Osvobození příjmu získaného prodejem nemovitosti
Dle § 4 odst. 1 zákona o daních příjmů je od daně z příjmů osvobozen příjem z prodeje nemovitosti, jestliže jsou splněny zákonem předepsané podmínky.
K určení, zda je příjem z prodeje nemovitosti osvobozen od daně z příjmů fyzických osob, je nutné dodržet časový test, závisející na skutečnosti, zda prodávající v dané nemovitosti měl bydliště či nikoliv.
Od daně je osvobozen příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. V případě, že zde měl prodávající bydliště po dobu kratší 2 let bezprostředně před prodejem, je takový příjem osvobozen, pokud jsou získané finanční prostředky použity na uspokojení bytové potřeby. Pokud nejsou splněny výše uvedené podmínky, může být příjem z prodeje nemovitosti osvobozen, pokud přesáhne doba mezi nabytím vlastnického práva a jeho prodejem dobu 5 let.
V souvislosti s výše uvedenými podmínkami si dovolujeme zmínit rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. 45 Af 31/2013, v němž nesplnění podmínky pro osvobození od daně z příjmu získaného prodejem nemovitosti (prodávající získané prostředky nepoužil v zákonné lhůtě na uspokojení bytové potřeby) vedlo ke sporu, zda daňová povinnost vzniká za zdaňovací období, ve kterém došlo k získání příjmu nebo za zdaňovací období, kdy marně uplynula lhůta stanovená ke splnění podmínky pro osvobození. Podle krajského soudu daňová povinnost k dani z příjmů v takovém případě vzniká za zdaňovací období, ve kterém došlo k získání příjmu (výnosu z prodeje nemovitosti). To znamená ve většině případů nutnost podání dodatečného daňového přiznání, doplacení daně a penále.
Příjem z prodeje nemovitosti, který nesplňuje podmínky pro osvobození, podléhá dani z příjmů jako takzvaný ostatní příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů. Závěrem ještě dodáváme, že od roku 2015 je platná novela zákona o daních z příjmu, na základě níž poplatník daně z příjmů fyzických osob, který obdrží příjem osvobozený od daně vyšší než 5 mil Kč, je povinen oznámit správci daně (finančnímu úřadu) tuto skutečnost do konce lhůty pro prodání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel (§ 38v zákon o daních z příjmů). Tato povinnost se však nevztahuje na osvobozený příjem z prodeje nemovitosti ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a), b) a u) zákona o daních z příjmů.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
