Kdo tvoří Judikaturu Ústavního soudu?

Ústavnímu soudu a jeho rozhodnutím se oproti jiným právním institucím dostává poměrně značné veřejné pozornosti. Stojí však za povšimnutí, že tato pozornost je velmi nerovnoměrně rozložena mezi rozhodnutí jednotlivých soudců zpravodajů. Tato disproporce může na úkor jejich kolegů posílit vliv některých soudců na veřejný obraz Ústavního soudu, ale i na judikaturu obecných soudů či odbornou diskuzi.

asistent soudce
Foto: Shutterstock

Cílem tohoto článku je ve stručnosti se podělit o jednoduché pozorování autora, týkající se ohlasů senátních rozhodnutí Ústavního soudu ČR v médiích: Rozhodnutí některých soudců se dostává výrazně vyšší pozornosti oproti soudcům jiným. Někteří soudci zkrátka úspěšněji „plní stránky novin“. Pokud si tedy někdo o rozhodování Ústavního soudu činí obraz jen na základě zpravodajství, není takový obraz zřejmě věrný (i pokud odhlédneme od případných nepřesností v reprodukci konkrétních nálezů a usnesení). Velmi pravděpodobnou příčinou je skutečnost, že Ústavní soud takto nerovnoměrně informuje o svých rozhodnutích v tiskových zprávách, které vydává na svých webových stránkách.[1]

To, že je vůbec možné rozebírat, o jakých rozhodnutích Ústavního soudu se píše, je dáno otevřeností Ústavního soudu a jeho snahou aktivně informovat o své činnosti, kterou je přitom rozhodně třeba ocenit. Soudy nejsou kamennými institucemi, které by konstatovaly zjevené právní pravdy, a to výhradně pro účastníky řízení. Přestože rozhodují závazně, jsou soudci prostřednictvím svých rozhodnutí též účastníky veřejné i odborné diskuze o tématech, která řeší. Autorita soudů, respekt vůči nim a důvěra v ně by přitom ideálně měla být dlouhodobě založena také na přesvědčivosti jejich argumentace. Ústavní soud si toho je vědom a proto se prostřednictvím tiskových zpráv snaží svou rozhodovací činnost ve „stravitelné“ formě prezentovat veřejnosti.[2]

Srovnání s dalšími českými vrcholnými soudy ukazuje, že Ústavní soud je v tomto ohledu výjimečný. V níže uvedené tabulce je uvedena jednoduchá statistika tiskových zpráv k senátním rozhodnutím Ústavního soudu v období posledního roku (přesněji řečeno, období od 1. 2. 2015 do 31. 1. 2016). Ústavní soud za tuto dobu vydal tiskovou zprávu k celkem 87 senátním rozhodnutím (vedle toho informoval o řadě rozhodnutí plenárních). Oproti tomu Nejvyšší soud ve stejném období nevydal žádnou zprávu týkající se senátního rozhodnutí[3] a Nejvyšší správní soud informoval celkem o 18 rozhodnutích.[4]

V případě Ústavního soudu je však zajímavé srovnat, kolikrát se jednotliví soudci jakožto soudci zpravodajové se „svými“ senátními rozhodnutími dostali do tiskové zprávy – a v návaznosti na to do médií.[5] Je poměrně překvapující, že o rozhodnutích některých soudců zpravodajů tiskové zprávy prakticky neinformují – to je třeba případ soudců Sládečka, Tomkové, Uhlíře a Kůrky, u nichž bylo za sledovaný rok uvedeno po jedné tiskové zprávě pro každého. Naproti tomu tři mediálně „nejzajímavější“ soudci (Šimáčková, Šimíček a Rychetský), naplnili informační kanál z nadpoloviční většiny, když o jejich rozhodnutích bylo uvedeno dohromady 45 z celkového počtu 87 tiskových zpráv (pozn. red.: v tabulce pouze jako "TZ"), z toho v celých 20 případech šlo o rozhodnutí Kateřiny Šimáčkové.

