Ostatní

Mimosoudní metody řešení sporů si nacházejí své místo nejen v našem soudním a právním systému, ale vůbec v celé společnosti. Ráda bych se společně s Vámi zamyslela nad tím, co v tento okamžik, kdy máme dva roky účinný zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci, brání tomu, aby byla mediace také více využívána.

Pojďme se podívat do relativně trestněpoliticky „bezpečné“ oblasti vězeňství. Proč bezpečné? Je to nejenom tím, že ve vězení už jsou všichni na základě pravomocných rozsudků, a svůj trest si tam také odpykají, nedojde-li k nějaké z mimořádných okolností. Zdálo by se, že v této oblasti nemůžeme příliš o trestní politice hovořit. O co v oblasti vězeňství vlastně jde?

Realitní kanceláře mají bezpochyby nárok na odměnu za vykonanou činnost v rozsahu, který si s klientem sjednaly ve smlouvě. V praxi se ovšem bohužel mnohdy setkávám s tím, že po svých klientech požadují i částky, na které jim vůbec nevznikl nárok.

Bořivoj Líbal od 1. května posílil tým PwC Legal na pozici řídícího partnera. Ve svých 33 letech se tak stal vůbec nejmladším partnerem tuzemské pobočky mezinárodní kanceláře.

V souvislosti s lednovou účastí předsedy Vrchního soudu v Praze na večírku v jednom z pražských hotelů, jehož se účastnily i osoby trestně stíhané v kauze Jany Nečasové, vyvstala otázka, jaká je představa nestrannosti českého soudce jako vlastnosti, která musí být splněna nade vší pochybnost. Nestrannost jako ústavně zaručená kvalita soudců by měla mít nastavené limity, jež by jednání a chování soudců nemělo nikdy překročit.

Zavedení elektronické evidence tržeb pro všechny podnikatele a živnostníky je v současné době jedním z nejvíce diskutovaných témat na české legislativní scéně. Vládní koalice prohlásila přijetí příslušného zákona za jednu ze svých priorit, a naproti tomu opozice slibuje zavedení elektronické evidence tržeb zabránit i za cenu obstruování legislativního procesu.

Česká republika řeší a musí vyřešit právní úpravu pro whistleblowing, tedy pro oznamování nekalých praktik nadřízených, korporací nebo spolupracovníků. „V tuto chvíli se vede diskuse, zda člen vlády šikanoval podřízené. Kdybychom měli právní úpravu pro whistleblowing, nediskutovali bychom, ale šetřili podle práva, na čí straně je pravda,“ říká s odkazem na živou kauzu ministra školství Marcela Chládka Petra Gříbková ze společnosti Atlas Consulting, která se zabývá právními informačními systémy.

V polovině května 2015 proletěla médii zpráva o rozsudku v ostře sledované kauze týkající se zveřejnění podobizny zloděje elektrokola a následného, poměrně paradoxního, postihu okradeného majitele prodejny[1].

Novela zákona o hospodaření s energií, která nabude účinnosti ke dni 1. července 2015, stanovuje povinnost pro podnikatele, který není malým nebo středním podnikatelem, zpracovat pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství energetický audit a dále jej pravidelně zpracovávat nejméně jednou za čtyři roky.

Řízení na ochranu osobnosti fyzické nebo právnické osoby před soudy České republiky dle mé zkušenosti vyžadují trpělivost, vytrvalost a finance. Do přijetí nového občanského zákoníku spory o ochranu osobnosti rozhodovaly soudy krajské, nyní osobnost člověka chrání ust. § 81 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a věc spadá do působnosti obecných soudů prvního stupně.[1]

Ve středu 13. května proběhl na půdě Akademie věd ČR - Ústavu teorie informace a automatizace - seminář s titulem „Autorské právo od internetu po archiv“. Pořádal jej pod záštitou Ministerstva kultury a nakladatelství FCC Public časopis Elektro, ve spolupráci s Národní knihovnou ČR a Svazem českých nakladatelů a knihkupců. Právní prostor.cz byl jeho mediálním partnerem.

Občanský zákoník č. 89/2012 ve svém ustanovení § 13 upravil pro občany možnost legitimního očekávání rozhodnutí soudů, a to v právních případech, které již byly rozhodnuty a které se s jeho právním případem shodují v podstatných znacích. V opačném případě má občan právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

Podpora studentských spolků je pro mnohé právní společnosti obligátní záležitostí. Získávají tím totiž nejen možnost navázat bližší vztahy se studenty práv a získat tak kontakty na zajímavé a různorodé osobnosti, které se v budoucnu v oblasti práva chtějí angažovat, ale také nabízejí studentům praktické seznámení s právním odvětvím.

Islámský právní systém je v rámci světových právních kultur nejmladší (vzniká od 7. století). Kvůli jeho spojení s islámským náboženstvím je systémem, který se obtížně přizpůsobuje modernímu vývoji společnosti. Navzájem se zde prolínají normy právní s náboženskými a etickými pravidly, nelze však hovořit o splývání. Náboženské normy totiž nejsou zpravidla spojeny s právní sankcí.

