Na čem "jedou" právníci? Zdroj: Fotolia

Na čem "jedou" právníci?

Proč patří soudci, advokáti a další právnické profese mezi nejohroženější skupinu z hlediska vzniku závislostí? Zajímavé téma probírali na pražské právnické fakultě s budoucími právníky v úterý 22. března studenti adiktologie z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Setkání, které inspirovalo tento článek, zorganizoval studentský spolek Juristi.

Mgr. Bc. Klára Švandelíková

Mgr. Bc. Klára Švandelíková

advokátka, členka redakční rady webu Právní prostor.cz

Mgr. Bc. Klára Švandelíková

advokátka, členka redakční rady webu Právní prostor.cz

Tlak na výkon a snaha prosadit se, napjaté termíny a konkurenční prostředí, přehnaná kritičnost, perfekcionismus, důraz na image, postavení a bohatství, ale také nesmiřitelnost k vlastním osobním problémům a neochota přijmout pomoc. I to patří podle adiktologů mezi hlavní faktory, které mají vliv na míru výskytu závislostí a duševních poruch (nejen) mezi právníky. Podle studentů adiktologie je pravděpodobnost závislosti na alkoholu u lidí pracujících více než 40 hodin týdně až trojnásobná, zatímco statistiky sebevražd zachycují u právníků dvojnásobná čísla. „Závislost na alkoholu a nelegálních návykových látkách je silný a destruktivní problém, snižující degresivně výkonnost ve všech oblastech lidského života,“ říká tajemník České asociace studentů adiktologie (ČASA) František Trantina.

Pětina amerických právníků má problém s alkoholem

Rizikovost vzniku závislostí spojená s profesí právníka byla podložena i několika studiemi, naposledy tou, kterou zpracovala American Society of Addiction Medicine. Studie si všimla i americká média – Washington Post[1] či CNN[2]. Podle tvůrců studie je míra užívání návykových látek a výskyt dalších faktorů ovlivňujících psychické zdraví mezi právníky relativně neznámá, a to navzdory potenciálním problémům, které mohou jako důsledek závislostí a duševních poruch vyvstat. Do sběru dat prostřednictvím anonymního dotazníku byly zapojeny také profesní komory, přičemž od respondentů neodešla žádná data (vč. IP adres či geolokace), která by umožnila jejich identifikaci – toto opatření mělo zvýšit procento lidí, kteří dotazník vyplní svědomitě a bez obav o svou pověst a kariéru.

Studie zveřejněná v únoru 2016[3] nabídla poměrně alarmující výsledky. Téměř 13 tisíc amerických licencovaných advokátů (pozn.: studie hovoří o „attorneys“, tedy právnících kvalifikovaných zastupovat klienty v soudních řízeních) odpovídalo na otázky týkající se užívání alkoholu a jiných návykových látek, ale také problematiky depresí, úzkostí a stresu.

Na 20,6 % respondentů vykazovalo známky problematického užívání alkoholu. Pro porovnání – v běžné populaci se tato čísla pohybují pod 7 %[4] a podle obdobné studie z roku 2003[5] šířeji zaměřené na všechny vysokoškolsky vzdělané pracovníky je výskyt nadměrného užívání alkoholu kolem 11,8 %. Hranicí, ze které studie vychází, a která již může signalizovat problém s užíváním alkoholu, je skóre 8 bodů z maximálně 40 možných v rámci tzv. AUDIT (Alcohol Use Disorders Identification Test). Mezi vzorkem „pozitivních respondentů“ výrazně převažovali muži. Zajímavé jsou rozdíly mezi různými fázemi kariéry a pozicí ve firmě – častěji mají sledované problémy profesně mladší právníci.

Nejčastěji se v posledních 12 měsících vyskytovalo kromě konzumace alkoholu (84 %) také kouření tabáku (17 %) a marihuany (10 %), užívání sedativ (tj. uklidňujících přípravků; 16 %), opiátů (6 %) či stimulantů (tj. povzbuzujících přípravků; 5 %), resp. kokainu (1 %).

