Prodej použitého softwaru třetí osobě bez souhlasu jeho autora - dovolené nebo zakázané právní jednání?
Dle evropské směrnice o právní ochraně počítačových programů (2009/24/ES) se právo na rozšiřování rozmnoženiny počítačového programu (softwaru) vyčerpá prvním prodejem rozmnoženiny ze strany autora nebo s jeho souhlasem v zemích Evropské unie či Evropského hospodářského společenství. V návaznosti na implementaci směrnice obsahuje obdobné ustanovení i autorský zákon.
Evropský soudní dvůr (dále jen „ESD“) dospěl ve svém rozhodnutí ve věci C-128/11 UsedSoft GmbH proti Oracle International Corp. k závěru, že prvním prodejem rozmnoženiny softwaru ve smyslu směrnice je i převedení užívacího práva k softwaru na dobu neurčitou za jednorázovou odměnu na základě uzavření licenční smlouvy a stažení softwaru z internetu či zpřístupnění softwaru na hmotném nosiči (např. CD). To platí, i kdyby licenční smlouva uváděla, že užívací právo je nepřevoditelné. Uzavření této smlouvy a zpřístupnění softwaru je totiž dle ESD třeba považovat za jeden celek. Pokud by výklad tohoto ustanovení nebyl extenzivní, dle ESD by se účinek vyčerpání práv při prvním prodeji rozmnoženiny dal snadno obejít pouze zvolením vhodného názvu smlouvy (namísto kupní smlouvy smlouva licenční). ESD navíc dovodil, že převod vlastnického práva k softwaru se vztahuje na software ve stavu aktualizovaném, doplněném a pozměněném autorem v době převodu vlastnického práva k softwaru, jelikož upravené funkce softwaru jsou součástí původní rozmnoženiny softwaru. ESD dále konstatoval, že při převodu softwaru nelze dělit hromadné licence pro určitý počet přístupů, tj. část odpovídající určitému počtu uživatelů prodat a část z nich si ponechat, jelikož původní nabyvatel rozmnoženiny softwaru musí učinit celou svoji rozmnoženinu nepoužitelnou, aby neporušoval výlučné právo na rozmnožování softwaru.
Ačkoli české soudy prozatím o problematice vyčerpání práv k softwaru nerozhodovaly, nelze vyloučit, že se budou v budoucnosti inspirovat výše popsaným rozhodnutím ESD. Společnosti vyvíjející a nabízející software by se tak měly snažit vyhnout se vyčerpání práv k dalšímu prodeji rozmnoženiny a nenaplnit podmínky odpovídající definici prodeje softwaru dle ESD např. tím, že budou poskytovat software jako službu prostřednictvím internetu, a to za poplatek na měsíční/roční bázi, tj. nikoli za jednorázový poplatek.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lola.lastovickova@bnt.eu
Další články
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.




