Pět otázek pro Lubomíra Brože
Ing. Lubomír Brož, který ve společnosti Atlas software, a. s., zastává funkci marketingového ředitele, vzpomíná na začátky kongresu Právní prostor. Jak se z bláznivé myšlenky stala jedna z největších a nejúspěšnějších odborně-právních akcí v České republice?
1) Za pár týdnů se uskuteční již 6. ročník kongresu Právní prostor, který je jednou z největších právně-odborných akcí v České republice. Jak se to vlastně stalo, že jste se jej v roce 2011 rozhodli poprvé uspořádat?
Pamatuji si to jako dnes. Seděli jsme v Ostravě na poradě vedení a já jsem prezentoval možnosti propagace našeho právního informačního systému CODEXIS směrem k odborné právnické veřejnosti. Překvapilo nás, že není mnoho velkých a významných akcí, kde by se CODEXIS mohl představit jako partner. Pronesl jsem návrh, o kterém jsem si v tu chvíli myslel, že nemůže nikdy projít – vždyť jsme softwarová firma a ne marketingová agentura – uděláme vlastní kongres a uděláme ho tak, aby byl nejvýznamnější a nejprestižnější akcí v České republice. Chvilku bylo kolem stolu ticho, každý přemýšlel nad tou bláznivou myšlenkou, a pak ředitel společnosti řekl, že se mu to líbí a jestli to dokážu zorganizovat tak, aby na tom firma neprodělala kalhoty, tak ať se do toho pustíme a za tři měsíce uvidíme výsledek.
2) Takže na počátku jednoho z nejúspěšnějších právnických kongresů stála bláznivá myšlenka. Co následovalo po ní?
Pak už se to rozjelo tempem formule 1. Základní tým jsem od počátku tvořil já a naše právnička a šéfka speciálních projektů, JUDr. Ing. Petra Gříbková. Vznikl název kongresu „Právní prostor“ a již od samého začátku jsme měli v hlavě vizi, že v případě úspěchu vytvoří „Právní prostor“ platformu pro setkávání odborníků nejen na akci samotné, ale i v průběhu roku. Tahle vize vedla o několik let později ke vzniku tohoto odborného právního portálu, který se během krátké doby vyšvihl mezi špičku. Tady musím ocenit významný podíl současné šéfredaktorky Mgr. Kláry Švandelíkové, která začala pro právní web pracovat ještě jako studentka práv a důvěru, kterou jsme v ní vložili, opravdu nezklamala.
3) Co bylo podle Vás podstatou úspěchu kongresu?
Od samého počátku se nám podařilo dostat na maximální možnou úroveň část odbornou a současně část organizační. Dnes má kongres a vystoupení na něm obrovskou prestiž, stal se místem setkání těch nejvýznamnějších odborníků. Schválně tady nikoho z přednášejících nejmenuji, protože opravdu nejde všechny vyjmenovat a nerad bych někoho opomenul. Také si myslím, že k úspěchu kongresu přispěl poměrně netradiční koncept, kdy jednotlivé přednášky trvají pouze pětadvacet minut a v průběhu akce se objevuje několik témat s různými přístupy. K tématu přednáší například akademik, advokát z praxe, soudce a zástupce zákonodárce. To mnohdy vytváří zajímavé pohledy na jednotlivé diskutované právní otázky. Vzniká vlastně jakýsi švédský stůl, kde si každý vybere, co ho zajímá a zároveň dostane možnost udělat si vlastní názor na případné nové myšlenky a přístupy.
4) Máte od účastníků nějaké zpětné vazby?
Ano, každý rok dostáváme od účastníků poměrně obsáhlou a kvalitní zpětnou vazbu prostřednictvím dotazníků. A pak je samozřejmě zpětná vazba neformální, která vznikne třeba v rámci obyčejného rozhovoru u kávy. Nejsou to samozřejmě jen pochvaly, ale i náměty ke zlepšení, za které jsme velmi vděční. Pomáhají nám při přípravě dalších ročníků. Jedné pochvaly si ale opravdu velmi cením, protože je od člověka, který se kongresu účastní od prvního ročníku, a já si ho velmi vážím po odborné i lidské stránce. Vloni ke mně večer po prvním dnu kongresu přišel JUDr. Libor Vávra, předseda Městského soudu v Praze, a říká mi: „Luboši, zrovna jsem přemýšlel nad tím, co se vám tady podařilo vybudovat za akci. Jaké lidi se vám podařilo dát dohromady. Doopravdy smekám.“ A to je pro mě obrovská pochvala a ocenění práce týmu lidí, kteří se na přípravě a organizaci kongresu podílejí. Úspěch takové akce totiž nikdy není dílem jednoho nebo dvou lidí, ale je potřeba dokonalé týmové synergie.
5) Na co se mohou účastníci těšit letos? A na co se nejvíce těšíte Vy sám?
Tohle je pro mě obtížná otázka, protože si myslím, že se mohou těšit na celý kongres. Zajímat je mohou odborné přednášky, společenský večer s hudbou a programem, setkání se starými přáteli i navazování nových kontaktů, ale také příjemné prostředí hotelu Jezerka. Doporučit cokoliv z programu je velice těžké, protože každý přednášející je kapacitou ve svém oboru a program z mého pohledu nemá slabé místo. Pak bych se také možná neubránil být nestranným doporučovatelem, protože některé z přednášejících odborníků dnes považuji za své přátele a mohlo by to mít na mé doporučení vliv. A na co se nejvíce těším já? Až se na konci druhého dne posadím ke kávě a s kolegy si řekneme, že se nám i ten letošní ročník vydařil stejně jako předchozí a možná ještě lépe. Ale je mi jasné, že ta otázka spíše směrovala na odbornou část, tak alespoň jednu věc: Těším se na účast a přednášku předsedy Ústavního soudu JUDr. Pavla Rychetského, který se kongresu účastní úplně poprvé a rovnou mu propůjčil svou záštitu. To je pro mě i potvrzením dobrého jména, kterou si odborný právní kongres Právní prostor vybudoval.
Další články
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.



