Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob
Poplatníkům daně z příjmů fyzických osob vznikla nová povinnost vůči správci daně. Pokud fyzická osoba obdrží ve zdaňovacím období jednotlivý příjem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a je vyšší než 5 000 000 Kč, musí tuto skutečnost oznámit správci daně, a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tento příjem obdržela (§ 38v zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Tato povinnost se týká poprvé příjmů získaných ve zdaňovacím období roku 2015.
Podrobnosti takového oznámení upravuje Sdělení k oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob vydané finanční správou (čj. 2899/15/7100-10111-010440). Oznámení se podává na tiskopise č. 25 5252 MFin 5252 – vzor č. 1 Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v zákona o daních z příjmů. Obojí je možné vyhledat na internetových stránkách Finanční správy ČR. V oznámení poplatník uvede výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl.
Jde-li o příjem plynoucí do společného jmění manželského, oznámí správci daně skutečnost jeden z manželů.
Povinnost oznámit osvobozený příjem se nevztahuje na příjem, o němž může údaje správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup (katastr nemovitostí). Oznamovací povinnost se tedy nevztahuje např. na osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku. Obdobně se postupuje v případě osvobozených příjmů fyzických osob z titulu darování nemovitostí zapsaných do katastru nemovitostí. Naopak osvobozený převod podílu či akcií oznamovací povinnosti podléhá.
Zjistí-li správce daně nesplnění této povinnosti, vyzve poplatníka k jejímu dodatečnému splnění a stanoví mu k tomu náhradní lhůtu. Nesplní-li poplatník oznamovací povinnost, správce daně stanoví pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu. Výše pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu se přitom stanoví z částky neoznámeného příjmu a je odstupňována podle okamžiku, kdy ke splnění povinnosti došlo; může se jednat až o 15 % neoznámeného příjmu.
Pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu lze uložit nejpozději do uplynutí lhůty pro stanovení daně.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lenka.zachardova@bnt.eu
Další články
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