Předseda Městského soudu v Praze a čestný prezident Soudcovské Unie ČR, nejvyšší státní zástupce, předseda komise pro trestní právo Legislativní rady vlády ČR a docent trestního práva, bývalá ministryně spravedlnosti a předseda Nejvyššího soudu - to není jen náhodných výčet současných právních špiček, ale úvodní sestava diskusního panelu věnovanému trestnímu právu, která zahájila pátý ročník odborného kongresu Právní prostor 2015, který se uskutečnil v minulém týdnu (21. – 22. 4. 2015), na Seči.

Již tento pátek se spouští přihlašování na Český model amerického kongresu (zkráceně „ČMAK“) a já jsem se rozhodl, že udělám rozhovor s jedním z jeho zakladatelů, studentem IV. ročníku Právnické fakulty UK v Praze, Michalem Říhou, a jednou ze současných špiček organizační složky celé této akce, jeho spolužákem ze stejného ročníku Lukášem Kostínkem. Dovolte mi ale nejdřív, abych celý tento projekt v krátkosti představil.

Hamlet jako středověký prokrastinátor, lidský mozek krotící slona a ruský způsob řešení sporů. Nejen to představil letošní první ročník odborné konference Business & Mediace. Organizátoři akce, Věra Kapsová a Miroslava Škubalová, vytvořily pětihodinový blok seminářu na zásadní témata z prostředí businessu a efektivnosti práce lidských zdrojů.

Ve dnech 21. – 22. dubna 2015 proběhl v Seči u Chrudimi pátý ročník odborného kongresu Právní prostor, jenž lze již tradičně označit za úspěšný. Stejně jako předchozí ročník, i ten letošní nabídl nejen mnohoznačný podtitul, tentokráte „(Ne)možné podoby práva“, ale přilákal též velmi zajímavým programem a brilantním výběrem přednášejících.

V nabídce mnoha internetových i kamenných obchodů se v poslední době lze běžně setkat s tzv. drony, tedy různými létajícími zařízeními, jež v rukou civilního obyvatelstva nachází využití často jako hračky, nebo třeba jako profesionální fotografická technika.

ELSA Praha a ELSA Česká republika, mezinárodní organizace studentů práv působící nejen na pražské Karlově univerzitě, se letos těšila 25. výročí své existence. K této příležitosti pořádala ELSA Praha týdenní oslavy plné vzdělávacích workshopů, přednášek a návštěv státních institucí. Oslavy byly zakončeny slavnostním večerem, který navštívili jak zástupci advokátních kanceláří a dalších společností z řad sponzorů a partnerů ELSA, tak profesoři a studenti právnických univerzit z celé republiky.

Unie podnikových právníků ČR, o.s., vyhlásila již čtvrtý ročník ocenění Podnikový právník 2015. Cílem udílení těchto ocenění, a to hned v několika kategoriích, je propagovat a popularizovat práci podnikových právníků a posilovat jejich dobré jméno a společenský význam, s důrazem na odbornost, etiku a povýšení kvality právního vědomí ve společnostech, organizacích a orgánech, kde vykonávají svoji profesi.[1]

Princip předvídatelnosti je korektiv, který zohledňuje, že není přirozené ani spravedlivé odškodnit v plné míře poškozenou stranu, která už při vzniku smlouvy předvídala její budoucí porušení druhou stranou. Pokud by si smluvní strana byla vědoma možnosti porušení smlouvy už v okamžiku kontraktace, poskytlo by jí to nepřiměřenou informační výhodu.

V současné době se stále více stává diskutovaným tématem společenský vliv médií zejména s ohledem na jejich obsahovou stránku, která představuje častý předmět kritiky. Bývá poukazováno na účelovost tohoto obsahu a manipulování s informacemi a s tím spojenou snahu ovlivňovat myšlení jejich koncových odběratelů.

Po loňském úspěšném odmoderování kongresu Právní prostor 2014 vsadili pořadatelé letoštního ročníku, tedy Právního prostoru 2015, na Michala Vávru, brněnského advokáta a soudního tlumočníka německého jazyka. A nejen pořadatelé se opět těší na svěží vítr, kterým Michal Vávra při moderování napíná plachty.

Technologický pokrok posledních několika let se logicky promítá do všech lidských aktivit, činnosti pracovní nevyjímaje. Proto stále více lidí při své práci přichází do styku s technologickými řešeními a postupy, které by ještě v nedávné minulosti nebyly vůbec myslitelné. Jedním z těchto zcela nových přístupů k organizaci práce je právě cloud. Pojem jako takový má několik definic a jeho přesné vymezení či náplň ještě nikdo jednoznačně neposkytl. Proto se můžeme setkat s více pohledy na to, co jako cloud vlastně lze chápat. V článku se nebudeme pokoušet cloud definovat, spíše se zaměříme na různá úskalí s jeho používáním spjatá.