Foukal a Neubauer: Notář má být charakterní člověk
V rámci cyklu přednášek o právnických profesích, který pravidelně pořádá Spolek českých právníků Všehrd, navštívili Právnickou fakultu UK dne 15. března 2016 prezident Notářské komory Mgr. Radim Neubauer a čestný prezident Notářské komory JUDr. Martin Foukal. Studenti tak dostali příležitost blíže se seznámit s náplní a problematikou notářské profese.
V úvodu přednášky připomenul čestný prezident Notářské komory Martin Foukal historii notářství, která sahá až do 11. století. První notářská škola vznikla na Vyšehradě za doby panování Přemysla Otakara II. v roce 1270. Poté prezident Notářské komory Radim Neubauer představil notářství jako svobodné povolání silně spjaté se státem, které má za cíl především předcházet sporům a spojuje v sobě jak profesi soudce (např. v dědickém řízení figuruje notář jako soudce prvního stupně), tak advokáta. Poté přiblížil obsah povolání notáře a zdůraznil jeho poučovací povinnost a nutnost preciznosti.
Zvláštní pozornost byla věnována otázce pro studenty obzvlášť zajímavé – jak se stát notářem. Proces začíná minimálně tříletou fází čekatelství, v notářské praxi nazývanou notářské koncipienství, kdy je koncipient zaměstnán u notáře a seznamuje se s chodem kanceláře a vnitřními předpisy Notářské komory. Poté skládá notářské zkoušky a stane se notářským kandidátem, čímž se mu rozšíří okruh kompetencí, jež může vykonávat. Po minimálně pětileté praxi má možnost přihlásit se do konkurzu na uvolněný notářský úřad, neboť v České republice může fungovat jen uzavřený počet notářských úřadů (numerus clausus). Pokud je konkurzní komisí vybrán, je ministerstvem spravedlnosti jmenován notářem. Studenti se zájmem o tuto profesi byli upozorněni na v současné době probíhající generační obměnu, v rámci níž se ročně uvolňuje 25 – 30 notářských úřadů. Pro zvýšení šance u konkurzu jim byla doporučena především znalost cizích jazyků, publikační činnost a práce v jednotlivých orgánech komory.
V další části přednášky se prezident Notářské komory věnoval problematice nařízení o evropském dědickém osvědčení. S rostoucím počtem mezinárodních manželství roste i počet dědictví s přeshraničním prvkem. „Idea je taková, aby se na jednom místě u jednoho orgánu projednalo dědictví po osobě, která má obvyklý pobyt v dané zemi ohledně veškerého majetku, který má kdekoli v Evropě, a dokonce i mimo Evropu,“ řekl Mgr. Radim Neubauer, který soudí, že tato myšlenka je dobrá, nicméně za více než půl roku zatím dědická osvědčení vydávána nebyla. Notářská komora je však v budoucnu připravena na jejich uvedení do praxe.
Prezident Notářské komory dále pokračoval k otázce žaloby Evropské komise proti ČR z důvodu podmínky státní příslušnosti pro přístup do profese notáře. Jednou z podmínek pro připuštění do konkurzu je české státní občanství. Z principu volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu by podle EU měli i notáři z jiných zemí mít možnost pracovat v České republice. EU vyzývá k odstranění této podmínky ze zákona, podle Neubauera i Foukala je ovšem zcela namístě. Stát podle Smlouvy o EU může vyhradit určitou činnost bezprostředně spjatou s výkonem veřejné moci svým občanům. Na rozdíl od notářů ostatních zemí, které byly nuceny tlaku EU podlehnout a podmínku občanství odstranit, český notář rozhoduje ve sporných věcech, je na něj tedy přenášena část suverenity státu. Proto Notářská komora sdílí názor ČR a trvá na podmínce státního občanství notářů.
Posledním probíraným tématem byly zápisy do obchodního a dalších veřejných rejstříků prováděné přímo notáři. Dochází ke zrychlení celého procesu v oblasti obchodních společností, jejich zakládání, změn, fúzí a rušení. Není zatěžována soudní soustava, nevede se řízení a nečeká se na uplynutí lhůt. Notář může poskytovat své služby komplexně a tento postup je výhodný i finančně, protože stát stanovil nižší výši soudních poplatků. Doktor Foukal poté vysvětlil i význam termínu „stoeurová společnost“. Jedná se o minimální podobu smlouvy pro založení společnosti, kdy náklady na založení nepřesáhnou částku 100 eur. Tato zakládací listina bude obsahovat jen ty nejzákladnější náležitosti a ČR má podle EU touto cestou poskytnout optimální možnosti pro podnikání, přestože podle čestného prezidenta Notářské komory bude užívána jen velmi zřídka.
V úplném závěru oba přednášející shrnuli rozmanitost notářského povolání a vyjádřili přání, aby každý notář byl v první řadě dobrý a charakterní člověk, protože jen tak může svědomitě a zodpovědně plnit notářské poslání.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



