Proč se studenti právnických fakult rozhodli právě pro toto studium, jaké ovládají jazyky, kterými obory se nejčastěji zabývají, i kolik si většina z nich během studia přivydělá. Nejen na tyto otázky se zaměřil průzkum provedený mezi studenty právnických fakult společností LegalJobs.cz ve spolupráci s portálem Právní prostor.cz a Spolkem českých právníků Všehrd. Tento unikátní projekt byl spuštěn na konci minulého roku a právě studenti práva se stali jeho podstatnou respondentní skupinou.
Výsledky výzkumu vychází zejména z odpovědí studentů vyšších ročníků právnických fakult, kteří mezi respondenty převažovali. Největší zastoupení v průzkumu měli studenti 5. ročníků (28 % z celkového souhrnu dotazovaných), studenti 4. ročníků (20 %) a studenti nacházející se přibližně v půlce svého studia, tedy ve 3. ročníku (18 % dotazovaných).
Právo jako prestižní, univerzální obor
Většina studentů, konkrétně 61 % všech dotazovaných, se rozhodla studovat práva kvůli svému zájmu o obor a zároveň také pro univerzálnost využití právního vzdělání. Významnou část studentů (v podobě 49 % dotázaných) přiměla k tomuto studiu i společenská prestiž, která se pojí dle jejich názoru s právnickými profesemi i studiem celkově. Naopak překvapením může být skutečnost, že pouhých 5 % dotázaných si zvolilo tuto dráhu, aby zachovali rodinnou tradici.
Výborná znalost angličtiny je standard, stejně obstojná úroveň znalostí němčiny nebo jiného cizího jazyka je však výjimkou
Co se týče jazyků, které studenti nejčastěji ovládají, zvítězila s jasnou převahou angličtina. Znalost angličtiny se u studentů práv pohybuje většinou na velmi pokročilé úrovni, kterou v možnostech zaškrtlo 49 % respondentů, nebo na pokročilé úrovni, kterou přiznalo o několik procent respondentů méně. Druhým nejčastějším jazykem, který studenti ovládají, je němčina na začátečnické úrovni, které se věnuje třetina dotázaných. Pokročilou úrovní německého jazyka disponuje 18 % dotázaných. Mezi počtem studentů se znalostmi angličtiny a němčiny na vysoké úrovni je však propastný rozdíl. Na rozdíl od angličtiny, kterou se na velmi pokročilé úrovni chlubí téměř polovina dotázaných, němčinu na této úrovni ovládá jen 5 % studentů.
Své zastoupení mezi oblíbenými jazyky studentů má i francouzština. Začátečnickou úroveň své francouzštiny přiznalo 15 % dotázaných, na pokročilé úrovni ji dle odpovědí ovládá 10 % dotázaných. Studenti nevynechali ani španělštinu, kterou 12 % studentů ovládá na začátečnické úrovni a zbylých 5 % se cítí být pokročilými mluvčími. Z uvedeného je patrné, že dobrá nebo výborná znalost dvou cizích jazyků není u studentů práv běžná.
Nejpopulárnější obory? Občanské a obchodní právo
Zajímavým zjištěním jsou konkrétní obory, kterými se studenti právnických fakult nejraději a nejčastěji zabývají, studenti mohli z odpovědí volit i více správných možností. Na první pozici se suverénně umístilo občanské právo, které zvolilo 41 % dotázaných. Druhé místo v oblibě a zaměření studentů získalo obchodní právo s 34 % dotázaných. Významná část studentů ale neuvedla žádné konkrétní zaměření a obor, lze proto usuzovat, že se dosud nerozhodli pro specializaci. Tuto skutečnost deklarovala třetina všech dotázaných.
Menšímu zájmu se dle výzkumu těší trestní právo, kterým se zabývá jen 18 % dotázaných a také občanské právo procesní s 16 % respondentů. Shodnou úroveň zájmu projevili studenti o pracovní a správní právo, každým se zabývá 13 % dotazovaných. Pouze 8 - 9 % dotázaných se zaměřuje na právo Evropské unie, mezinárodní právo soukromé, ústavní právo, mezinárodní právo veřejné nebo autorské právo.
Červený diplom nebo praxi?
