Občanské právo

Je dost možné, že čtenář se při čtení titulku tohoto článku s pojmem dodatečná odměna setká poprvé. Není divu – institut dodatečné odměny je sice užitečný, ale bohužel také prakticky neznámý a nepoužívaný. Což v praxi může být doslova škoda, protože nejeden autor se pouhou neznalostí možnosti uplatnit nárok na dodatečnou odměnu připravil o velké peníze. Pojďme si tento institut v krátkosti představit.

Obecná právní úprava bankovní záruky je v našem právním řádu obsažena v § 2029 a následujících občanského zákoníku, kam byla převzata bez významnějších změn úprava bankovní záruky z § 313 až 322 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

Toto pojednání navazuje na článek Srovnání právní úpravy manželství a nesezdaného soužití – I. díl, rodičovství, a tentokrát se zabývá srovnáním právní úpravy postavení manželů a partnerů ohledně majetkových vztahů za trvání jejich svazku. Páry, ať již jsou sezdány či nikoli, jsou subjekty majetkových práv. Vzhledem ke skutečnosti, že se jejich majetková práva týkají dvou osob, je vždy situace poněkud komplikovanější než u jednotlivce.

Nový občanský zákoník vrátil do českého právního řádu tzv. superficiální zásadu, tedy že stavby a vše, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech, je součástí pozemku.

Na základě zákona č. 396/2012 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2013 k významné změně způsobu postižení majetkových práv povinného v družstvu, když, mimo jiné, byla do občanského soudního řádu vložena ustanovení §§ 320aa a 320ab, na základě kterých je v rámci výkonu rozhodnutí či exekuce možno postihnout účast povinného v družstvu, tj. postihnout jeho členská práva a povinnosti.

Je tomu už delší dobu, co se Ústavní a Nejvyšší soud kočkují ohledně odpovědi na otázku, zdali bylo možné do 31. 12. 2013 nabýt nemovitost zapsanou v katastru nemovitostí od nevlastníka na základě dobré víry nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí. Zatímco Ústavní soud je stoupencem teze, že nabýt vlastnické právo k nemovitosti od nevlastníka za těchto podmínek šlo, Nejvyšší soud setrvale judikuje, že nikoliv.

V tomto příspěvku se budeme zabývat velmi tajuplným institutem - společným jměním manželů. Přiznám se, že to není institut, který by byl dlouhodobě předmětem mého zájmu, ale s kolegou Petrem Téglem jsme se rozhodli proniknout do tajů této oblasti a došli jsme k závěru, že na některé otázky by bylo vhodné se podívat z trošku odlišného pohledu.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na problematiku výkladu právního jednání, která je upravena v ustanoveních § 555 až 558.

Existují názory, že manželství je zastaralá instituce, která není v dnešní době potřebná. Stále více a více párů dává před manželstvím přednost partnerskému soužití bez oddacího listu. Náš právní řád neobsahuje legální termín pro takovéto soužití, ani jeho definici.

Rekodifikace občanského práva přinesla řadu novinek do právních vztahů v České republice. Tyto změny se ve velké míře týkají i subjektů, které vymáhají své pohledávky, a ty musí mít na paměti některé novinky, které nová právní úprava přináší. V tomto článku se pokusíme alespoň stručně popsat některé tyto významné novinky.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V minulém článku jsme se zaměřili na obecný úvod k problematice forem právního jednání, dnes se podíváme na komentáře k jednotlivým ustanovením § 559 až 564.

Novým institutem soukromého práva je stavění promlčecí lhůty při mimosoudním jednání. Smyslem úpravy je zamezit uplynutí promlčecí lhůty v případě, že dlužník úmyslně prodlužuje jednání s věřitelem tak, aby uplynula promlčecí lhůta.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na obecný úvod k problematice forem právního jednání, která je upravena v ustanoveních § 559 až 564. V příštím článku přineseme komentář k jednotlivým ustanovením.

Vláda České republiky ukončila v nedávné době projednávání návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon). Lze tak nepochybně očekávat, že tento návrh bude v nejbližší době postoupen k projednání Poslanecké sněmovně ČR.

Oblast nároků z vad zájezdu, laicky nazývaná „zkažená dovolená“, se stala v poslední době poměrně zajímavou i v právní rovině. Souvisí to zřejmě nejvíce se změnami v civilním právu, které přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Právě jednou z novinek, která se dotýká zájezdů, je zavedení institutu náhrady nemajetkové újmy za narušení dovolené. Nároků, které však zákazník může požadovat, je více.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na problematiku zdánlivého právního jednání, která je upravena v ustanoveních § 551 až 554.

Ustanovení § 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „OZ“ či „občanský zákoník“) obsahuje pravidla, podle nichž mají být interpretována ustanovení občanského zákoníku, popř. i dalších soukromoprávních předpisů. Tímto se liší od předchozího občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., dále též „OZ 1964“), který výkladová ustanovení tohoto typu výslovně neobsahoval, jelikož tato se dovozovala z teorie, potažmo z judikatury.

Dle § 1194 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,[1] je společenství vlastníků právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku;[2] při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Podle § 1195 může společenství vlastníků nabývat majetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku.

Téměř přesně před rokem jsem na stránkách Právního prostoru komentoval (poměrně „novátorské“) rozhodnutí Ústavního soudu ve věci střídavé péče – konkrétně jednoho jeho senátu (I. ÚS) – a ještě konkrétněji dva jeho nálezy: sp. zn. I. ÚS 2482/13 ze dne 26. 5. 2014 a sp. zn. I. ÚS 1506/13 ze dne 30. 5. 2014.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na vznik, změnu a zánik práv s vazbou na splnění podmínky, resp. na doložení času.

Nový občanský zákoník zavedl do českého právního prostředí staronový institut nezbytné cesty, respektive stanoví pravidla, jak povolení nezbytné cesty přes cizí pozemek zřídit.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes je příspěvek věnován obsahu a účelu právního jednání.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na to, jakými způsoby lze právně jednat.

Jistota (dle terminologie starého občanského zákoníku kauce) je nejvýznamnějším instrumentem zajišťujícím práva pronajímatele bytu vůči nájemci. Nový občanský zákoník ohledně tohoto institutu přinesl s účinností od 1. ledna 2014 několik změn.

Odvětví cestovního ruchu zasahuje do oblastí veřejného i soukromého práva. Kapitolu samu o sobě tvoří cestovní kanceláře a cestovní agentury. Obecný jazyk tyto pojmy nerozlišuje, ačkoliv rozdíl je zcela zásadní z hlediska práva.