Specialista na veřejné zakázky Kateřina Koláčková: Nový Zákon o veřejných zakázkách vyzkouší morálku celého národa

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek (ZVZ), který zatím prošel schválením v Poslanecké sněmovně a čeká jej hlasování v Senátu a podpis prezidenta, výrazně zasáhne do zadávání veřejných zakázek. Současně jej provází divoká debata, zda změní něco k lepšímu. Ředitelka společnosti Otidea Kateřina Koláčková, která školí zadavatele a provádí poradenství právě k realizaci veřejných zakázek především ze strany veřejné a státní správy, se s námi podělila o několik postřehů.

O
Administrace a poradenství veřejných zakázek a koncesí

Jaké zásadní změny očekáváte od nového zákona o zadávání veřejných zakázek?

Z hlediska změn se domnívám, že dojde k celkovému zrychlení procesu zadávání veřejných zakázek. Zejména s ohledem na skutečnost, že zadavatel nebude povinen posuzovat všechny nabídky, ale bude moci posuzovat pouze vítěznou nabídku. Přičemž tento krok může učinit až po samotném hodnocení nabídek. Což znamená reálně zkrácení celého řízení v řádech týdnů.

Dalšími změnami, které můžeme zmínit, jsou:

  • není povinnost hodnotících komisí (povinnost až od hodnoty veřejné zakázky 300 mil. Kč bez DPH)
  • neexistuje povinnost vyloučení za mimořádně nízkou nabídkovou cenu
  • Možnost vyloučení uchazeče, se kterým má zadavatel špatnou zkušenost (např. uplatnění náhrady škody, reklamační řízení apod.)

Změn je celá řada. Je nutné si uvědomit, že hovoříme o novém zákoně, nikoliv o nějaké dílčí změně či novele.

Budou předpokládané změny, resp. nové znění zákona, přínosem nebo budou spíše působit komplikace?

Celý nový zákon bude zkouškou morálky českého národa. Spousta pravidel je uvolněných a v některých případech se domníváme, že až příliš. Obávám se, že prvopočáteční nadšení z „jednoduchosti“ vystřídá vystřízlivění v podobě prvních odvolání ze stran uchazečů a následného přezkumu ÚOHS.

Schválení nového zákona o zadávání veřejných zakázek se hodně zdrželo. Jaké komplikace může podle vás způsobit pozdější schválení zákona pro jeho „uživatele“?

Prodlevy z hlediska schvalování způsobí na straně zadavatelů situaci, kdy bude docházet k předzásobení, tzn. vypsání co největšího počtu zakázek dle „staré“ legislativy, aby zadavatelé získali následně rezervu pro nastudování nového zákona a pravidel.

Pozdější schválení zákona bude mít vliv na Českou republiku ohledně čerpání evropských prostředků, ale z hlediska praktického to bude dopad spíše pozitivní díky dostatečnému prostoru pro nastudování a připravení kvalitních metodik apod.

Kolik času budou mít uživatelé na přípravu a je tato doba dostatečná na to, aby se zákon mohl bez větších problémů realizovat v praxi?

Již nyní probíhá řada školení, diskuzí a konferencí k nově připravovanému zákonu, kde se mohou posluchači dozvědět alespoň hrubý obrys nového zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci třetího čtení nového zákona byl zamítnut návrh na zkrácení legisvakanční lhůty, zůstane zadavatelům i ostatním účastníkům dostatečný časový prostor pro nastudování nové legislativy. Bude se jednat o tři měsíce, pokud nedojde k nějaké nečekané změně v rámci Senátu.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a
Sdílejte článek

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.
Mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.

Započítávají se mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu do průměrného výdělku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv?

Kolektiv autorů
Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním
Dluh pohledávka vykonatelnost rozsudek vymožení

Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním

V tomto článku se budu zabývat tím, jak se v praxi řeší situace úspěšného žalobce, který vymohl pohledávku za žalovaným (povinným) na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně dovolacím soudem zrušen, a to především ve světle ustanovení § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád (dále jen „OSŘ“) a přezkumu ústavnosti tohoto ustanovení Ústavním soudem.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu