Prodej použitého softwaru třetí osobě bez souhlasu jeho autora - dovolené nebo zakázané právní jednání?
Dle evropské směrnice o právní ochraně počítačových programů (2009/24/ES) se právo na rozšiřování rozmnoženiny počítačového programu (softwaru) vyčerpá prvním prodejem rozmnoženiny ze strany autora nebo s jeho souhlasem v zemích Evropské unie či Evropského hospodářského společenství. V návaznosti na implementaci směrnice obsahuje obdobné ustanovení i autorský zákon.
Evropský soudní dvůr (dále jen „ESD“) dospěl ve svém rozhodnutí ve věci C-128/11 UsedSoft GmbH proti Oracle International Corp. k závěru, že prvním prodejem rozmnoženiny softwaru ve smyslu směrnice je i převedení užívacího práva k softwaru na dobu neurčitou za jednorázovou odměnu na základě uzavření licenční smlouvy a stažení softwaru z internetu či zpřístupnění softwaru na hmotném nosiči (např. CD). To platí, i kdyby licenční smlouva uváděla, že užívací právo je nepřevoditelné. Uzavření této smlouvy a zpřístupnění softwaru je totiž dle ESD třeba považovat za jeden celek. Pokud by výklad tohoto ustanovení nebyl extenzivní, dle ESD by se účinek vyčerpání práv při prvním prodeji rozmnoženiny dal snadno obejít pouze zvolením vhodného názvu smlouvy (namísto kupní smlouvy smlouva licenční). ESD navíc dovodil, že převod vlastnického práva k softwaru se vztahuje na software ve stavu aktualizovaném, doplněném a pozměněném autorem v době převodu vlastnického práva k softwaru, jelikož upravené funkce softwaru jsou součástí původní rozmnoženiny softwaru. ESD dále konstatoval, že při převodu softwaru nelze dělit hromadné licence pro určitý počet přístupů, tj. část odpovídající určitému počtu uživatelů prodat a část z nich si ponechat, jelikož původní nabyvatel rozmnoženiny softwaru musí učinit celou svoji rozmnoženinu nepoužitelnou, aby neporušoval výlučné právo na rozmnožování softwaru.
Ačkoli české soudy prozatím o problematice vyčerpání práv k softwaru nerozhodovaly, nelze vyloučit, že se budou v budoucnosti inspirovat výše popsaným rozhodnutím ESD. Společnosti vyvíjející a nabízející software by se tak měly snažit vyhnout se vyčerpání práv k dalšímu prodeji rozmnoženiny a nenaplnit podmínky odpovídající definici prodeje softwaru dle ESD např. tím, že budou poskytovat software jako službu prostřednictvím internetu, a to za poplatek na měsíční/roční bázi, tj. nikoli za jednorázový poplatek.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lola.lastovickova@bnt.eu
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?




