Konec tlumočníků v Čechách?

Rozlišování soudních tlumočníků a soudních překladatelů může justici přinést nemalé problémy.

Mgr. Jana Benešovásoudkyně Okresního soudu v Mostě

Dne 1. 1. 2021 vstoupil v účinnost zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích. Zatímco u odborné veřejnosti z řad tlumočníků a překladatelů vzbudil nový zákon již od jeho projednávání oprávněný zájem i obavy[1], v oblasti justice zatím prošel bez většího povšimnutí. Nová úprava přitom přináší zásadní změnu, která i z pohledu fungování justice stojí za povšimnutí.

Nový zákon především zcela nově rozlišuje mezi soudním tlumočníkem a soudním překladatelem. Slovy zákona, tlumočnickou činnost je oprávněn vykonávat soudní tlumočník, překladatelskou činnost soudní překladatel. Jinak řečeno, pokud bude potřeba věrohodně reprodukovat obsah toho, co bylo řečeno, bude soud potřebovat osobu, která bude zapsána v seznamu tlumočníků. Naopak, pokud bude třeba vyhotovit písemný překlad listin, bude na místě nahlédnout do seznamu překladatelů. 

Obě profese nelze zaměňovat. Jedná se o dvě rozdílné disciplíny s rozdílnými nároky na vzdělání, praxi i osobnostní vlastnosti. Oblast tlumočnictví je přitom v určitých ohledech náročnější, neboť vyžaduje nejenom výbornou znalost jazyka, ale také schopnost komunikace, rychlé reakce a odolnost vůči stresu. Rovněž jde často o činnost vyžadující velkou časovou přizpůsobivost (zejména pak při práci pro policii nebo při tlumočení u soudu). 

Zde se dostáváme k možným dopadům pro soudy. Soudce v průběhu řízení, ve kterém je vyžadována účast odborníka na daný jazyk, potřebuje většinou zajistit jak překlad listin, tak i tlumočení při soudním jednání. Z praktického hlediska je mnohem efektivnější, pokud se může obrátit na jednu osobu. Pokud soudce sežene pro daný jazyk překladatele, neznamená to automaticky, že tatáž osoba bude oprávněna provádět i tlumočení. To platí i naopak. 

Z řad samotných dosavadních soudních tlumočníků přitom zaznívají obavy, že valná většina stávajících tlumočníků se již soudnímu tlumočení věnovat nebude a požádá o jmenování překladatelem, neboť se to více vyplatí, je to méně časově náročné a méně stresující[2]. Tlumočníků pro potřeby soudů tak může být časem nedostatek.

Důvodová zpráva k novému zákonu je optimistická. Předpokládá, že většina ze současných jmenovaných tlumočníků bude i nadále chtít vykonávat obě profese a pokud by zájem v návaznosti na rozdělení těchto profesí klesl, nemá to v praxi znamenat velký problém. Osobně o tom však zcela přesvědčena nejsem. Odměna pro soudní tlumočníky stanovená prováděcí vyhláškou v základní výši 350 až 450 Kč za hodinu s ohledem na náročnost tlumočení příliš motivační není.


[1] Konec razítek v Čechách, Hanna Marciniak, článek zveřejněný 2.4.2019 na webových stránkách www.hannamarciniak.eu/cs/blog/konec-razitek

[2] Tamtéž

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Sdílejte článek
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři