Na úvod své přednášky zdůraznil, že tématika není čistě právní a rozhodně se k ní nevztahuje jen pár zákonů. Pokračoval vylíčením problémů zahraničních investorů v ČR, naší konkurenční pozicí a nástroji v lákání investic. Na závěr pak posluchače zapojil do praxe pomocí ukázky prezentace pro korejské potenciální investory.
„Česká republika byla vždy v oblasti zahraničních investic spojována s průmyslovým odvětvím a ani dnes tomu není jinak. Jedná se hlavně o strojírenství, zejména výrobu automobilů. Dokonce patříme mezi tři země s největší produkcí automobilů na světě v přepočtu na obyvatele,“ popsal Česko tak, jak ho vidí zahraniční investoři. Dodal, že z hlediska investic jsme na tom ve střední Evropě nejlépe. Pro investory je Česko zajímavé díky kvalifikované a svědomité pracovní síle a infrastruktuře, a to jak dopravní, tak energetické. „Například Polsko zůstává stále zemí zemědělců a velká část ekonomiky je tam státní. Navíc je pro něj typické převádění středních podniků z generace na generaci, což příliš nenahrává fúzím a akvizicím,“ uvedl pro znázornění nedostatky sousední země, které hrají roli v rozhodování při vstupu investičních hráčů na trh.
Statistiky globálních zahraničních investic se od 80. let několikanásobně zvýšily, přičemž nejvíce toků je stále mezi Amerikou a západní Evropou. „Neznamená to, že by se opomíjely investice do zemí tzv. třetího světa, ale tam většinou vše pouze přichází,“ vysvětluje Blažek. Škála volného obchodu se tak neustále rozrůstá a spolu s tím odpadají i ekonomické a právní bariéry. Přispívají k tomu například mezinárodní dohody o ochraně a podpoře investic. I v Evropě je ale stále možno nalézt díry na trhu, a to i primárních výrobků, jako jsou sušenky či auta, například v Rumunsku či Bulharsku.
Pro Českou republiku jsou typické hlavně přímé zahraniční investice, které slouží k získání podílu na kmenových akciích a rozhodovacích pravomocích ve výši alespoň 10 %. Mezi přímé zahraniční investice patří výstavba na zelené louce (neboli greenfield), přestavba (neboli brownfield) a v neposlední řadě také fúze a akvizice.
„Pokud se budeme bavit o výstavbě na zelené louce, to se týká hlavně zmíněné průmyslové výroby a pak taky třeba call center. U akvizic pak mají investoři většinou ambici mít podíl alespoň na 80 procentech,“ dodává Blažek postřehy z praxe.
Naopak investice na kapitálových trzích pro Česko moc typické nejsou. Výhoda této investice je přitom výrazná: „Při finanční krizi můžete akcii prodat, pokud na tom ale bude špatně automobilka, nic moc s tím nenaděláte.“ V České republice však existují zákonem stanovené limity, kdy podíly není možné zakoupit. Jedná se hlavně o oblasti síťových sektorů, a dále jde například o půdu v okolí strategických míst.
Mezi typy investičních pobídek můžeme zařadit daňovou podporu, rovné zacházení, garanci ochrany investic, vzdělávací podpory, přímé dotace, dostupné pozemky zdarma aj. V Česku hrají nejvýznamnější roli slevy na daních, a to i po tom, co kvůli požadavkům EU klesly ze 40 na 25 procent. Podmínky pro čerpání investičních pobídek sice nejsou stanoveny pouze v zákoně o investičních pobídkách, ale jeho novela z roku 2015 je v každém případě zatraktivnila.
Pokud překročíte hranici investice, která je stanovena na 100 milionů korun, což při zohlednění výstavby nového výrobního závodu není zas tak moc peněz, máte nárok na to, že se nějaká část nákladů použije jako odpočet od základu daně z příjmu.
Potenciálním zahraničním investorům jsou při úvodních konzultacích sdělovány hlavně zajímavé informace o dané zemi. Kamil Blažek tak posluchačům v závěru přednášky vysvětlil vyjednávání na příkladu své nedávné prezentace v Soulu. V úvodu Čechy zmínil jako vynálezce lodního šroubu a kontaktních čoček nebo jako velké milovníky piva. Pokračoval informací o opětovném navázání přátelských vztahů z roku 1990. V závěru pak pomocí statistik vylíčil Česko jako velmi bezpečnou zemi se slušnou životní úrovní a stále výkonnější ekonomikou.
Diskuze k článku ()