, které nás trápí. Už teď se těším na další ročník.