Foukal a Neubauer: Notář má být charakterní člověk
V rámci cyklu přednášek o právnických profesích, který pravidelně pořádá Spolek českých právníků Všehrd, navštívili Právnickou fakultu UK dne 15. března 2016 prezident Notářské komory Mgr. Radim Neubauer a čestný prezident Notářské komory JUDr. Martin Foukal. Studenti tak dostali příležitost blíže se seznámit s náplní a problematikou notářské profese.
V úvodu přednášky připomenul čestný prezident Notářské komory Martin Foukal historii notářství, která sahá až do 11. století. První notářská škola vznikla na Vyšehradě za doby panování Přemysla Otakara II. v roce 1270. Poté prezident Notářské komory Radim Neubauer představil notářství jako svobodné povolání silně spjaté se státem, které má za cíl především předcházet sporům a spojuje v sobě jak profesi soudce (např. v dědickém řízení figuruje notář jako soudce prvního stupně), tak advokáta. Poté přiblížil obsah povolání notáře a zdůraznil jeho poučovací povinnost a nutnost preciznosti.
Zvláštní pozornost byla věnována otázce pro studenty obzvlášť zajímavé – jak se stát notářem. Proces začíná minimálně tříletou fází čekatelství, v notářské praxi nazývanou notářské koncipienství, kdy je koncipient zaměstnán u notáře a seznamuje se s chodem kanceláře a vnitřními předpisy Notářské komory. Poté skládá notářské zkoušky a stane se notářským kandidátem, čímž se mu rozšíří okruh kompetencí, jež může vykonávat. Po minimálně pětileté praxi má možnost přihlásit se do konkurzu na uvolněný notářský úřad, neboť v České republice může fungovat jen uzavřený počet notářských úřadů (numerus clausus). Pokud je konkurzní komisí vybrán, je ministerstvem spravedlnosti jmenován notářem. Studenti se zájmem o tuto profesi byli upozorněni na v současné době probíhající generační obměnu, v rámci níž se ročně uvolňuje 25 – 30 notářských úřadů. Pro zvýšení šance u konkurzu jim byla doporučena především znalost cizích jazyků, publikační činnost a práce v jednotlivých orgánech komory.
V další části přednášky se prezident Notářské komory věnoval problematice nařízení o evropském dědickém osvědčení. S rostoucím počtem mezinárodních manželství roste i počet dědictví s přeshraničním prvkem. „Idea je taková, aby se na jednom místě u jednoho orgánu projednalo dědictví po osobě, která má obvyklý pobyt v dané zemi ohledně veškerého majetku, který má kdekoli v Evropě, a dokonce i mimo Evropu,“ řekl Mgr. Radim Neubauer, který soudí, že tato myšlenka je dobrá, nicméně za více než půl roku zatím dědická osvědčení vydávána nebyla. Notářská komora je však v budoucnu připravena na jejich uvedení do praxe.
Prezident Notářské komory dále pokračoval k otázce žaloby Evropské komise proti ČR z důvodu podmínky státní příslušnosti pro přístup do profese notáře. Jednou z podmínek pro připuštění do konkurzu je české státní občanství. Z principu volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu by podle EU měli i notáři z jiných zemí mít možnost pracovat v České republice. EU vyzývá k odstranění této podmínky ze zákona, podle Neubauera i Foukala je ovšem zcela namístě. Stát podle Smlouvy o EU může vyhradit určitou činnost bezprostředně spjatou s výkonem veřejné moci svým občanům. Na rozdíl od notářů ostatních zemí, které byly nuceny tlaku EU podlehnout a podmínku občanství odstranit, český notář rozhoduje ve sporných věcech, je na něj tedy přenášena část suverenity státu. Proto Notářská komora sdílí názor ČR a trvá na podmínce státního občanství notářů.
Posledním probíraným tématem byly zápisy do obchodního a dalších veřejných rejstříků prováděné přímo notáři. Dochází ke zrychlení celého procesu v oblasti obchodních společností, jejich zakládání, změn, fúzí a rušení. Není zatěžována soudní soustava, nevede se řízení a nečeká se na uplynutí lhůt. Notář může poskytovat své služby komplexně a tento postup je výhodný i finančně, protože stát stanovil nižší výši soudních poplatků. Doktor Foukal poté vysvětlil i význam termínu „stoeurová společnost“. Jedná se o minimální podobu smlouvy pro založení společnosti, kdy náklady na založení nepřesáhnou částku 100 eur. Tato zakládací listina bude obsahovat jen ty nejzákladnější náležitosti a ČR má podle EU touto cestou poskytnout optimální možnosti pro podnikání, přestože podle čestného prezidenta Notářské komory bude užívána jen velmi zřídka.
V úplném závěru oba přednášející shrnuli rozmanitost notářského povolání a vyjádřili přání, aby každý notář byl v první řadě dobrý a charakterní člověk, protože jen tak může svědomitě a zodpovědně plnit notářské poslání.
Další články
Odstoupení na tlačítko
Představujeme nový § 1830a občanského zákoníku, který ukládá všem e-shopům zavést novou funkci.
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.


