Martin Vychopeň: Trh s advokáty stále není nasycen

„Protože jsem zkušební komisař z oboru advokátních předpisů a občanského práva u advokátních zkoušek, troufám si tvrdit, že odborné znalosti koncipientů jsou rok od roku horší,“ uvedl poněkud negativně Martin Vychopeň přednášku. Absolventům podle něj chybí spojení s praxí, mají špatné slovní i písemné vyjadřování nebo se soustředí pouze na jednu specifickou oblast práva. Z podstatné části za to podle něj mohou advokáti, kteří mnohdy koncipienty během tří let ani jednou nepošlou k soudu jako substituty nebo jim po celou dobu ukládají jednoduché práce, například vymáhání pohledávek. „To je naprosto mimo pojetí koncipientury a advokátní komora s tím kromě zpřísňování a kárných postihů nemůže dělat nic,“ dodal. Lepší situaci nevidí ani u studentů. Na semináři občanského práva hmotného, které na Právnické fakultě UK vyučuje, rovněž zaznamenává klesající zájem o obor.

Řešením by podle některých představitelů české advokacie mohlo být prodloužení tříleté koncipientury na čtyři až pět let, s povinnou praxí v notářství, u soudu a podobně. Problémem je však nedostatek míst ve veřejných institucích a složitá organizace. „Takový systém už platí na Slovensku, v Čechách ke změně v nejbližších letech určitě nedojde. Vy ale budete ti první, kdo začnou tlačit na to, aby odborná úroveň koncipientů stoupala,“ věří Vychopeň. Podle něj jsou však současné tři roky dostatečné a zlepšit by se měl spíš obsah koncipientské praxe. Nástrojem ke zlepšení by mohly být například každoroční postupové zkoušky, i zde však existují překážky. Mimo jiné by se musel zvýšit počet zkušebních komisařů, na což v současné době nepostačují finance a muselo by tak dojít k navýšení příspěvků od členů ČAK.

Optimističtější byl předseda České advokátní komory v záležitostech trhu s advokáty. „Zejména starší advokáti, jimž se v hantýrce říká ještěři, tvrdí, že trh je přesycen. Není to ale pravda. Nejhorší číslo, se kterým jsem se setkal, bylo v Izraeli, kde je na 8 milionů obyvatel zapsáno 26 tisíc advokátů. K tomu máme ještě daleko,“ vysvětlil. V České republice je v současné době zapsáno 11589 advokátů, z toho jich má zhruba 400 činnost pozastavenou. Ze statistik vyplývá, že každé čtyři roky se počet advokátů zvyšuje zhruba o 4 tisíce. Stav koncipientů dlouhodobě zůstává na stejné úrovni - okolo 3 a půl tisíce. Úměrně s počtem advokátů roste i zatížení justice, která je podle Vychopně v současné době na vrcholu svých možností ve zvládání náporu žalob. Studentům zdůraznil, že jejich generaci nemine náprava celého justičního systému.

Velkým problémem nynějšího výkonu advokacie jsou podle předsedy ČAKu politické a státní zásahy do povinnosti mlčenlivosti a omezování práv obviněných. „Panuje obecný názor, že advokáti jsou automaticky zločinci nebo že jsou za jedno se svými klienty, a tudíž by se na ně měly vztahovat všechny kontroly. Laická veřejnost si ale neuvědomuje, že toto nejsou útoky proti nám, ale proti všem lidem,“ vysvětlil. Práva obviněných se podle něj začala omezovat zhruba od poloviny 90. let. Například podle připravovaného nového trestního řádu nebude moci být advokát činný v přípravném trestním řízení. „Za chvíli budeme rádi, že nás k tomu soudu vůbec pustí,“ dodal.

I přes všechny problémy by však Vychopeň svou profesi neměnil a o advokacii mluví jako o krásném povolání. „Poslouchání nadřízeného jsem nahradil nočními telefonáty, nebo nedělním bušením na dveře od klientů, kteří chtějí poradit. Bez ohledu na cokoliv, když se vám podaří po pěti letech dojít k úspěchu, je to velké vnitřní uspokojení,“ popsal a na závěr dal zájemcům o advokacii praktickou radu do budoucna. „Klient chce z 80 procent znalce práva, z 10 procent herce a ze zbývajících 10 procent psychologa.“