Pět otázek pro Jiřího Matznera
„Absolutní ochrana neexistuje, pokud se zařízením pracujeme v otevřeném prostoru internetu," říká JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M., který na téma „Každý den se softwarovým právem" vystoupí již 19. dubna na kongresu Právní prostor.
1) Se softwarem se setkáváme skutečně denně – jaké je však právní pozadí těchto setkání? Čím se softwarové právo zabývá?
Softwarové právo má mnoho aspektů - jde o smluvní závazkový vztah, ochranu autorského práva, patentového práva, využívání a dopad do bezpečnosti dat a soukromého života (osobní údaje), zajišťování denních činností. Tedy softwarové právo je skutečně všude kolem nás a jeho rozměr dnes zasahuje do mnoha aspektů veřejného, soukromého a v krajním případě i trestního práva.
2) Jaké zajímavé právní problémy řeší teorie a praxe v souvislosti se softwarem?
V teorii i praxi se řeší otázky rozsahu oprávněného užití, jak správně software využívat, kdy se jedná o autorské dílo, kdy a kdo je jeho vlastníkem, komu patří majetková práva, jaká je záruka za software a čeho se vlastně záruka týká. Aktuální je i otázka co software může dělat s daty, které máte uloženy ve svém telefonu či počítači.
3) Jak se softwarové společnosti chrání proti „pirátství“?
Přístup společností poskytující software je v zásadě dvojí – ochrana samotného software tzv. aktivačním klíčem, resp. využitím i mechanických prostředků ochrany. Druhým přístupem je, že ochrana není primárně žádná, ale jde o následné využívání ustanovení autorského zákona o ochraně. Také např. BSA či jiné skupiny chránící výrobce/autory software jsou takovou ochranou pověřeny, ale mají směřovat i ke zvyšování povědomí a šíření osvěty v této oblasti.
4) Jaký je rozdíl mezi tzv. freeware, shareware a trialware?
Obecně lze říci, že u všech těchto druhů jde o bezplatnost, ne vždy však rozumějí všichni těmto pojmům stejně. Všechen software pod tímto označením je pod licenčními ujednáními, které umožňují jeho užití za určitých (omezujících) podmínek. Může jít o omezenou dobu, omezenou verzi software, právo měnit nebo naopak neměnit či dát výsledky takové změny k dispozici všem ostatním.
5) Další cizí pojem – malware – o co jde, a jak se má konečný uživatel proti škodlivým softwarům chránit?
Dobrá otázka. Jakýkoliv software, který je využíván pro získání dat jiné osoby může být malware. Souhrnné označení malware zahrnuje počítačové viry, trojské koně, spyware. Je třeba rozlišovat mezi jednotlivými druhy, kdy např. tím, že nainstalujeme aplikaci do vlastního zařízení, aniž bychom věděli, že její skutečná funkce je přeposlání dat, sledování činnosti takového zařízení či jeho vyřazení z činnosti nebo naopak využití pro generování spam informací a mailů, může jít o různé následky - technické, odpovědností či pouze napadení za účelem získání dat. Absolutní ochrana neexistuje a 100 % se nelze chránit, pokud se zařízením pracujeme v otevřeném prostoru internetu.
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.



