Pět otázek pro Jiřího Matznera
„Absolutní ochrana neexistuje, pokud se zařízením pracujeme v otevřeném prostoru internetu," říká JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M., který na téma „Každý den se softwarovým právem" vystoupí již 19. dubna na kongresu Právní prostor.
1) Se softwarem se setkáváme skutečně denně – jaké je však právní pozadí těchto setkání? Čím se softwarové právo zabývá?
Softwarové právo má mnoho aspektů - jde o smluvní závazkový vztah, ochranu autorského práva, patentového práva, využívání a dopad do bezpečnosti dat a soukromého života (osobní údaje), zajišťování denních činností. Tedy softwarové právo je skutečně všude kolem nás a jeho rozměr dnes zasahuje do mnoha aspektů veřejného, soukromého a v krajním případě i trestního práva.
2) Jaké zajímavé právní problémy řeší teorie a praxe v souvislosti se softwarem?
V teorii i praxi se řeší otázky rozsahu oprávněného užití, jak správně software využívat, kdy se jedná o autorské dílo, kdy a kdo je jeho vlastníkem, komu patří majetková práva, jaká je záruka za software a čeho se vlastně záruka týká. Aktuální je i otázka co software může dělat s daty, které máte uloženy ve svém telefonu či počítači.
3) Jak se softwarové společnosti chrání proti „pirátství“?
Přístup společností poskytující software je v zásadě dvojí – ochrana samotného software tzv. aktivačním klíčem, resp. využitím i mechanických prostředků ochrany. Druhým přístupem je, že ochrana není primárně žádná, ale jde o následné využívání ustanovení autorského zákona o ochraně. Také např. BSA či jiné skupiny chránící výrobce/autory software jsou takovou ochranou pověřeny, ale mají směřovat i ke zvyšování povědomí a šíření osvěty v této oblasti.
4) Jaký je rozdíl mezi tzv. freeware, shareware a trialware?
Obecně lze říci, že u všech těchto druhů jde o bezplatnost, ne vždy však rozumějí všichni těmto pojmům stejně. Všechen software pod tímto označením je pod licenčními ujednáními, které umožňují jeho užití za určitých (omezujících) podmínek. Může jít o omezenou dobu, omezenou verzi software, právo měnit nebo naopak neměnit či dát výsledky takové změny k dispozici všem ostatním.
5) Další cizí pojem – malware – o co jde, a jak se má konečný uživatel proti škodlivým softwarům chránit?
Dobrá otázka. Jakýkoliv software, který je využíván pro získání dat jiné osoby může být malware. Souhrnné označení malware zahrnuje počítačové viry, trojské koně, spyware. Je třeba rozlišovat mezi jednotlivými druhy, kdy např. tím, že nainstalujeme aplikaci do vlastního zařízení, aniž bychom věděli, že její skutečná funkce je přeposlání dat, sledování činnosti takového zařízení či jeho vyřazení z činnosti nebo naopak využití pro generování spam informací a mailů, může jít o různé následky - technické, odpovědností či pouze napadení za účelem získání dat. Absolutní ochrana neexistuje a 100 % se nelze chránit, pokud se zařízením pracujeme v otevřeném prostoru internetu.
Další články
Umění promptování: Jak donutit právní AI "přemýšlet" a odůvodňovat
Využití umělé inteligence v právní praxi se posouvá od obecných experimentů k sofistikovaným nástrojům. Moderní právní databáze stále častěji integrují technologii RAG (Retrieval-Augmented Generation) spojenou s výkonnými jazykovými modely (jako jsou ty od OpenAI), aby advokátům poskytly nejen fulltextové vyhledávání, ale i syntézu právních informací.
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
Zločiny sportovních fanoušků
Strhnout divákovi klubovou šálu soupeře může na fotbalovém stadionu během utkání působit jako neškodná legrace. Trestní zákoník však takové jednání vykládá mnohem přísněji. Jako zločin loupeže s odnětím svobody na dvě léta až deset let.[1]
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.
Problém zneužití zranitelností nultého dne a možnosti jeho řešení nástroji mezinárodního práva veřejného
Jaké jsou možnosti mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti při řešení problému zneužití zranitelností nultého dne?



