Bezúplatné ženy? Genderová dimenze korupce.

V českém prostředí je korupce v současnosti poměrně aktuální téma, které mnohdy přináší až alarmující výsledky. Dle tzv. Corruption perception index, indexu vnímání korupce, se Česká republika při evalvaci v roce 2015 umístila až na 22. místě z 31 západoevropských zemí.

Foto: Fotolia

Nejen tento znepokojivý fakt přispěl k analýze jednotlivých oblastí korelace genderu a korupce. Transparency International ČR (dále jen „TI“) nedávno představila na konferenci s tématem Bezúplatné ženy? Genderová dimenze korupce výsledky studie, jejíž cílem bylo otevření a následné posílení diskuze o souvislosti Genderu a korupce, získání statistických informací o zastoupení žen v rozhodovacích pozicích ve státní správě a rozdílného vnímání korupce v souvislosti s pohlavím.  

Dle průzkumů se na korupci v ČR podílí méně než 20% žen. Tuto skutečnost však nelze přesně verifikovat, neboť jeho vlastností je velká míra latence. Z celkového počtu odsouzených osob za korupční trestné činy bylo méně jak 20% žen.

Analýza TI se opírá o přesně vymezený okruh pramenů. Prvním jsou statistické údaje z Ministerstva spravedlnosti poskytující informace o zneužití pravomocí úřední osoby a dále údaje o počtu osob odsouzených za korupční trestnou činnost či statistika Ministerstva vnitra ČR ohledně započatých trestních stíhání v relevantním okruhu trestných činů. Druhým, a to neméně významným, okruhem pramenů jsou pravomocná soudní rozhodnutí, která si TI vyžádalo od všech okresních a krajských soudů, a která se týkala odsouzených žen z období od roku 2011 do roku 2014 (celkem 65 případů). V případě mužů se z důvodu velkého počtu odsouzených analyzoval jen rok 2014 (cca 200 případů). Na základě žádostí o poskytnutí informací bylo doručeno k analýze 50 rozhodnutí okresních soudů, ale požadované parametry splnilo pouze 43 z nich. Od krajských soudů se přijalo 15 rozhodnutí, přičemž použitelných pro účely studie bylo 14. Pravomocně odsouzených pachatelek bylo 47, celkový počet pravomocně odsouzených pachatelů byl 119.

Výzkumné otázky se zaměřovaly především na to, zda se ženy dopouštějí spíše aktivní či pasivní korupce, jaký je podíl tzv. velké korupce v korupční trestné činnosti žen a jaký je podíl žen, které se ke korupční činnosti doznaly a které se jí dopustily jako prvopachatelky.

Z dostupných dat se zjistilo, že ženy se dopouštějí více aktivní korupce než té pasivní, a to v poměru 5:1. Tato forma korupce je totiž méně společensky škodlivá, což je patrné i z menší trestní sazby u těchto trestných činů. Nabídka úplatků ze strany žen v drtivé většině případů směřovala k úředním osobám, nejčastěji k příslušníkům policie ČR.

Podíl velké korupce v korupční trestné činnosti žen je nulový, jelikož z analýzy vyplývá, že ani v jednom případě nebyly naplněny pojmové znaky velké korupce. Více než polovina odsouzených žen byla v postavení úřední osoby, mezi těmito případy bylo ale i mnoho žen, které se korupční trestné činnosti dopustily zneužitím pravomocí čistě pro osobní účely či pro potřebu osob jim blízkých. Z celkového počtu žen se pouze tři doznaly ke korupční činnosti v průběhu trestního řízení. Velkou korupcí se rozumí případy sofistikované korupce s vysokou mírou společenské škodlivosti, která dosahuje nejvyšších politický pater. Jedná se například o propojení soukromého businessu, politiky a státní správy, zneužívání evropských dotací, zpronevěru veřejných zdrojů, ovlivňování justice atd.

Vnímání korupce z pohledu genderové odlišnosti

Předmětem navazujícího sociologického průzkumu bylo vnímání korupce z celkového a genderově specifického pohledu a zmapování rozhodování v hypotetických korupčních situacích s přihlédnutím k genderovému specifiku.

Malou korupci považují za problém 2/3 populace, pro 35% je to problém velmi závažný. Rozdíly vnímání korupce mezi ženami a muži jsou poměrně marginální, pro 69% žen a 62% mužů je malá korupce vážným problémem.

Velká korupce je vnímána celkově jako závaznější a rozšířenější fenomén než malá korupce. To lze vyvodit i z následujících procentuálních hodnot. Pro 73% obyvatel se jedná o velmi závažný problém a 80% ji pokládá za rozšířenou.

Na základě dotazníkového šetření se dospělo k poměrně zarážejícímu zjištění, totiž že je obecně vnímanou skutečností, dle které se situaci, kdy je nutno nabídnout úplatek, v životě nevyhneme, což dokládá souhlas 82% dotázaných. Osobní zkušenost s korupčním jednáním má sice „pouze“ 18% obyvatel, ale tato zkušenost se stává běžnější s vyšším věkem i vyšším vzděláním a souvisí s velikostí místa bydliště.

Závěrem lze shrnout, že korupce je poměrně vyvážený fenomén a není tedy vnímána jako genderově vyhraněný jev. Pokud však ke korupci dochází, je spíše doménou mužů než žen. Kdyby bylo více žen ve vysokých pozicích v soukromé i veřejné sféře, míra korupce by se podle 69% lidí nezměnila, přičemž ale celá čtvrtina se domnívá, že by korupce přeci jen klesla. Podle pohlaví se oproti tomu liší typ korupce. Nejčastější praxe korupčního jednání je ve zdravotnictví (častěji uvádějí ženy) a dále ve stavebnictví a udělování povolení či registrací, přičemž v těchto oborech jsou s korupčním jednáním více konfrontováni muži. K šíření korupce přispívá i samotný a mnohdy poměrně obecný stereotypní pohled. Jedním z takových zažitých stereotypů je názor, že dary a drobné protislužby v hodnotě cca do 1 000 Kč jako korupční jednání vnímány nejsou. Kdyby však šlo o peněžní částku v obálce, jako korupční jednání by tento jev již vnímán byl. Květina totiž symbolizuje poděkování, zatímco obálka s penězi je vnímána jako explicitní úplatek. Otázkou na závěr zůstává, kolika z nás se již někdy stalo, že se dopustili korupce, aniž by si toho byli vědomi.

 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články