Specialista na veřejné zakázky Kateřina Koláčková: Nový Zákon o veřejných zakázkách vyzkouší morálku celého národa
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek (ZVZ), který zatím prošel schválením v Poslanecké sněmovně a čeká jej hlasování v Senátu a podpis prezidenta, výrazně zasáhne do zadávání veřejných zakázek. Současně jej provází divoká debata, zda změní něco k lepšímu. Ředitelka společnosti Otidea Kateřina Koláčková, která školí zadavatele a provádí poradenství právě k realizaci veřejných zakázek především ze strany veřejné a státní správy, se s námi podělila o několik postřehů.
Jaké zásadní změny očekáváte od nového zákona o zadávání veřejných zakázek?
Z hlediska změn se domnívám, že dojde k celkovému zrychlení procesu zadávání veřejných zakázek. Zejména s ohledem na skutečnost, že zadavatel nebude povinen posuzovat všechny nabídky, ale bude moci posuzovat pouze vítěznou nabídku. Přičemž tento krok může učinit až po samotném hodnocení nabídek. Což znamená reálně zkrácení celého řízení v řádech týdnů.
Dalšími změnami, které můžeme zmínit, jsou:
- není povinnost hodnotících komisí (povinnost až od hodnoty veřejné zakázky 300 mil. Kč bez DPH)
- neexistuje povinnost vyloučení za mimořádně nízkou nabídkovou cenu
- Možnost vyloučení uchazeče, se kterým má zadavatel špatnou zkušenost (např. uplatnění náhrady škody, reklamační řízení apod.)
Změn je celá řada. Je nutné si uvědomit, že hovoříme o novém zákoně, nikoliv o nějaké dílčí změně či novele.
Budou předpokládané změny, resp. nové znění zákona, přínosem nebo budou spíše působit komplikace?
Celý nový zákon bude zkouškou morálky českého národa. Spousta pravidel je uvolněných a v některých případech se domníváme, že až příliš. Obávám se, že prvopočáteční nadšení z „jednoduchosti“ vystřídá vystřízlivění v podobě prvních odvolání ze stran uchazečů a následného přezkumu ÚOHS.
Schválení nového zákona o zadávání veřejných zakázek se hodně zdrželo. Jaké komplikace může podle vás způsobit pozdější schválení zákona pro jeho „uživatele“?
Prodlevy z hlediska schvalování způsobí na straně zadavatelů situaci, kdy bude docházet k předzásobení, tzn. vypsání co největšího počtu zakázek dle „staré“ legislativy, aby zadavatelé získali následně rezervu pro nastudování nového zákona a pravidel.
Pozdější schválení zákona bude mít vliv na Českou republiku ohledně čerpání evropských prostředků, ale z hlediska praktického to bude dopad spíše pozitivní díky dostatečnému prostoru pro nastudování a připravení kvalitních metodik apod.
Kolik času budou mít uživatelé na přípravu a je tato doba dostatečná na to, aby se zákon mohl bez větších problémů realizovat v praxi?
Již nyní probíhá řada školení, diskuzí a konferencí k nově připravovanému zákonu, kde se mohou posluchači dozvědět alespoň hrubý obrys nového zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci třetího čtení nového zákona byl zamítnut návrh na zkrácení legisvakanční lhůty, zůstane zadavatelům i ostatním účastníkům dostatečný časový prostor pro nastudování nové legislativy. Bude se jednat o tři měsíce, pokud nedojde k nějaké nečekané změně v rámci Senátu.
Další články
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.