Ani míra výskytu depresí (28 %), úzkostí (19 %) a stresu (23 %) nevyšla z průzkumu nijak pozitivně. Během kariéry se s úzkostí setkalo 61 % advokátů, zatímco zkušenosti se stavy deprese má 46 % z nich.

Rizika a problémy vnímá i American Bar Association. „Because many lawyers and judges are overachievers who carry an enormous workload, the tendency to ‘escape' from daily problems through the use of drugs and alcohol is prevalent in the legal community,“ stojí v jednom z dokumentů, který vydala její komise pro programy pomoci.[6]

Problém jednadvacátého století?

Výsledky studie American Society of Addiction Medicine nejsou zcela ojedinělé, a sama na několik jiných výzkumů, které se obdobným tématem empiricky či statisticky zabývaly, odkazuje.[7] Podle výsledků studie z roku 1990, která zkoumala na 1200 advokátů ve státě Washington, byl problém s alkoholem u právníků oproti běžné americké populaci téměř dvakrát častější. Na 19 % respondentů se potýkalo s depresemi, zatímco v západních zemích statistiky obvykle vykazovaly 3 až 9 %. Další čtvrtstoletí však nebyl podrobnější průzkum napříč americkými praktikujícími advokáty proveden, nad čímž se i tvůrci posledně zveřejněné studie pozastavovali. Data týkající se problémového užívání alkoholu odpovídají podle tvůrců studie z roku 2016 těm, která byla získána ve státě Washington v roce 1990, častějším problémem než před čtvrtstoletím jsou však stavy depresí, úzkosti a neblahý vliv stresu na duševní zdraví právníků.

Prevenční a léčebné programy se specializací na právníky existují, je jich však zatím nedostatek

Poslední studie na několika místech upozorňovala na nutnost podpory rozvoje prevenčních a léčebných programů speciálně zaměřených na právníky a jejich úspěšnost dokládá i na statistických datech. Z 6,8 % respondentů majících zkušenost s protialkoholní či protidrogovou léčbou zhruba pětina podstoupila program zaměřený na právní profesionály. Tito respondenti pak měli významně nižší skóre AUDIT. Studie však upozorňuje, že rozsah specializované prevence a léčby zatím není dostatečný.

„Ve státě Wisconsin v USA se problémům závislostí, stresu a depresí u právnických profesí věnuje Wisconsin Lawyers Assistance Program, který poskytuje pomoc advokátům, soudcům, studentům právnických fakult a jejich rodinám, uvádí příklad dobré praxe Trantina. Také Hazelden Betty Ford Foundation, nadace která pomáhá závislým už šedesát let, má speciální program pro pracovníky právnických profesí Addiction Treatment for Attorneys, Judges and Other Legal Professionals. V Kalifornii pak působí The Other Bar pomáhající pracovníkům právnických profesí a studentům právnických fakult. „Tato organizace se zabývá i prevencí a nabízí programy pro právnické firmy,“ dodává Trantina.

Jak jsme na tom doma

„Mezi našimi pacienty se občas právník (případně policista, či příslušník jiné profese s právnickým vzděláním) vyskytne. Nijak zvlášť často a častěji jako pacient v ambulanci, než na lůžkovém oddělení,“ říká primář Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze Petr Popov, a dodává: „Přesnou statistiku povolání k dispozici nemáme, není to sledovaná kategorie – ani v rámci informačního systému nemocnice ani zdravotní pojišťovny.“

