Názory

Původně jsem měla ambici a zároveň skutečně upřímnou snahu vymyslet pro Vás, vážené čtenáře, na prahu nového roku vtipnou, zajímavou a zároveň právně vysoce erudovanou glosu.

Jednoho dne židovský vězeň, který vystudoval v roce 1932 architekturu na Vysokém učení technickém v Praze, podle rozkazu vynášel smetí v nemocnici, v níž byl nasazen, když ho zavolala německá ošetřovatelka a váhavě ho odvedla do podzemí budovy, kde v malé zatuchlé místnosti ležel zafačovaný voják.

Jak jste oslavili letošní 28. říjen? Já s několika přáteli a známými u hrobu člověka, na kterého se, kdoví proč, málem zapomnělo.

Zpráva z tisku: V oblasti legislativy chce nová koalice dokončit a předložit ke schválení nové procesní kodexy, tedy trestní řád a nový občanský soudní řád.

Pro kladné posouzení splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele by měl postačit důkaz, ze kterého bude vyplývat, že poskytovatel úvěru disponoval ověřenými informacemi o příjmech a výdajích spotřebitele.

V České republice žije kolem 40 tisíc osob omezených ve svéprávnosti[1]. V soudní praxi není nikterak neobvyklé, že tyto osoby jsou účastníky řízení, zejména na straně žalované.

Dvě základní soudní agendy, trestní a občanskoprávní, mají některé společné typy případů, které se neprojednávají zrovna snadno.

Jednoznačná odpověď zní – dobře.

Ráda bych navázala na svou minulou glosu, v níž jsem se se čtenáři chtěla podělit o poznatky týkající se „novot“ v procesním postupu v řízení o vypořádání společného jmění manželů (SJM) zaniklého v době od 1. 1. 2014. Tentokrát se chci věnovat nákladům, respektive „nákladnosti“ tohoto typu řízení.

Novináři se ptají, má-li tato vláda ještě jmenovat nejvyššího státního zástupce po Pavlu Zemanovi, který rezignoval. No jistě, že má, vlastně musí.

Tak si kolikrát říkám, je to nějaká pověra či co? Že čím je žaloba delší, tím je lepší. Že čím je advokát „ostřejší“, tím je u soudu úspěšnější. Opak bývá pravdou. Přesto oba přístupy přetrvávají, a to často v neprospěch klientů.

Psal se rok 2350 před naším letopočtem. Urukagina, král sumerského městského státu Lagaš, nechal sepsat judikaturu sumerských soudců do podoby prvního psaného zákoníku.

V sobotu jsem zhlédla přímý přenos posledního rozloučení s manželem britské královny. Sice jsem si jako malá hrála na princeznu, v současnosti bych nezhrdla bydlením na nějakém menším, stylovém zámečku a občas, vlastně čím dál častěji, si říkám, že by vůbec nebylo špatné mít v čele země noblesního a čestného aristokrata.

...v souvislosti vyživovací povinnosti rodičů a zletilých dětí.

V našem soudním systému shora uvedení kolegové, právníci, hrají velmi důležitou roli. Myslím, že navenek, a to i pro některé odborníky mimo justici, jednotlivé pozice poněkud splývají, případně jsou rovnou zaměňovány navzájem.

Rozlišování soudních tlumočníků a soudních překladatelů může justici přinést nemalé problémy.

Slovo o šesti písmenech, tři samohlásky, tři souhlásky, diakritika. Prosté a jednoduché. Přitom označuje něco pro každého člověka nesmírně důležitého.

Dovolím si dnes odrazit se k obecnější úvaze od zcela konkrétního soudního sporu. Měl jsem tu čest (a zároveň služební povinnost plynoucí z rozvrhu práce) předsedat senátu dovolacího soudu ve sporu vedeném na základě žaloby poslance Poslanecké sněmovny proti jinému poslanci vykonávajícímu současně funkci předsedy vlády, který jej při vystoupení ve sněmovně urazil.

Štěstí si každý rok navzájem přejeme a doufáme, že nás také potká, respektive, že nám vydrží. Pochopitelně, že ne každému se to podaří, někomu štěstí vydrží jen pár dní po Novém roce.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, je mi ctí přivítat vás na těchto stránkách na prahu roku 2021. Ten rok, který před pár dny skončil, nechci detailně hodnotit. Jen stručně řečeno – změnil běh věcí ve všech ohledech.

O čem jiném psát na sklonku roku 2020, než o vládních opatřeních, která nás v důsledku virového ohrožení omezují po drtivou většinu uplynulého roku?

Už je to pěkná řádka let, kdy jsem četl o jakémsi americkém výzkumu, který soudce zařadil mezi povolání, u kterých nejvíce hrozí nemoc z vyhoření, případně nadužívání léků či alkoholu, to vše coby důsledek psychicky mimořádně vyčerpávajícího povolání.

Dne 17. listopadu jsme oslavili státní svátek a s ním spojené 31. výročí Sametové revoluce mne přimělo k zamyšlení nad změnami, které za těch více než třicet let prodělalo české soudnictví. Ty jednoznačně nejvýraznější a nejvýznamnější přinesl zákon č. 335/1991 Sb. Pro ty mladší připomenu, že se jednalo o jmenování soudců bez časového omezení, jejich neodvolatelnost a nepřeložitelnost. Dnes samozřejmosti, tehdy velký pokrok.

Prominout zmeškání lhůty dle § 3 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 (známý jako lex covid), nelze automaticky. Žadatel musí naopak tvrdit a osvědčit, že mu bylo provedení zmeškaného úkonu „znemožněno nebo podstatně ztíženo“ v důsledku mimořádného opatření.

Vrátím se tak trochu ke své předešlé úvaze z 18. 5. 2020, v níž jsem slovenským kolegům gratuloval ke jmenování JUDr. Jána Šikuty, Ph. D., předsedou Nejvyššího soudu Slovenské republiky. Vyjádřil jsem tehdy naději, že i nástupce Prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph. D., na předsednický post českého Nejvyššího soudu bude brzy a zodpovědně hlavou státu vybrán. Již dne 20. 5. 2020 byl do této funkce jmenován JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.