Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob
Poplatníkům daně z příjmů fyzických osob vznikla nová povinnost vůči správci daně. Pokud fyzická osoba obdrží ve zdaňovacím období jednotlivý příjem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a je vyšší než 5 000 000 Kč, musí tuto skutečnost oznámit správci daně, a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tento příjem obdržela (§ 38v zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Tato povinnost se týká poprvé příjmů získaných ve zdaňovacím období roku 2015.
Podrobnosti takového oznámení upravuje Sdělení k oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob vydané finanční správou (čj. 2899/15/7100-10111-010440). Oznámení se podává na tiskopise č. 25 5252 MFin 5252 – vzor č. 1 Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v zákona o daních z příjmů. Obojí je možné vyhledat na internetových stránkách Finanční správy ČR. V oznámení poplatník uvede výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl.
Jde-li o příjem plynoucí do společného jmění manželského, oznámí správci daně skutečnost jeden z manželů.
Povinnost oznámit osvobozený příjem se nevztahuje na příjem, o němž může údaje správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup (katastr nemovitostí). Oznamovací povinnost se tedy nevztahuje např. na osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku. Obdobně se postupuje v případě osvobozených příjmů fyzických osob z titulu darování nemovitostí zapsaných do katastru nemovitostí. Naopak osvobozený převod podílu či akcií oznamovací povinnosti podléhá.
Zjistí-li správce daně nesplnění této povinnosti, vyzve poplatníka k jejímu dodatečnému splnění a stanoví mu k tomu náhradní lhůtu. Nesplní-li poplatník oznamovací povinnost, správce daně stanoví pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu. Výše pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu se přitom stanoví z částky neoznámeného příjmu a je odstupňována podle okamžiku, kdy ke splnění povinnosti došlo; může se jednat až o 15 % neoznámeného příjmu.
Pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu lze uložit nejpozději do uplynutí lhůty pro stanovení daně.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lenka.zachardova@bnt.eu
Další články
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