Ani psychiatrická léčebna Červený Dvůr, která se specializuje na střednědobou ústavní léčbu závislostí na návykových látkách, zvýšenou míru závislosti u právníků nezaznamenává. „Na zhruba 700 lidí ročně jsou cca 2 až 3 právníci,“ říká primář Jiří Dvořáček. Zároveň však dodává: „Je ale možné, že naše čísla nejsou reprezentativní. Obecně akademicky vzdělaní lidé chodí do terapie málo – snaží se jí vyhnout, jak nejdále to jde. Je to podobné například u lékařů. Mají také často pocit, že se musí léčit nějak jinak, než s ostatními.“ Podle primáře Dvořáčka může mít vliv i množství finančních prostředků: „Jsou-li lidé dobře situovaní, mají tendence nejprve vyhledávat draze placené (a podle mě málo efektivní) programy v zahraničí, částečně i kvůli anonymitě. Je tedy docela možné, že problém závislosti u právníků skutečně existuje, ale není vidět v našich zařízeních.“ U společensky výše postavených lidí také podle primáře Dvořáčka déle trvá, než s terapií začnou. Okolí často nenajde ultimativní sílu, jak je k terapii přivést, protože jsou dobře situovaní, nezávislí a finančně stabilní. Co se týká důvodů vyšší rizikovosti právnických profesí, uvádí primář Dvořáček, že „obecně je vyšší riziko sáhnutí po návykové látce v těch profesích, kde je více stresu, jsou časově náročné a vyčerpávající, tam, kde je vyšší riziko selhání před veřejností a kde je jednorázový výkon spojen s odměnou (či s výhrou/prohrou),“ a dodává: „Umíte si jistě představit, že v různých právnických rolích jsou tyto faktory namíchány dostatečně.“

Podle Františka Trantiny z ČASA je důležité o možných problémech a rizicích informovat. Alkoholismus už není chápán jako projev slabé vůle a morálního úpadku, ale jako nemoc, která se dá léčit a které se dá předcházet. Od roku 1849, kdy švédský lékař Magnus Huss popsal nemoc Alcoholismus chronicus, už uplynulo mnoho let,“ dodává, a přidává několik postřehů z besedy na Právnické fakultě UK: „Zúčastnění mladí právníci měli o problematiku závislostí zájem. Někteří nám potvrdili, že práce koncipientů je velmi stresující a uvažovali při ní o užití nějaké nelegální návykové látky, především kokainu. Velmi pozitivní zjištění bylo, že hledají jiné alternativy jak se vypořádat se stresem, depresí a úzkostí.

Jde tak jistě o téma, o němž bychom neměli činit na základě amerických studií rychlé závěry, ale ani nad ním v našem prostředí zavírat oči. Tlak na výkon a konkurenční klima se týkají i tuzemských právníků. A co namísto užívání návykových látek radí studenti adiktologie? „Choďte pěšky, chovejte psa, mějte se rádi, cvičte jógu a naučte se říkat NE.“ 


Beseda měla  čtyři přednáškové bloky: Proč právnické profese a závislosti? (František Trantina), Právnické profese a alkohol (Mgr. Adam Kulhánek), Nelegální návykové látky (Karel Kolitsch), Mám problém? A co dál? (Lenka Richterová).


[1] https://www.washingtonpost.com/news/wonk/wp/2016/02/05/americas-lawyers-have-a-serious-drinking-problem/

[2] http://edition.cnn.com/2016/02/06/opinions/lawyers-problem-drinkers-krill/

[3] Krill, Patrick R. JD, LLM; Johnson, Ryan MA; Albert, Linda MSSW: The Prevalence of Substance Use and Other Mental Health Concerns Among American Attorneys. Journal of Addiction Medicine: February 2016 - Volume 10 - Issue 1 - p 46–52. Dostupná na http://journals.lww.com/journaladdictionmedicine/Fulltext/2016/02000/The_Prevalence_of_Substance_Use_and_Other_Mental.8.aspx.

[4] https://www.washingtonpost.com/news/wonk/wp/2016/02/05/americas-lawyers-have-a-serious-drinking-problem/.

[5] Matano et al., 2003.

[6] http://www.americanbar.org/content/dam/aba/administrative/lawyer_assistance/ls_colap_toolkit_history_and_sources.authcheckdam.pdf.

[7] Benjamin et al., 1990; Eaton et al., 1990; Beck et al., 1995.

drogy alkohol závislost

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články