Články

Zvýšení povědomí o nedostatečné spravedlnosti pro mezinárodní zločiny komunismu a iniciace mezinárodní diskuze o dalších krocích. To je účelem projektu JUSTICE 2.0, jehož výsledky byly v úterý představeny na diskuzním semináři, který se konal v budově pražské právnické fakulty, a jehož organizátory byly Platforma evropské paměti a svědomí, Spolek českých právníků Všehrd a Právnická fakulta UK v Praze.

Je to nejen důsledkem technického pokroku, ale i celosvětového politického vývoje, že se svět již delší dobu nachází v období globalizace. Toto období, kdy postupně mizí mezinárodní „obchodní“ bariéry a díky rozvoji technologií se zefektivňuje proces přenosu informací, s sebou přináší jak existenci nadnárodních společností, tak zvýšenou míru mezinárodních aktivit právnických osob (dále jen „PO“) vůbec.

Již počtvrté se sejdou zástupci z řad státní správy a samosprávy na odborné konferenci Právo ve veřejné správě, letos však poprvé v Praze. Ani tentokrát nebude chybět zajímavý program nabitý aktuálními tématy, s účastníky budou diskutovat nejen odborníci ze státní správy, ale také advokáti a akademici.

Celostátní sbírka hraček na podporu dětí migrantů vznikla ve spolupráci s advokátní kanceláří Allen & Overy a studentského spolku ELSA Česká republika. Projekt byl vytvořen v rámci jedné ze základních vizí studentského spolku, kterou je tolerance a respekt k lidské důstojnosti a kulturní rozmanitosti. Sbírkou se studenti snaží odbourat převládající názory na věc a podpořit sociální cítění nejen mezi studenty a akademiky, ale také mezi širokou veřejností, které je sbírka určena.

„V dnešní době se každý tváří, že softwarovému právu rozumí, ale když se sejdeme u jednání, zjišťuji, že mu nerozumí vůbec,“ říká JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M., zakladatel advokátní kanceláře Matzner et al, soudní znalec v oblasti autorského práva a vysokoškolský pedagog. Proč je softwarové právo pro mnoho lidí těžko uchopitelné, co si myslí o ochranných svazech vymáhajících licenční poplatky, a jak se stanete oprávněným uživatelem softwaru, který je obsažen ve vašem zbrusu novém notebooku?

Proč by se zástupci z řad státní správy a samosprávy měli zúčastnit konference Právo ve veřejné správě, a proč je třeba podporovat studenty práv v autorském psaní odborných textů? Na pět otázek tentokrát odpověděl advokát, soudní tlumočník a vášnivý šachista Michal Vávra, který konferenci letos již podruhé moderuje.

Zfalšované údaje o emisích mohou být důvodem pro uplatnění práva z vadného plnění. Co byste měli vědět o zajištění svých práv?

Institut mimosoudního vyrovnání by nově mohl být zakotven v zákoně o ochraně spotřebitelů. Pomoci by měl proti nekalým obchodním praktikám. Spotřebitelské spory by v budoucnu mohla řešit Česká obchodní inspekce, profesní komory s povinným členstvím nebo spotřebitelské organizace s povolením ministerstva. Vládní návrh z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu ve středu schválila Sněmovna.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu občanského soudního řádu, která by znamenala malou revoluci v oblasti soudního rozhodování o bagatelních pohledávkách. Navrhuje totiž, aby bylo možno platební rozkaz na plnění nepřevyšující 10.000,- Kč považovat za doručený i tehdy, pokud si jej žalovaný fakticky nevyzvedne.

Advokátní kancelář Achour & Hájek je partnerem konference "Jak moc jsou živnostníci, malé a střední podniky důležití pro ekonomiku?" Panelisté se budou zabývat například elektronickou evidencí tržeb či odvody živnostníků a malých a středních podnikatelů. Na několik otázek nám odpověděl Gabriel Achour, zakládající partner kanceláře.

"Pokud je věrnost smlouvám předmětem obecného souhlasu, má charakter ctnosti, a analogicky lze chápat ctnost u spravedlnosti." - David HUME (26. dubna 1711, Edinburgh – 25. srpna 1776, Edinburgh)

Dva zářijové dny patřily mezinárodní konferenci k whistleblowingu. Ve velké zasedací síni Nové radnice Magistrátu hl. m. Prahy se 17. a 18. září sešlo na 22 přednášejících a 150 hostů, aby společně nalezli optimální legislativní řešení oznamování nekalého jednání.