zpravodaj
rozhodnutí
s TZ
člen
senátu
rozhodnutí
s TZ
celkem
zpravodaj
senátní
věci
vyho-věno
meri-torně
% vyho-
věno
% meri-
torně
% TZ
Šimáčková 20
34
309 25 27 8,09 8,74 6,47
Šimíček 16 23 322 25 29 7,76 9,01 4,97
Rychetský 9 9 135 8 13 5,93 9,63 6,67
David 8 31 266 16 16 6,02 6,02 3,01
Filip 7 16 254 14 17 5,51 6,69 2,76
Fenyk 6 6 219 11 15 5,02 6,85 2,74
Musil 5 17 281 9 9 3,20 3,20 1,78
Lichovník 4 10 282 13 13 4,61 4,61 1,42
Suchánek 3 22 242 6 7 2,48 2,89 1,24
Zemánek 3 24 272 12 12 4,41 4,41 1,10
Formánková* 2 4 136 8 8 5,88 5,88 1,47
Sládeček 1 9 270 10 10 3,70 3,70 0,37
Tomková 1 1 139 6 7 4,32 5,04 0,72
Uhlíř 1 32 292 10 10 3,42 3,42 0,34
Kůrka** 1 17 279 10 11 3,58 3,94 0,36
Fiala*** 0 2 16 0 0 0,00 0,00 0,00
Jirsa**** 0 4 100 0 0 0,00 0,00 0,00
* funkční období do 5. 8. 2015
** funkční období do 15. 12. 2015
*** funkční období od 17. 12. 2015
**** funkční období od 7. 10. 2015

 

Otázka po příčinách této disproporce by pro poctivé zodpovězení zřejmě vyžadovala hlubší analýzu, než do jaké se lze pustit zde. Je ale zjevné, že neexistuje výrazný vztah mezi počtem rozhodnutých věcí a počtem tiskových zpráv (mezi mediálně nejcitovanější patří předseda soudu Pavel Rychetský, který má přitom snížený nápad a nižší počet rozhodnutých věcí). Pokud není zmíněná disproporce čistě náhodná (což je nepravděpodobné), může poukazovat na určitý hlubší rozdíl mezi přístupem jednotlivých soudců. Ten může spočívat v některém z následujících faktorů, popřípadě v jejich kombinaci:

  • Někteří soudci mohou svá rozhodnutí do tiskových zpráv aktivně prosazovat a snažit se tak, aby dosáhla publicity – tiskové zprávy vznikají po dohodě soudce zpravodaje s tiskovou mluvčí soudu a soudci sami tak na výběr tiskových zpráv mohou mít vliv.[6] Pokud by se soudci v tomto ohledu výrazněji lišili a někteří se svá rozhodnutí snažili „popularizovat“ více než jiní, bylo by na místě se ptát, zda je skutečně výběr navenek prezentovaných nálezů a usnesení adekvátní důležitosti těchto rozhodnutí;

  • soudci se liší ve stylu psaní a v tom, nakolik se snaží samotná rozhodnutí formulovat způsobem přístupným pro veřejnost. Někteří tak mohou být autory více rozhodnutí, která se pro širší veřejnost jeví jako zajímavá; Rozdíl ovšem může spočívat i v typu argumentů používaných jednotlivými soudci: striktně právní argumentace může vytvářet právní texty, které jsou pro čtenáře méně atraktivní;

  • soudci jsou ve svém rozhodování do různé míry kreativní a do různé míry proto svými nálezy a usneseními tvoří právo. Častěji může být informováno o rozhodnutích, která do judikatury přinášejí něco nového. Nepřímo o tom může svědčit lišící se počet případů, které senáty u jednotlivých soudců zpravodajů rozhodovaly meritorně, tedy nálezem (vyhověním nebo zamítnutím). Ústavní soud mívá tendenci vyslovit důležitý právní názor právě v meritorním rozhodnutí spíše než v odmítavých usneseních. Na výše uvedených datech je přitom vidět, že větší počet meritorních rozhodnutí některých soudců rozhodně může s větší publicitou souviset, nemůže ji však plně vysvětlovat.

