Osvobození příjmu získaného prodejem nemovitosti
Dle § 4 odst. 1 zákona o daních příjmů je od daně z příjmů osvobozen příjem z prodeje nemovitosti, jestliže jsou splněny zákonem předepsané podmínky.
K určení, zda je příjem z prodeje nemovitosti osvobozen od daně z příjmů fyzických osob, je nutné dodržet časový test, závisející na skutečnosti, zda prodávající v dané nemovitosti měl bydliště či nikoliv.
Od daně je osvobozen příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. V případě, že zde měl prodávající bydliště po dobu kratší 2 let bezprostředně před prodejem, je takový příjem osvobozen, pokud jsou získané finanční prostředky použity na uspokojení bytové potřeby. Pokud nejsou splněny výše uvedené podmínky, může být příjem z prodeje nemovitosti osvobozen, pokud přesáhne doba mezi nabytím vlastnického práva a jeho prodejem dobu 5 let.
V souvislosti s výše uvedenými podmínkami si dovolujeme zmínit rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. 45 Af 31/2013, v němž nesplnění podmínky pro osvobození od daně z příjmu získaného prodejem nemovitosti (prodávající získané prostředky nepoužil v zákonné lhůtě na uspokojení bytové potřeby) vedlo ke sporu, zda daňová povinnost vzniká za zdaňovací období, ve kterém došlo k získání příjmu nebo za zdaňovací období, kdy marně uplynula lhůta stanovená ke splnění podmínky pro osvobození. Podle krajského soudu daňová povinnost k dani z příjmů v takovém případě vzniká za zdaňovací období, ve kterém došlo k získání příjmu (výnosu z prodeje nemovitosti). To znamená ve většině případů nutnost podání dodatečného daňového přiznání, doplacení daně a penále.
Příjem z prodeje nemovitosti, který nesplňuje podmínky pro osvobození, podléhá dani z příjmů jako takzvaný ostatní příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů. Závěrem ještě dodáváme, že od roku 2015 je platná novela zákona o daních z příjmu, na základě níž poplatník daně z příjmů fyzických osob, který obdrží příjem osvobozený od daně vyšší než 5 mil Kč, je povinen oznámit správci daně (finančnímu úřadu) tuto skutečnost do konce lhůty pro prodání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel (§ 38v zákon o daních z příjmů). Tato povinnost se však nevztahuje na osvobozený příjem z prodeje nemovitosti ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a), b) a u) zákona o daních z příjmů.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
