Články

Na internetu probíhá novodobá studená válka. Pedagogové nechápavě kroutí hlavou, ředitelé ZŠ smutně nahlížejí do rozpočtů, rodiče se bouří a zákonodárci a odborníci mají plné ruce práce s přesvědčováním široké veřejnosti o výhodách jedné z nejvýznamnějších školských změn. Poslední novela školského zákona č. 82/2015 Sb. přináší s účinností k 1. 9. 2016 zcela nový systém garance podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a rozdmýchává tak nevídanou vlnu diskuzí a sporů.

Shodou historických okolností a náhod se mi poštěstilo ocitnout od 7. 10. 2015, kdy jsem byl prezidentem republiky jmenován, ve funkci soudce Ústavního soudu České republiky.

Náměstkyně ministryně školství pro oblast legislativy a strategie Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D., není čtenářům našeho právního portálu jistě neznámá. Někdejší ředitelka legislativního odboru na Ministerstvu spravedlnosti a později ředitelka Kabinetu vedoucího Úřadu vlády České Republiky dnes představí školskou legislativu a aktuální dění kolem ní. Na toto téma vystoupí i zítra na konferenci Právo ve veřejné správě, která se bude konat v Praze až do středy.

Co je to spravedlnost? Existuje právo na spravedlnost? A kým nebo čím je garantováno? Prof. Jiří Přibáň se ve své přednášce v rámci vzpomínkové akce Rosa Parks Memorial Lecture pokusil téměř o nemožné, totiž vystihnout podstatu a definovat pojem spravedlnost a právo na spravedlnost, a to nejen ve světle právního prostředí, ale i čistě lidského vnímání.

Plénum Ústavního soudu přijalo stanovisko, které nově umožňuje advokátům, aby v řízení před Ústavním soudem vystupovali bez zastoupení dalším advokátem a odchyluje se tak od dosavadního právního názoru Ústavního soudu. Uvedené stanovisko však pro řadu přesahů stojí za pozornost širší veřejnosti než jen advokátů, neboť má význam i pro diskuzi o tématech jako role advokáta obecně, práce s judikaturou a interpretace práva.

V rámci právní poradny, kterou provozuje Oživení již pátým rokem, jsme se rozhodli komunikovat s aktivními občany a zastupiteli i jinak než z pohodlí naší kanceláře. Letos poprvé jsme na jaře a na podzim cestovali po republice a snažili se pomoci přímo na místě.

V září letošního roku oběhla svět přelomová zpráva o významném posunu v mírových jednáních mezi kolumbijskou vládou a zástupci Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Obě strany ozbrojeného vnitrostátního konfliktu po dlouhých a složitých jednáních podepsaly dohodu ustanovující, jakým způsobem se budou projednávat, stíhat a případně také soudit trestné činy, k jejichž spáchání v souvislosti s konfliktem v průběhu posledních padesáti let došlo. Probíhající mírový proces se zároveň stal opakovaným svědectvím delikátního vztahu, jenž mezi mírem a spravedlností v takovýchto situacích panuje.

"Z podávání trestních oznámení se stal málem národní sport a z udavače hrdina bojující se zločinem, zejména s korupcí," říká JUDr. Petr Toman. O trestní odpovědnosti zastupitelů se rozhovoří na konferenci Právo ve veřejné správě již v úterý 3. listopadu. Dnes přinášíme alespoň malou ochutnávku v podobě pěti otázek a odpovědí na toto zajímavé a aktuální téma.

"Právní úpravu řešení neplatného resp. nezákonného skončení služebního poměru považuji za zcela nedostatečnou a nevyhovující," říká advokát JUDr. Ladislav Smejkal, spoluautor komentáře k zákonu o státní službě. S tématem nezákonného skončení služebního poměru vystoupí na blížící se konferenci Právo ve veřejné správě.

Miroslav Kalousek se pře s Andrejem Babišem o výroky k povolení sázení na internetu, hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák podává na šéfa hnutí ANO žalobu za hodnocení, ve kterém ho A. Babiš přirovnal k Davidu Rathovi. „Svoboda slova mezi politiky dostává v ČR na frak, a to pod rouškou ochrany osobnosti,“ říká Petra Gříbková ze společnosti Atlas Consulting, která se zabývá právními informačními systémy.

JUDr. Věra Honusková, Ph.D., vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde v současné době působí jako odborná asistentka na Katedře mezinárodního práva. Věnuje se azylovému, uprchlickému a migračnímu právu, a to jak na úrovni mezinárodní a evropské, tak na vnitrostátní. Na současný příliv migrantů z Blízkého východu a Afriky se dívá zejména očima právničky a je přesvědčena, že se situaci podaří vyřešit. Jednoduše proto, že se to podařit musí.

