Vliv novely vyhlášky o nápojích na pivo
Legislativní radě vlády byl postoupen návrh vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí. Ta by měla nahradit vyhlášku Ministerstva zemědělství č. 335/1997 Sb., která ne zcela vyhovuje dnešním požadavkům státu i s přihlédnutím k souladu s právem EU.
Návrh vyhlášky o požadavcích na nápoje přejímá převážnou většinu dosavadní státní úpravy, avšak naplňuje požadavky předpisů Evropské Unie a technologického vývoje v potravinářském průmyslu. Další změny vyhlášky se týkají také potřeb zpřesnění označení výrobků. Co však znamená novela pro běžného spotřebitele?
Nejdiskutovanější změnou mělo být i odlišné označení piva a nápojů na bázi piva. V úpravě z roku 1997 se pivo člení do skupin, a to na stolní pivo, výčepní pivo, ležák, speciální pivo, porter, pivo se sníženým obsahem alkoholu a nealkoholické pivo. Nová úprava však řadí v § 18 odst. 4 „porter“ jako specifické označení typů (stylů) piva, mezi které se nadále řadí „ale“, „stout“, „pils“, „weizen“, „bock“, „IPA“ nebo „APA“. Ležák je nyní definován jako pivo spodně kvašené. K nápojům na bázi piva se ke kvašenému sladovému nápoji a míchanému nápoji z piva přidal i název „atypické pivo“. K žádným výrazným změnám tedy nedochází.
U piva se však kromě údajů uvedených v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům dále uvede v názvu údaj „kvasnicové“, pokud jde o pivo kvasnicové, dále údaj „ochucené“, pokud bylo pivo ochuceno. Dodatková označení doposud platí pouze pro piva „nefiltrovaná“. A právě díky dvěma novým označením, která přibudou k běžným povinným údajům o barvě nápoje, běžný spotřebitel nejvíce pocítí změny způsobené vyhláškou. Vyhláška tedy nikterak výrazně neobměňuje kulturu zlatavého moku, naopak dbá převážně ochrany spotřebitelů a rozšiřuje množství informací, které by měly být na výrobcích na první pohled rozeznatelné.
Vyhláška má však před sebou ještě dlouhou cestu. Její návrh je postoupen Legislativní radě vlády. Pokud bude i poté úspěšně schválena, čeká vyhlášku notifikace v Bruselu (pro soulad s právem EU). Následně bude moci být vyhláška zveřejněna ve Sbírce zákonů, její účinnost však nastane až 9 měsíců poté. Takové opatření tedy umožňuje doprodání vyhláškou zmíněných výrobků, které nebudou splňovat požadavky, a tím budou chráněny zájmy prodejce.
Další články
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.
Když Teams nahrává dál: soukromé hovory z Teams nelze použít proti zaměstnanci
Španělský soud přiznal zaměstnankyni odškodné ve výši 335 992,62 EUR poté, co zaměstnavatel použil její soukromé rozhovory proti ní.
Odstoupení na tlačítko
Představujeme nový § 1830a občanského zákoníku, který ukládá všem e-shopům zavést novou funkci.
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.


