Úroky dnes a před 4 000 lety

Psal se rok 2350 před naším letopočtem. Urukagina, král sumerského městského státu Lagaš, nechal sepsat judikaturu sumerských soudců do podoby prvního psaného zákoníku.

soudkyně Okresního soudu v Mostě

Zatímco naši předci zpracovávali pazourky, v Mezopotámii měli písmo, matematiku, astronomii, funkční stát, soudy a soudce. A sumerští soudci měli i jasnou představu, jak vysoký úrok je již nemravný a nepřijatelný. Jen pro zajímavost, maximální úrok činil 20 % ročně při úvěru, jehož předmětem bylo stříbro, a 33 %, pokud předmětem úvěru bylo obilí.

U Řeků činil v sedmém a osmém století před naším letopočtem nejvyšší úrok 16% až 18% ročně. Zákony Dvanácti desek římské republiky stanovily maximální úrok ve výši těsně nad 8 %. Císař Justinián stanovil nejvyšší roční úroky 8% pro banky, 6% pro ostatní věřitele a 12 % pro mimořádně rizikové námořní úvěry.

Teď jsme již samozřejmě o 4 000 let dále. Na rozdíl od našich sumerských kolegů soudců ale nevíme, jak vysoký musí být sjednaný úrok z úvěru, abychom o něm mohli říci, že je již nemravný. A skoro to vypadá, že výši úroku se již dnes zásadně hranice nekladou.

Naposledy se k případné maximální hranici úroku mohl vyjádřit Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 23 ICdo 56/2019 ze dne 16. 3. 2021. V posuzované věci dosahovala výše smluvního úroku ve smlouvě o revolvingovém úvěru 56 % ročně (dle insolvenčního soudu úroková sazba převyšovala běžnou úrokovou sazbu více než 15x). Závěr Nejvyššího soudu však vyznívá přinejmenším rozpačitě. Podle Nejvyššího soudu „ve vztahu ke sjednanému úroku pro účely aplikace ustanovení § 433 o. z. nepostačují pouhá skutková zjištění o jeho výši. Nepostačuje prokázání toliko silnějšího hospodářského postavení nebo kvality odborníka, ale je třeba prokázat, že došlo ke zneužití takového postavení nebo kvality odborníka silnější strany“. Nejvyšší soud pak pro vyloučení pochybností své úvahy zakončil závěrem, že „samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění ani zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z“.

Nejvyšší soud tak zaujal velmi liberální postoj (laissez-faire). Jestli je takový přístup dlouhodobě udržitelný, ukáže až čas. Copak o tom asi napíšou naši budoucí kolegové za dalších 4 371 let?

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články