Specialista na veřejné zakázky Kateřina Koláčková: Nový Zákon o veřejných zakázkách vyzkouší morálku celého národa
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek (ZVZ), který zatím prošel schválením v Poslanecké sněmovně a čeká jej hlasování v Senátu a podpis prezidenta, výrazně zasáhne do zadávání veřejných zakázek. Současně jej provází divoká debata, zda změní něco k lepšímu. Ředitelka společnosti Otidea Kateřina Koláčková, která školí zadavatele a provádí poradenství právě k realizaci veřejných zakázek především ze strany veřejné a státní správy, se s námi podělila o několik postřehů.
Jaké zásadní změny očekáváte od nového zákona o zadávání veřejných zakázek?
Z hlediska změn se domnívám, že dojde k celkovému zrychlení procesu zadávání veřejných zakázek. Zejména s ohledem na skutečnost, že zadavatel nebude povinen posuzovat všechny nabídky, ale bude moci posuzovat pouze vítěznou nabídku. Přičemž tento krok může učinit až po samotném hodnocení nabídek. Což znamená reálně zkrácení celého řízení v řádech týdnů.
Dalšími změnami, které můžeme zmínit, jsou:
- není povinnost hodnotících komisí (povinnost až od hodnoty veřejné zakázky 300 mil. Kč bez DPH)
- neexistuje povinnost vyloučení za mimořádně nízkou nabídkovou cenu
- Možnost vyloučení uchazeče, se kterým má zadavatel špatnou zkušenost (např. uplatnění náhrady škody, reklamační řízení apod.)
Změn je celá řada. Je nutné si uvědomit, že hovoříme o novém zákoně, nikoliv o nějaké dílčí změně či novele.
Budou předpokládané změny, resp. nové znění zákona, přínosem nebo budou spíše působit komplikace?
Celý nový zákon bude zkouškou morálky českého národa. Spousta pravidel je uvolněných a v některých případech se domníváme, že až příliš. Obávám se, že prvopočáteční nadšení z „jednoduchosti“ vystřídá vystřízlivění v podobě prvních odvolání ze stran uchazečů a následného přezkumu ÚOHS.
Schválení nového zákona o zadávání veřejných zakázek se hodně zdrželo. Jaké komplikace může podle vás způsobit pozdější schválení zákona pro jeho „uživatele“?
Prodlevy z hlediska schvalování způsobí na straně zadavatelů situaci, kdy bude docházet k předzásobení, tzn. vypsání co největšího počtu zakázek dle „staré“ legislativy, aby zadavatelé získali následně rezervu pro nastudování nového zákona a pravidel.
Pozdější schválení zákona bude mít vliv na Českou republiku ohledně čerpání evropských prostředků, ale z hlediska praktického to bude dopad spíše pozitivní díky dostatečnému prostoru pro nastudování a připravení kvalitních metodik apod.
Kolik času budou mít uživatelé na přípravu a je tato doba dostatečná na to, aby se zákon mohl bez větších problémů realizovat v praxi?
Již nyní probíhá řada školení, diskuzí a konferencí k nově připravovanému zákonu, kde se mohou posluchači dozvědět alespoň hrubý obrys nového zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci třetího čtení nového zákona byl zamítnut návrh na zkrácení legisvakanční lhůty, zůstane zadavatelům i ostatním účastníkům dostatečný časový prostor pro nastudování nové legislativy. Bude se jednat o tři měsíce, pokud nedojde k nějaké nečekané změně v rámci Senátu.
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.