Poslanecké sněmovně byl vládou předložen návrh nového právního předpisu v podobě zákona o dani z hazardních her. Hlavním cílem zákona o dani z hazardních her je doplnit připravovaný právní předpis o hazardních hrách právní úpravou jejich zdanění, a to z důvodu toho, že stávající zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, bude zrušen.

Novela zákona o zaměstnanosti zavádí další nástroj aktivní politiky zaměstnanosti - příspěvek v době částečné nezaměstnanosti.

V právu některých osob na zaopatření (dále také jen „právo na zaopatření“) přináší občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen „OZ“) nový, resp. staronový další institut ovlivňující uspořádání majetkových poměrů po smrti zůstavitele. Z funkčního hlediska jde o institut zcela specifického rázu, jemuž dominuje ochrana zájmů zůstavitelem vyživovaných osob.

Tento článek pojednává o další novele zákonů upravujících činnost soudních exekutorů. Původní sněmovní tisk č. 181 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn jako zákon č. 164/2015 Sb. dne 1. července 2015 a přináší řadu změn, z nichž většina nabyla účinnosti dne 1. září 2015.

Poslanecká sněmovna projednává senátní návrh zákona, který má stanovit zákaz prodeje během sedmi státních svátků a významně zkrátit otevírací dobu na Štědrý den. Návrh prošel v úterý 20. října prvním čtením a zdá se, že má slušnou šanci na definitivní schválení.

Dne 25. června 2015 nabyla účinnosti Směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, tzv. 4. AML směrnice, která byla přijata v rámci balíčku opatření proti praní špinavých peněz.

Osobnost člověka je chráněna i po jeho smrti, jedná se o tzv. postmortální ochranu. Kromě občanského zákoníku, který jasně deklaruje, že lidské tělo je pod právní ochranou i po smrti člověka, a který přiznává právo domáhat se ochrany osobnosti zemřelého kterékoliv osobě jemu blízké, nacházíme úpravu této problematiky také v Úmluvě o lidských právech a biomedicíně, zákoně o zdravotních službách a v transplantačním zákoně.

Zamýšlíme-li se nad stavem a úrovní českého notářství ve srovnání s evropskou praxí, docházíme nutně k závěru, že jeho úloha v českém právním řádu je dlouhodobě podceňovaná, věcná náplň mnohdy nahodilá, často okrajového až servisního významu a očekávání do budoucnosti neurčitá.

Kontroverzní data retention směrnice sice byla zrušena, zásahy veřejné moci do soukromí jednotlivců ale stále zůstávají předmětem diskuse, která nemá jasné vítěze a poražené.

Na co si dát pozor při uzavírání adhézních smluv a smluv s odkazem na všeobecné obchodní podmínky.

Tak jako během 18. a 19. století došlo k průmyslové revoluci, od devatenáctého století můžeme sledovat revoluci komunikační. Od opatrných začátků s prvním telefonem Alexandera Grahama Bella jsme se posunuli až do 21. století.

Nadační fond Advokáti dětem uspořádal 8. října v brněnské kavárně ERA vernisáž a křest již druhého charitativního kalendáře „Děti advokátům aneb právní svět očima dětí“. Celý večer se nesl v duchu swingu a prvorepublikových let, a to především díky hudebnímu doprovodu Swing triu Ženevy Dubské a krásnému prostředí kavárny ERA z období funkcionalismu.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vrátil do české právní úpravy náhrady škody důležitý chybějící díl – komplexní zákonnou úpravu škody způsobené zvířetem, definovanou v ustanovení § 2933 až 2935 OZ. Zákonodárci tak navázali na často zmiňovaný § 494 OZ, jímž zákoník vyděluje živá zvířata ze systému věcí a dává jim specifické právní postavení právě například pro takové případy, kdy zvíře zapříčiní vznik škody.

S rozvojem moderních technologií je ochrana informací a zejména pak citlivých údajů, kterými informace o zdravotním stavu bezpochyby jsou, jednou z priorit ochrany osobnosti i soukromí jednotlivce. Právě informace jsou však zcela klíčové pro zajištění co nejkvalitnější lékařské péče. Nakládání s informacemi o zdravotním stavu pacienta tak vzbuzuje celou řadu otázek, a to zejména mezi zdravotnickým personálem.