Články

Předně bych rád představil organizaci, jež zde zastupuji. Jde o Svaz měst a obcí České republiky, dobrovolnou, nepolitickou organizaci, jejímž cílem je hájit zájmy měst a obcí České republiky, a to od těch největších, až po nejmenší. Svaz má 2600 členů. Největším je hlavní město Praha, nicméně drtivou většinou členů tvoří obce, kterých je ve Svazu zhruba 2000, přičemž asi 1000 obcí má maximálně 500 obyvatel.

Desítky tisíc žen byly za druhé světové války násilím drženy Japonskem v tzv. „stanicích útěchy“, aby poskytovaly sexuální služby a potěšení japonským vojákům. Koncem prosince 2015 Japonsko a Jižní Korea přistoupily k uzavření dohody, která by měla tuto temnou historickou kapitolu navždy uzavřít. Jak se Japonsko vyrovnalo s následky svých skutků? A co dělat tam, kde zákony a soudy nestačí?

Robert Pelikán poté, co se stal ministrem spravedlnosti, výrazně utlumil či dokonce zmrazil několik ambiciózních plánů své předchůdkyně, Heleny Válkové.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace pro roky (2014–2020)“ by mělo vyjadřovat uvědomění a snahu Evropské unie o podporu růstu v oblastech výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI), jakožto klíčového faktoru pro udržení konkurenceschopnosti na světových trzích.[1] Je to snaha, která se však neobejde bez komplikací a nad jednou z nich se chci zamyslet v tomto článku.

Lidská důstojnost je pojmem, se kterým v současné době operují téměř všechny katalogy lidských práv a je nedílnou součástí řady ústav. Přitom jde o pojem vcelku vágní, občas těžko uchopitelný. Každý si totiž pod ním představí něco jiného.

Toto pojednání se věnuje otázkám týkajícím se majetku, které vyvstanou při zániku svazku, a přímo navazuje na článek Srovnání právní úpravy manželství a nesezdaného soužití – II. díl, majetkové vztahy za trvání svazku, neboť spolu úzce souvisí.

Dokáže současný trh právních služeb pojmout stále se zvyšující počet právníků? Nehrozí jejich „hyperinflace“ bez dostatečné analýzy poptávky trhu, uplatnitelnosti absolventů právnických fakult a vysokoškolského vzdělávání budoucích právníků? Tyto otázky si kladou napříč právnickými profesemi jak absolventi právnických fakult, tak dlouholetí praktici právnických profesí.[1]

V oblasti práva veřejných zakázek se dlouhodobě diskutuje, zda je možné uvažovat o uplatnění nároku na náhradu škody uchazečem minimálně v podobě uhrazení nákladů na přípravu nabídky za situace, kdy zadavatel porušil některou ze svých zákonných povinností.

Pokračování příspěvku JUDr. Lukáše Bohuslava, Ph.D., který přibližuje důležité instituty zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a aktuální problémy, se kterými se praxe potýká.

Finanční arbitr načal 1. 1. 2016 čtrnáctý rok své činnosti, která je, jak už z jeho samotného názvu vyplývá, spojena především s českým finančním trhem. Prodej finančních služeb se vyznačuje vlastnostmi, které vyžadují ze strany státu specifický přístup jak z hlediska vymezení pravidel hry (veřejnoprávní hledisko), tak i ze strany orgánů rozhodujících spory (soukromoprávní hledisko). Jedním z takových orgánů je i finanční arbitr - jaké prvky finanční arbitr do právního řádu vnáší, k čemu slouží a jak funguje, se dozvíte v několika následujících příspěvcích.

Dnešní příspěvek bude rozdělen do dvou částí. V první části si přiblížíme důležité instituty, které obsahuje zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, v druhé části si na nich ukážeme aktuální problémy, které nacházíme v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob, s nimiž má praxe určité problémy.

Jedno z nejkontroverznějších témat posledních desetiletí týkající se diskriminace na základě sexuální orientace je dárcovství krve z důvodu možnosti přenosu infekce HIV na příjemce.

Lidská důstojnost je v současné době pojmem nadmíru aktuálním a snaha o její naplnění jakožto přirozené, imanentní hodnoty každého jednotlivce se stále více dostává do popředí zájmu celé západní společnosti, Spojených států amerických nevyjímaje.

