Články

Termín „množírna“ je v poslední době médii velmi používaným slovem. Nabízí se otázka, co uvedený pojem vlastně znamená a jakými prostředky lze činnost takzvaných množitelů postihovat. Odpověď poskytuje následující článek předsedkyně neziskové organizace ANIMAL EYE - advokátky JUDr. et PhDr. Zuzany Rennerové, která je členkou expertní skupiny PS PČR k problematice zájmových chovů zvířat.

V sérii příspěvků se doc. JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes nás seznámí s všeobecnými ustanoveními o neplatností právních jednání.

Přestože se institut bankovní záruky vyvinul v praxi mezinárodního obchodu, jsou bankovní záruky jako efektivní nástroj zajištění dluhu téměř jakékoliv povahy využívány hojně též v prostředí České republiky. Využití se bankovním zárukám dostává zejména v investiční výstavbě.

Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu se jmenováním JUDr. Jaromíra Jirsy soudcem Ústavního soudu dnes kladně projednal Senát. Prezidentovi tak již nic nebrání využít jeho ústavní pravomoci dle čl. 62 písm. e) Ústavy České republiky.

Příspěvek se zabývá otázkou, zda je možné legislativním zakotvením jednotlivých forem atypického zaměstnávání v pracovním právu či v právu občanském dosáhnout vyšší zaměstnanosti. Ve svém příspěvku se budu v rámci atypického zaměstnávání věnovat pouze některým z jeho forem, konkrétně práci na zkrácený pracovní úvazek, práci na dálku a sdílenému zaměstnání.

Je dost možné, že čtenář se při čtení titulku tohoto článku s pojmem dodatečná odměna setká poprvé. Není divu – institut dodatečné odměny je sice užitečný, ale bohužel také prakticky neznámý a nepoužívaný. Což v praxi může být doslova škoda, protože nejeden autor se pouhou neznalostí možnosti uplatnit nárok na dodatečnou odměnu připravil o velké peníze. Pojďme si tento institut v krátkosti představit.

Rozhovor s JUDr. Lukášem Bohuslavem, Ph.D., jedním z přednášejících na blížící se konferenci Právo ve veřejné správě, především o zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a compliance programech.

Na konci srpna letošního roku byla prezidentem České republiky, po předchozím schválení v Poslanecké sněmovně a Senátu, bez většího zájmu zákonodárců posvěcena „technická" novela zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“). Schválené změny by mohly v blízké budoucnosti způsobit drobnou revoluci v oblasti zpracování informací. Novela je účinná od 10. září 2015.

Obecná právní úprava bankovní záruky je v našem právním řádu obsažena v § 2029 a následujících občanského zákoníku, kam byla převzata bez významnějších změn úprava bankovní záruky z § 313 až 322 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

Toto pojednání navazuje na článek Srovnání právní úpravy manželství a nesezdaného soužití – I. díl, rodičovství, a tentokrát se zabývá srovnáním právní úpravy postavení manželů a partnerů ohledně majetkových vztahů za trvání jejich svazku. Páry, ať již jsou sezdány či nikoli, jsou subjekty majetkových práv. Vzhledem ke skutečnosti, že se jejich majetková práva týkají dvou osob, je vždy situace poněkud komplikovanější než u jednotlivce.

Americký prezident Franklin D. Roosevelt byl prvním, kdo použil termín Spojené národy v kontextu, v jakém jej známe dnes. Stalo se tomu 1. ledna 1942 v Deklaraci Spojených národů, kde se 26 členských států zavázalo vést boj proti mocnostem Osy a neuzavírat separátní mír. Jednou ze zemí, které tuto deklaraci podepsaly, bylo i Československo.

Nový občanský zákoník vrátil do českého právního řádu tzv. superficiální zásadu, tedy že stavby a vše, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech, je součástí pozemku.

Shora uvedené rčení bývá obvykle spojováno s mentalitou galérky, s podsvětím, zkrátka s podnikateli na půdě zločinu. My, ostatní občané, co recidivisté nejsme, si takhle románově představujeme přístup celoživotních pachatelů k životu, kdy opakovaná zatčení, uvalení vazby a pobyty ve výkonu trestu jsou chápána jako riziko podnikání, jako specifická daň. A možná, že to tak fatalisticky vnímají opravdu i někteří recidivisté.