Studenti během svých studií přemýšlejí, jaké bude jejich konkrétní uplatnění po absolutoriu. Již během studia se proto většinou snaží získat praxi s cílem zvýšit svou hodnotu na trhu práce, která umožní získat vysněnou pozici v budoucnu. Jsou přesvědčení, že předchozí praxe v oboru má největší vliv na jejich budoucí úspěšnost, na budoucí uplatnění. Tento názor prezentovalo 77 % studentů. O něco méně důležité jsou při získání uplatnění kontakty (58 %) a znalost cizích jazyků (52 % dotázaných). Znalosti však dle studentů také hrají roli, za důležitou podmínku získání slibné pozice na pracovním trhu považují studenti také perfektní znalost platné legislativy (44 % dotázaných). Účast v programu Erasmus (a tím zahraniční zkušenost) vyhodnotilo jako důležitý faktor 9 % dotazovaných. Naopak zanedbatelný vliv na budoucí uplatnění spatřují v dosažených výborných celkových výsledcích při studiu, v získání tzv. „červenému diplomu“, který jako relevantní pro budoucí uplatnění označila pouhá 3 % zúčastněných.
Práce a škola
Práci při studiu volí dohromady tři čtvrtiny studentů, přičemž 60 % má práci, která souvisí s právem. Žádnou práci nemá 16 % dotázaných. Několik procent studentů se také během studia účastní stáží.
Příjem studentů právnických fakult je různý. Nejčastěji vydělávají studenti méně než 5000,- Kč hrubého za měsíc, přičemž tímto příjmem disponuje přibližně třetina zúčastněných. Druhý nejčastější hrubý příjem se pohybuje mezi 5000 až 7000,- Kč, a to u 21 % respondentů. Vyšší příjem (mezi 7000 – 9000 Kč) dosahuje 14 % dotazovaných. Jen o procento méně dotazovaných vydělává 9000 – 12000,- Kč. Nejvyšší dosaženou mzdou v rozmezí 30 000 – 40 000,- Kč se může pochlubit jediné procento dotázaných, přičemž více než 40 tisíc dle průzkumu nevydělává žádný z dotazovaných studentů.
Plných 77 % z těch studentů, kteří při studiu nepracují, uvedli, že se chtějí plně věnovat studiu. Třetina dotázaných práci nemá, protože ji teprve nedávno začala hledat a pouze 12 % ji delší dobu nemůže najít. Zaměstnání si nemusí hledat 9 % dotázaných, kteří disponují pasivním příjmem.
Malá nebo velká advokátní kancelář?
Polemiku nad otázkou, zda je lepší pracovat v malé nebo velké advokátní kanceláři, vedou studenti často. V průzkumu se ukázalo, že názor studentů na tuto otázku není zcela vyhraněný. Nejvíce dotazovaných studentů (27 %) by sice rádo pracovalo ve středně velké advokátní kanceláři, zároveň však 24 % dotazovaných odpovědělo, že na velikosti advokátní kanceláře nezáleží. Dalších 18 % by upřednostnilo malou advokátní kancelář a 13 % dotázaných by nejraději pracovalo ve velké advokátní kanceláři. Sedmnáct procent studentů by v advokátní kanceláři nechtělo pracovat vůbec.
Vysněná praxe? V advokacii a na soudech
Na otázku v jaké z oblastí právních služeb by studenti rádi získali praxi, se nejvíce z nich vyslovilo pro získání zkušeností prostřednictvím advokacie, která získala dvě třetiny hlasů. V závěsu za ní se s polovinou všech hlasů zařadily pro studenty rovněž lákavé soudy. Následovala praxe v povolání podnikového právníka s 38 %, a dále téměř s identickým počtem hlasů státní zastupitelství (31 %). Zájem je i o získání pracovních poznatků na některém z ministerstev (29 %) a rovněž na některé z ambasád, kde by si 28 % dotazovaných rádo vyzkoušelo pracovat. Slušné pozici se těší i praxe notáře, ve které by se ráda na čas pohybovala pětina dotázaných. Nejméně „vytouženým“ místem se ovšem stala pozice exekutora, jehož zkušenosti by rádo získalo jen 8 % respondentů.
Kompletní výsledky průzkumu pracovního trhu najdete na internetových stránkách společnosti LegalJobs.cz.
Rádi bychom poděkovali všem respondentům a partnerům za spolupráci při sběru dat, zejména pak Právnické fakultě UK v Praze, Právnické fakultě MU v Brně, Právnické fakultě UP v Olomouci a Právnické fakultě ZČU v Plzni; a dále též studentským spolkům ELSA, Juristi a Masarykův právnický spolek.
Diskuze k článku ()