Vliv novely vyhlášky o nápojích na pivo

Legislativní radě vlády byl postoupen návrh vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí. Ta by měla nahradit vyhlášku Ministerstva zemědělství č. 335/1997 Sb., která ne zcela vyhovuje dnešním požadavkům státu i s přihlédnutím k souladu s právem EU.

Právnická fakulta UK v Praze
Foto: Fotolia

Návrh vyhlášky o požadavcích na nápoje přejímá převážnou většinu dosavadní státní úpravy, avšak naplňuje požadavky předpisů Evropské Unie a technologického vývoje v potravinářském průmyslu. Další změny vyhlášky se týkají také potřeb zpřesnění označení výrobků. Co však znamená novela pro běžného spotřebitele?

Nejdiskutovanější změnou mělo být i odlišné označení piva a nápojů na bázi piva. V úpravě z roku 1997 se pivo člení do skupin, a to na stolní pivo, výčepní pivo, ležák, speciální pivo, porter, pivo se sníženým obsahem alkoholu a nealkoholické pivo. Nová úprava však řadí v § 18 odst. 4 „porter“ jako specifické označení typů (stylů) piva, mezi které se nadále řadí „ale“, „stout“, „pils“, „weizen“, „bock“, „IPA“ nebo „APA“. Ležák je nyní definován jako pivo spodně kvašené. K nápojům na bázi piva se ke kvašenému sladovému nápoji a míchanému nápoji z piva přidal i název „atypické pivo“. K žádným výrazným změnám tedy nedochází.

U piva se však kromě údajů uvedených v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům dále uvede v názvu údaj „kvasnicové“, pokud jde o pivo kvasnicové, dále údaj „ochucené“, pokud bylo pivo ochuceno. Dodatková označení doposud platí pouze pro piva „nefiltrovaná“. A právě díky dvěma novým označením, která přibudou k běžným povinným údajům o barvě nápoje, běžný spotřebitel nejvíce pocítí změny způsobené vyhláškou. Vyhláška tedy nikterak výrazně neobměňuje kulturu zlatavého moku, naopak dbá převážně ochrany spotřebitelů a rozšiřuje množství informací, které by měly být na výrobcích na první pohled rozeznatelné.

Vyhláška má však před sebou ještě dlouhou cestu. Její návrh je postoupen Legislativní radě vlády. Pokud bude i poté úspěšně schválena, čeká vyhlášku notifikace v Bruselu (pro soulad s právem EU). Následně bude moci být vyhláška zveřejněna ve Sbírce zákonů, její účinnost však nastane až 9 měsíců poté. Takové opatření tedy umožňuje doprodání vyhláškou zmíněných výrobků, které nebudou splňovat požadavky, a tím budou chráněny zájmy prodejce.

 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články