Pět otázek pro Jiřího Matznera
„Absolutní ochrana neexistuje, pokud se zařízením pracujeme v otevřeném prostoru internetu," říká JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M., který na téma „Každý den se softwarovým právem" vystoupí již 19. dubna na kongresu Právní prostor.
1) Se softwarem se setkáváme skutečně denně – jaké je však právní pozadí těchto setkání? Čím se softwarové právo zabývá?
Softwarové právo má mnoho aspektů - jde o smluvní závazkový vztah, ochranu autorského práva, patentového práva, využívání a dopad do bezpečnosti dat a soukromého života (osobní údaje), zajišťování denních činností. Tedy softwarové právo je skutečně všude kolem nás a jeho rozměr dnes zasahuje do mnoha aspektů veřejného, soukromého a v krajním případě i trestního práva.
2) Jaké zajímavé právní problémy řeší teorie a praxe v souvislosti se softwarem?
V teorii i praxi se řeší otázky rozsahu oprávněného užití, jak správně software využívat, kdy se jedná o autorské dílo, kdy a kdo je jeho vlastníkem, komu patří majetková práva, jaká je záruka za software a čeho se vlastně záruka týká. Aktuální je i otázka co software může dělat s daty, které máte uloženy ve svém telefonu či počítači.
3) Jak se softwarové společnosti chrání proti „pirátství“?
Přístup společností poskytující software je v zásadě dvojí – ochrana samotného software tzv. aktivačním klíčem, resp. využitím i mechanických prostředků ochrany. Druhým přístupem je, že ochrana není primárně žádná, ale jde o následné využívání ustanovení autorského zákona o ochraně. Také např. BSA či jiné skupiny chránící výrobce/autory software jsou takovou ochranou pověřeny, ale mají směřovat i ke zvyšování povědomí a šíření osvěty v této oblasti.
4) Jaký je rozdíl mezi tzv. freeware, shareware a trialware?
Obecně lze říci, že u všech těchto druhů jde o bezplatnost, ne vždy však rozumějí všichni těmto pojmům stejně. Všechen software pod tímto označením je pod licenčními ujednáními, které umožňují jeho užití za určitých (omezujících) podmínek. Může jít o omezenou dobu, omezenou verzi software, právo měnit nebo naopak neměnit či dát výsledky takové změny k dispozici všem ostatním.
5) Další cizí pojem – malware – o co jde, a jak se má konečný uživatel proti škodlivým softwarům chránit?
Dobrá otázka. Jakýkoliv software, který je využíván pro získání dat jiné osoby může být malware. Souhrnné označení malware zahrnuje počítačové viry, trojské koně, spyware. Je třeba rozlišovat mezi jednotlivými druhy, kdy např. tím, že nainstalujeme aplikaci do vlastního zařízení, aniž bychom věděli, že její skutečná funkce je přeposlání dat, sledování činnosti takového zařízení či jeho vyřazení z činnosti nebo naopak využití pro generování spam informací a mailů, může jít o různé následky - technické, odpovědností či pouze napadení za účelem získání dat. Absolutní ochrana neexistuje a 100 % se nelze chránit, pokud se zařízením pracujeme v otevřeném prostoru internetu.
Další články
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.



