Novinky v řešení spotřebitelských sporů
Nový rok 2016 přinesl mimo jiných legislativních počinů také novinky v ochraně spotřebitelů a v možnostech vymáhání spotřebitelských nároků vůči podnikatelům. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR připravilo novelu zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele („zákon o ochraně spotřebitele“).
Změny zákona o ochraně spotřebitele přináší nové povinnosti podnikatelům, jejichž neplnění může být sankcionováno pokutou až do výše 1.000.000 Kč. Z tohoto důvodu je nutné změnám věnovat odpovídající pozornost.
Novela zákona o ochraně spotřebitele implementuje povinnosti stanovené Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů, a dále adaptuje český zákon ve vztahu k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line („ODR nařízení“).
Cílem nové právní úpravy je zlepšit možnosti spotřebitelů domáhat se svých práv vůči podnikatelům, a to nejenom ve sporech vyplývajících z vnitrostátních obchodů, ale s ohledem na stále běžnější nákup po internetu, taky ze sporů vyplývajících z on-line obchodů v rámci celé Evropské unie.
Novinky v zákoně o ochraně spotřebitele
Spotřebitelům je od 1. února 2016 dána možnost řešit spory s podnikateli mimosoudní cestou. Subjektem příslušným k řešení spotřebitelských sporů mimosoudně je vyjma specifických případů Česká obchodní inspekce. Ministerstvo průmyslu a obchodu však může určit i další oprávněné subjekty.
Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu u České obchodní inspekce se bude zahajovat pouze na návrh spotřebitele a pro podnikatele bude účast v něm ze zákona povinná. Zahájením mimosoudního řešení sporu se navíc bude přerušovat běh promlčecích lhůt ohledně práv, kterých se řízení dotýká.
Novela zákona o ochraně spotřebitele se rovněž dotkne povinností podnikatelů, a to zejména ve dvou oblastech:
(i) zavádí povinnost podnikatelů s orgánem příslušným pro řešení spotřebitelského sporu úzce spolupracovat a poskytnout tomuto orgánu součinnost,
(ii) zavádí informační povinnosti podnikatelů vůči spotřebiteli o orgánu příslušném pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů. Informační povinnosti budou podnikatelé povinni plnit také prostřednictvím svých internetových stránek a v rámci všeobecných obchodních podmínek.
Porušení výše uvedených povinností podnikatelů je zákonem o ochraně spotřebitelů sankcionováno pokutou až do výše 1.000.000 Kč.
Řešení sporů on-line
ODR nařízení je na rozdíl od novelizovaného zákona o ochraně spotřebitele významné pouze pro podnikatele, kteří svoje smlouvy se spotřebiteli uzavírají prostřednictvím internetu, např. provozovatelé e-shopů nebo internetových portálů. ODR nařízení se vztahuje pouze na podnikatele a spotřebitele, kteří jsou usazení, resp. mají bydliště v některém z členských států EU.
Podnikatelé jsou dále podle ODR nařízení povinni informovat spotřebitele o existenci platformy pro řešení spotřebitelských sporů na svých internetových stránkách, společně s elektronickým odkazem na tuto platformu a informací o e-mailové adrese podnikatele, kde jej může spotřebitel kontaktovat. V případě, že podnikatel činí nabídky e-mailem, uvede elektronický odkaz na platformu pro řešení sporů on-line také v tomto nabídkovém e-mailu.
ODR nařízení nabylo účinnosti již 9. ledna 2016, tzn., že podnikatelé jsou povinni plnit informační povinnosti již od tohoto data. Platforma pro řešení sporů on-line dostupná na stránkách Evropské komise však bude plně funkční až od 15. února 2016.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