Exekutorům je v § 46 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, stanovena povinnost postupovat v exekuci rychle a účelně, přičemž při tom mají dbát ochrany práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jejich postupem. V tomto článku se budeme zabývat povinností součinnosti třetích osob při vedení exekučního řízení a uvedeme ji do vztahu k novele exekučního řádu, jež byla přijata jako zákon č. 139/2015, a je účinná od 1. července 2015.

Již více než rok a půl česká právní úprava fakticky připouští jednání člena statutárního orgánu společnosti společně s prokuristou. Ovšem vzhledem k tomu, že česká legislativa ani judikatura společné jednání statutárního orgánu a prokuristy výslovně neupravuje, společnosti tento způsob jednání prozatím tolik nevyužívají.

Vaše nejdůležitější právo, o kterém jste nikdy neslyšeli - tak nazval profesor chicagské právnické fakulty Eric Posner právo být zapomenut ve své reakci[1] na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci Google Spain[2], kde Soudní dvůr dovodil existenci tohoto práva na základě interpretace evropské směrnice o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Nově by mělo být právo být zapomenut výslovně zakotveno v obecném nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně osobních údajů. Obecný přístup k návrhu nařízení schválili ministři spravedlnosti členských států letos v červnu.

Za dva roky fungování mediace v České republice se z tohoto alternativního způsobu řešení sporů stal fenomén, který v odborné právnické veřejnosti nechává klidným jen málokoho. Pro velké množství sporných stran se jedná o spásnou metodu přinášející rychlé a efektivní řešení, pro jiné představuje pouze ztrátu času. Jaká je pravda? Aby pro vás poodhalil tajemství jejího fungování, připravil Právní prostor ve spolupráci s předním českým mediátorem JUDr. Martinem Svatošem, Ph.D. seriál Úvod do mediace.

Od 1. ledna 2016 budou mít plátci DPH povinnost poskytovat finančnímu úřadu údaje z daňových dokladů prostřednictvím tzv. „kontrolního hlášení“.

Ustanovení § 570 až § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, která upravují problematiku právního jednání vůči nepřítomné osobě, jsou svým charakterem i systematickým zařazením poněkud zvláštní. Dokonce se zdá, že právě zde jejich místo není, a to přes to, co se čte v důvodové zprávě k těmto ustanovením. Přitom lze nová ustanovení § 570 odst. 2 a § 573 uvítat, neboť zatím v občanském zákoníku scházela a přitom byla velmi potřebná.

Od 1. ledna 2016 nebude muset 90 % společností zveřejňovat výsledovku. Účetní závěrku pak budou moci sestavit ve zjednodušeném rozsahu.

V souladu s rozhodovací praxí Úřadu po ochranu hospodářské soutěže odkazující na judikaturu Evropského soudního dvora platí, že uchazeči o veřejnou zakázku jsou oprávněni prokázat splnění kvalifikačních předpokladů prostřednictvím referencí společnosti, která s předmětným uchazečem tvoří koncern, a to aniž by mezi sebou zakládali a prokazovali subdodavatelský vztah ve smyslu § 51 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách.

Osobní údaje vždy patřily mezi cenné zboží, jejich hodnota se však mnohonásobně zvýšila s rozvojem digitalizace. Dalo by se proto předpokládat, že ruku v ruce se s tímto rozvojem zvýší i právní ochrana, která by zamezila či alespoň omezila jejich zneužití. Bohužel ne vždy se to daří.

Od 1. dubna 2015 vstoupila v účinnost novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí („zákon EIA“), která nám přináší řadu změn nejen v samotném procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí, ale také v navazujícím řízení, zejména v územním a stavebním řízení podle stavebního zákona.

Bitcoin by se, velmi zjednodušeně řečeno, dal definovat jako internetová open-source peer to peer platební síť, v jejímž rámci lze k platebním transakcím používat stejnojmennou kryptoměnu. Kryptoměna představuje digitální měnu, která je určitým způsobem šifrovaná, a to z důvodu využití řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů.

Daňový řád je komplexním právním předpisem, který sám upravuje mnohé zásady typické pro daňové řízení. Ve svém ust. § 262 pak přímo vylučuje užití správního řádu, a tak by se na první pohled mohlo zdát zřejmé, že správní řád se v daňovém řízení jednoduše nepoužije.