Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob
Poplatníkům daně z příjmů fyzických osob vznikla nová povinnost vůči správci daně. Pokud fyzická osoba obdrží ve zdaňovacím období jednotlivý příjem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a je vyšší než 5 000 000 Kč, musí tuto skutečnost oznámit správci daně, a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tento příjem obdržela (§ 38v zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Tato povinnost se týká poprvé příjmů získaných ve zdaňovacím období roku 2015.
Podrobnosti takového oznámení upravuje Sdělení k oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob vydané finanční správou (čj. 2899/15/7100-10111-010440). Oznámení se podává na tiskopise č. 25 5252 MFin 5252 – vzor č. 1 Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v zákona o daních z příjmů. Obojí je možné vyhledat na internetových stránkách Finanční správy ČR. V oznámení poplatník uvede výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl.
Jde-li o příjem plynoucí do společného jmění manželského, oznámí správci daně skutečnost jeden z manželů.
Povinnost oznámit osvobozený příjem se nevztahuje na příjem, o němž může údaje správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup (katastr nemovitostí). Oznamovací povinnost se tedy nevztahuje např. na osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku. Obdobně se postupuje v případě osvobozených příjmů fyzických osob z titulu darování nemovitostí zapsaných do katastru nemovitostí. Naopak osvobozený převod podílu či akcií oznamovací povinnosti podléhá.
Zjistí-li správce daně nesplnění této povinnosti, vyzve poplatníka k jejímu dodatečnému splnění a stanoví mu k tomu náhradní lhůtu. Nesplní-li poplatník oznamovací povinnost, správce daně stanoví pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu. Výše pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu se přitom stanoví z částky neoznámeného příjmu a je odstupňována podle okamžiku, kdy ke splnění povinnosti došlo; může se jednat až o 15 % neoznámeného příjmu.
Pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu lze uložit nejpozději do uplynutí lhůty pro stanovení daně.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lenka.zachardova@bnt.eu
Další články
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
