Osvobození příjmu získaného prodejem nemovitosti
Dle § 4 odst. 1 zákona o daních příjmů je od daně z příjmů osvobozen příjem z prodeje nemovitosti, jestliže jsou splněny zákonem předepsané podmínky.
K určení, zda je příjem z prodeje nemovitosti osvobozen od daně z příjmů fyzických osob, je nutné dodržet časový test, závisející na skutečnosti, zda prodávající v dané nemovitosti měl bydliště či nikoliv.
Od daně je osvobozen příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. V případě, že zde měl prodávající bydliště po dobu kratší 2 let bezprostředně před prodejem, je takový příjem osvobozen, pokud jsou získané finanční prostředky použity na uspokojení bytové potřeby. Pokud nejsou splněny výše uvedené podmínky, může být příjem z prodeje nemovitosti osvobozen, pokud přesáhne doba mezi nabytím vlastnického práva a jeho prodejem dobu 5 let.
V souvislosti s výše uvedenými podmínkami si dovolujeme zmínit rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. 45 Af 31/2013, v němž nesplnění podmínky pro osvobození od daně z příjmu získaného prodejem nemovitosti (prodávající získané prostředky nepoužil v zákonné lhůtě na uspokojení bytové potřeby) vedlo ke sporu, zda daňová povinnost vzniká za zdaňovací období, ve kterém došlo k získání příjmu nebo za zdaňovací období, kdy marně uplynula lhůta stanovená ke splnění podmínky pro osvobození. Podle krajského soudu daňová povinnost k dani z příjmů v takovém případě vzniká za zdaňovací období, ve kterém došlo k získání příjmu (výnosu z prodeje nemovitosti). To znamená ve většině případů nutnost podání dodatečného daňového přiznání, doplacení daně a penále.
Příjem z prodeje nemovitosti, který nesplňuje podmínky pro osvobození, podléhá dani z příjmů jako takzvaný ostatní příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů. Závěrem ještě dodáváme, že od roku 2015 je platná novela zákona o daních z příjmu, na základě níž poplatník daně z příjmů fyzických osob, který obdrží příjem osvobozený od daně vyšší než 5 mil Kč, je povinen oznámit správci daně (finančnímu úřadu) tuto skutečnost do konce lhůty pro prodání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel (§ 38v zákon o daních z příjmů). Tato povinnost se však nevztahuje na osvobozený příjem z prodeje nemovitosti ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a), b) a u) zákona o daních z příjmů.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.