Ačkoli se může zdát, že problematika platebního rozkazu byla již do jisté míry vyčerpána, přesto soudní praxe ukazuje, že i poměrně jednoduchý institut může vyvolat řadu zdánlivě nejasných či překvapivých otázek. Příkladem je situace, kdy je platební rozkaz doručen žalovanému dříve než žalobci.

Při analýze otázky práva na informace u institucí EU je potřeba si vyjasnit fundamentální teoreticko-právní otázku, jestli lze toto právo považovat za základní lidské právo uplatnitelné mj. i v právu mezinárodním. V současnosti EU lavíruje mezi supranacionálním přístupem a pohledem intergovernmentálním, který se projevuje aplikací pravidel světa diplomacie (tj. mezinárodního práva). Existuje v případě unijních institucí prostor pro plnohodnotný přístup k informacím, tak jak jsme zvyklí z většiny členských zemí?

Počátkem listopadu 2015 započala svoji činnost nová Pracovní skupina k revizi spotřebitelského práva ČR, která vznikla při Ministerstvu průmyslu a obchodu. MPO se v minulosti již zabývalo tezí samostatného tzv. spotřebitelského kodexu, ve kterém by byla koncentrována právní úprava ochrany spotřebitele speciálně a pouze v jedné právní normě.

Syrský konflikt je ze všech ozbrojených konfliktů, které v dnešní době po světě zuří, jedním z nejkrvavějších a nejkomplikovanějších. Zároveň je mu věnována značná politická i mediální pozornost. V pátek 18. prosince 2015 obletěla svět zpráva o „přelomové“ rezoluci, jež k Sýrii a syrskému mírovému procesu přijala Rada bezpečnosti OSN. Co však tato rezoluce vlastně pro vývoj v Sýrii znamená? Má opravdu potenciál situaci změnit?

Rok 2016 přináší řadu legislativních změn, které mohou významně zasáhnout do chodu společností v České republice a ovlivnit jejich obchodní zájmy. Spolu s mohutně diskutovanými plány na zavedení elektronické evidence tržeb dochází k jedněm z nejvýraznějších úprav v oblastech korporátního a pracovního práva, práva nemovitostí a především u vybraných daňových aspektů.

Podzim přináší pestrobarevnou paletu konferencí a seminářů, o kterých se nám během léta může jenom zdát. Právnická fakulta Masarykovy Univerzity v Brně nabídla hned dvě orientované na právo IT, a to České právo a informační technologie 2015 (dále jen ČPIT) 24. a 25. září a mezinárodní konferenci Cyberspace 27. a 28. listopadu.

Tím, jak se orgány činné v přípravném řízení trestním zakously v posledních letech do zlořádů veřejného života, nejvyšší patra politiky nevyjímaje, novinářská obec ve svém zájmu o trestní kauzy pochopitelně také přidala na četnosti i rozsahu informování.

Závěr roku a začátek toho nového vždy svádí k bilancování – a nejinak je to i v mém případě. Bilancovat by se však nemělo jen proto, aby se bilancovalo, neboť minulost se stává brzy nezajímavou – a nejinak je to v právu a justici.

Poslední seminář vzdělávacího KŠB Institutu roku 2015, na kterém vystoupili profesor Jan Dědič, partner advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík (KŠB), a doktor Jan Lasák, advokát KŠB, nabídl účastníkům informace o stávajících výkladových problémech zákona o obchodních korporacích (dále též „ZOK“), jakož i o tom, jak se s nimi vypořádává judikatura. Hovořilo se též o zvažovaných legislativních změnách.

Za důležitou výzkumnou otázku pokládám určení místa a významu teorie práva v systému právní vědy, resp. především vědy veřejného práva (se zvláštním zřetelem na vědu správního práva).

Pokračování příspěvku Ing. Bc. Miroslava Veselého z Ministerstva vnitra. V dnešní části se věnuje konkrétním záležitostem, které tzv. "hýbou obcemi". Jsou jimi regulace hazardu, podomní prodej a diskriminace v obecně závazných vyhláškách.

Dnes mám poměrně těžký úkol, a to seznámit vás s aktuálními poznatky a problémy z obecní normotvorby. Jak se ukazuje, obecní normotvorba je oblastí neustále živou, jež se stále vyvíjí. Na pár strohých číslech se pokusím ukázat, jak to s obecní normotvorbou vypadá.