Počet věcí rozhodovaných meritorně úzce souvisí s počtem případů, v nichž soudci vyhoví ústavní stížnosti (byť si lze povšimnout, že někteří soudci jako například Pavel Rychetský, Jaroslav Fenyk či Vojtěch Šimíček mají ve srovnání s jinými tendenci o něco častěji využít zamítavý nález namísto odmítavého usnesení). Vedlejším produktem tohoto drobného výzkumu je v tabulce viditelné srovnání úspěšnosti ústavních stížností u jednotlivých soudců zpravodajů. Již v minulosti byly kritizovány značné rozdíly mezi jednotlivými soudci v míře „vstřícnosti ke stěžovatelům“ a i ve sledovaném roce si můžeme povšimnout, že nejvstřícnější soudkyně Kateřina Šimáčková (8,09 %) vyhověla stěžovateli více než třikrát častěji než nejpřísnější soudce Radovan Suchánek (2,48 %).[7] Nutno ovšem dodat, že žádný ze soudců v této statistice nevyčnívá tak jako v druhé dekádě Eliška Wagnerová, u níž dosahovali stěžovatelé úspěšnosti dokonce 13,5 %.[8]

Uvedená data tak mohou – se značnou mírou přibližnosti – ukazovat, kteří soudci v současnosti buď jsou, nebo se snaží být výraznými tvůrci judikatury Ústavního soudu. Při sledování „třetího“ Ústavního soudu je pochopitelně třeba brát v potaz, že teprve před několika měsíci se jeho složení stalo kompletním a jeho fungování se tak teprve postupně ustaluje. Jeho rozhodovací činnost zatím neskýtá zcela reprezentativní data pro rozsáhlé analýzy. Přesto již je možné pozorovat určité trendy, výrazná judikatorní témata i osobnosti důležité pro fungování, jakož i vnější obraz soudu. Nyní předložená krátká analýza představuje drobnou ukázku, jakých charakteristik rozhodování je možné si všímat. Vedle toho ukazuje, že pro právníky, sledující podrobněji judikaturu Ústavního soudu, by její vzorek prezentovaný v médiích, neměl být pro svou jistou nevyváženost dostatečným.


[1] Viz http://www.usoud.cz/aktualne/.

[2] Za zmínku stojí i to, že Ústavní soud aktuality zveřejňuje také na profilech na sociálních sítích Facebook a Twitter, viz https://www.facebook.com/ustavnisoud, resp. https://twitter.com/usoud_official.

[3] Viz http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Edit/Proverejnostamedia~Tiskovezpravy?Open&area=Pro%20ve%C5%99ejnost%20a%20m%C3%A9dia&grp=Tiskov%C3%A9%20zpr%C3%A1vy&lng=.

[4] Viz http://www.nssoud.cz/artlist/205?menu=205&menuTitle=Tiskov%C3%A9%20zpr%C3%A1vy.

[5] Zde již nedisponuji tvrdými daty, ze zběžné analýzy zpravodajství větších internetových serverů o rozhodnutích Ústavního soudu za poslední měsíce je však možné jasně vypozorovat, že novináři z tiskových zpráv přirozeně vycházejí a o rozhodnutích, o nichž tisková zpráva nevyšla, informují jen zcela výjimečně.

[6] Jde o informaci poskytnutou tiskovou mluvčí Ústavního soudu k dotazu autora.

[7] Není zde přihlíženo k soudcům, kteří ve sledovaném období nevyhověli žádné stížnosti, avšak na Ústavním soudě jsou relativně krátkou dobu.

[8] Viz NĚMEČEK, Tomáš. Padni komu padni. Život a případy Elišky Wagnerové. Praha: Leges, 2014, s. 104.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články