Následující článek se zabývá některými právními účinky prodlení. Do něj se může dostat jak dlužník, tak i věřitel. Dlužník v tom případě, že svůj dluh řádně a včas neplní a zároveň tomu tak není v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který nesplnil řádně svůj závazek, pak může věřitel vymáhat splnění dluhu či odstoupit od smlouvy za smluvních či zákonných podmínek (§ 1977, § 1978 zák. č. 89/2012, občanského zákoníku, dále jen „OZ“).

Ústavní soud, ač strážce ústavnosti, často ve své rozhodovací praxi „zafušuje do řemesla“ obecným soudům v čistě procesních otázkách, i když opakovaně připomíná, že není součástí soustavy obecných soudů.

Institut spolupracujícího obviněného byl do našeho trestního řádu zakomponován poměrně nedávno, takže ještě nestačil „sesbírat“ odpovídající množství souvisejících judikátů či komentářů, navíc byl v krátké době po svém přijetí novelizován. Mnozí jej tedy ještě nestačili úplně vstřebat a jeho využívání v praxi sebou přináší řadu otazníků.

V sérii příspěvků se doc. JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V dnešním a příštím příspěvku se podíváme na hlavní důvody neplatnosti právního jednání.

Dnešní, v pořadí druhá, část příspěvku se bude věnovat samotnému rozhodnutí v řízení o udělení mezinárodní ochrany. Jakou formu může mít? Jaké jsou následky pozitivního rozhodnutí a co se děje se žadateli, jejichž žádost byla neúspěšná?

Rozhovor s JUDr. Jakubem Haraštou, jedním z přednášejících na blížící se konferenci Právo ve veřejné správě, asistentem a externím doktorandem na Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V současné době se zabývá kybernetickou bezpečností a právní informatikou s důrazem na svobodný přístup k právu. Na konferenci se bude zabývat tématem "Elektronické zpřístupňování práva", o kterém je i dnešních pět otázek.

Uprchlictví, migrace, azyl, ochrana, ohrožení, strach, otázky… Stačí letmý pohled do světa médií, aby bylo jednotlivci jasné, jaké téma v poslední době hýbe českou a evropskou společností. Problematika uprchlictví se stala předmětem vášnivých debat jak na úrovni politické reprezentace, tak i mezi širokou veřejností.

V blízkých dnech zřejmě opustí soudce a místopředseda Městského soudu v Praze JUDr. Jaromír Jirsa své současné působiště, aby se stal novým soudcem Ústavního soudu. Jeho jmenování posvětil Senát svým souhlasem minulý týden. Vzápětí poté, co Jaromír Jirsa složí slib ústavního soudce, bude brněnský soud ochrany ústavnosti opět ve své kompletní patnáctičlenné sestavě. Nejen o jeho budoucím působení na Ústavním soudě se dočtete v dnešním rozhovoru.

Mezi základní cíle Evropské unie patří poskytování prostoru svobody, bezpečnosti a práva dle čl. 3 odst. 2 Smlouvy o EU, ve kterém je zaručen volný pohyb osob. Pro vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva se EU zavázala přijímat v oblasti soudní spolupráce opatření, která jsou nezbytná pro řádné fungování vnitřního trhu. Mezi zásadní otázky dopadající na každodenní život občana EU, jež využívá volného pohybu v rámci EU, jsou mj. věci dědické.

Novela zákoníku práce, která je účinná k 1. 10. 2015, přináší zejména posílení práv poškozených zaměstnanců. Jejím hlavním cílem je úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, kdy se bude měnit nejen hodnota jednoho bodu, ale i počty bodů za konkrétní úrazy.

Již zítra, 1. října 2015, nabývá účinnosti novela zákona o zaměstnanosti (zákon č. 203/2015 ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů). Dnes vám přinášíme přehled těch nejdůležitějších změn v bodech. V následujících týdnech navážeme rozborem každé z uvedených změn, který bude doplněn o metodický výklad Ministerstva práce a sociálních věcí, který se momentálně na ministerstvu finalizuje.

Za dva roky fungování mediace v České republice se z tohoto alternativního způsobu řešení sporů stal fenomén, který v odborné právnické veřejnosti nechává klidným jen málokoho. Právní prostor připravil ve spolupráci s předním českým mediátorem JUDr. Martinem Svatošem, Ph.D. seriál Úvod do mediace. Dnes vám přinášíme jeho druhý díl.

Tento článek je založen na přednášce Cyber War and Law capt. Pascala Brangetta z NATO Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence (CCDCOE) ze dne 05. srpna 2015 v rámci 3rd Brno Summer School on IT Law. V rámci ní se cpt. Brangetto zaměřil zejména na právní problematiku útoků v kyberprostoru, přičemž představil NATO CCDCOE a Tallinský manuál, což je příručka vypracovaná CCDCOE, která mapuje pohled mezinárodního práva na vedení války v kyberprostoru.