Soudem doporučené maskování

Dvě základní soudní agendy, trestní a občanskoprávní, mají některé společné typy případů, které se neprojednávají zrovna snadno.

předseda senátu Městského soudu v Praze, prezident Soudcovské Unie

Vedle dlouholetých sousedských sporů jsou to často ještě úpornější střety přímo v rodinách, mezi příbuznými. Každý návrh, každé vyjádření, každá výpověď bez ohledu na procesní postavení mluvčího bývají plné emocí, marně potlačovaných osobních lásek či animozit, zkrátka, pro soud nebývá snadné provedené důkazy co nejobjektivněji hodnotit a soudní proces vůbec důstojně zakončit.

A právě takový případ před časem soudil kolega v rámci trestního řízení. Sprejerský útok sedmdesátiletého pána na dům jeho sestry souvisel s dlouholetou záští odstartovanou snad dědickým řízením po jejich rodičích a z provedených důkazů se zdálo, že nešlo zdaleka o atak první. Opravdu nechci tuto smutnou situaci popularizovat, tím méně pak v tomto článku moralizovat, chci vám představit barvitou úvahu nalézacího soudce ohledně zvoleného „outfitu“ jím odsouzeného důchodce:

Z modu operandi spáchání dané trestné činnosti vyplývá jednoznačně velice inteligentní, doslova rafinovaná příprava, vhodná volba oblečení a zamaskování. Je nepochybné, že kdyby se maskoval např. deštníkem tak, jak tomu bylo v případě neznámého pachatele u předmětného domu v jednom z přestupkových řízení, které je citováno zdejším soudem v odůvodnění tohoto rozsudku, pak by asi dozajista nemohl dobře fasádu postříkat barvou. Bránilo by mu totiž v tom držení jednou rukou deštníku, kdy z videozáznamu je zřejmé, že pachatel pro nastříkání barvy na fasádu musel užít obě ruce, protože onen přípravek na nastříkání barvy na fasádu pachatel drží v obou rukou. A musel tedy za této situace zvolit jinou formu maskování a zvolil velice vhodnou. ... Tato lokalita je typická tím, že jsou zde starousedlíci, lidé, kteří se dlouhodobě znají, a toto vše musel pachatel dané trestné činnosti zohlednit a obžalovaný to zohlednil opravdu velice inteligentním způsobem, totiž, že si na hlavu nasadil motocyklistickou přilbu s hledím. 

Přiznám se, že mě by na ulici v naší čtvrti ve tři ráno sedmdesátiletý muž kráčející v nasazené helmě se spuštěným hledím vyděsil k smrti, ale vezmeme-li v úvahu, že zmíněný rozsudek obsahující toto hodnocení nabyl právní moci, pak musíme názor soudce brát opravdu vážně.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu