(Ne)možné podoby práva aneb možné je všechno
Předseda Městského soudu v Praze a čestný prezident Soudcovské Unie ČR, nejvyšší státní zástupce, předseda komise pro trestní právo Legislativní rady vlády ČR a docent trestního práva, bývalá ministryně spravedlnosti a předseda Nejvyššího soudu - to není jen náhodných výčet současných právních špiček, ale úvodní sestava diskusního panelu věnovanému trestnímu právu, která zahájila pátý ročník odborného kongresu Právní prostor 2015, který se uskutečnil v minulém týdnu (21. – 22. 4. 2015), na Seči.
Během dvou dnů na něm vystoupilo cekem 22 přednášejících s pestrou paletou témat. „Zrušme okresní soudy!“, i nějak takto by se dal parafrázovat vzkaz JUDr. Libora Vávry a jeho úvodní přednášky, na kterou navázal JUDr. Pavel Zeman s představou nové podoby systému státních zastupitelství. Namísto stávajících vrchních státních zastupitelství by měl vzniknout úřad tzv. speciál, který bude mít mimo jiné na starosti závažnou majetkovou trestnou činnost, korupci, veřejné zakázky, insolvenční řízení či legalizaci výnosů z trestné činnosti. Dohled nad „speciálem“ však na rozdíl od okresních a krajských státních zastupitelství vykonáván nebude. S varujícími informacemi účastníky seznámila také prof. JUDr. Helena Válková, CSc., podle které se počet odsouzených opět aktuálně blíží stavu před 1. 1. 2013 (cca 18.500 osob), tj. před velkou amnestií Václava Klause. Tolik diskutované elektronické náramky by podle H. Válkové měly ušetřit až 2.000 míst ve věznicích.
K dalším zajímavým přednáškám patřila také ta na téma whistleblowing (upozornění zaměstnance na nelegální jednání zaměstnavatele), kde nás JUDr. Jakub Morávek, Ph.D. seznámil s připravovaným legislativním záměrem této problematiky, jejíž pojetí není vůbec jednoduché. Má fungovat ochrana pro obě strany, tj. „udavače“ i „udávaného“? Má se vyplácet odměna za „udávání“? Máme se inspirovat Slovenskem, kde funguje dokonce „udavačská“ loterie, ve které může výherce vyhrát až padesátinásobek svého platu? I tyto otázky, na které se odpověď zatím hledá, zazněly do pléna a nezůstaly bez následné reakce.
Doslova šokujícím tématem o automatickém přechodu zaměstnanců v případě změny dodavatele služeb překvapila všechny přítomné advokátka JUDr. Nataša Randlová a odkázala na již existující rozhodnutí SD EU (C 340/01 Abler), jenž tuto teorii potvrzuje. V ČR k této problematice zatím žádná judikatura neexistuje, proto nejde než podnikatelským subjektům důrazně doporučit zvýšenou opatrnost při výhrách ve výběrových řízeních, v rámci kterých nastoupí na místo původního dodavatele.
Ani blok věnovaný rodinnému právu nijak za zajímavými tématy nezaostal, ostatně prof. JUDr. Milana Hrušáková, CSc. jej vtipně zahájila prohlášením „Při příchodu odpůrkyně do jednací síně soudce prohlásil, že manželství je trvale a hluboce rozvráceno.“ Institut manželství však doslova vymírá, a důkazem jsou toho také loňské statistiky, ze kterých vyplynulo, že se 45% dětí narodilo mimo tento svazek.
Z druhého dne jistě stál za pozornost blok věnovaný občanskému právu a následně blok justiční, který tradičně kongres uzavírá.
V přednesech JUDr. Filipa Melzera, Ph.D., LL.M. a JUDr. Petra Tégla, Ph.D. jsme byli seznámeni s problematikou společného jmění manželů, která je, ač ve stejném znění jako v Polsku, u nás vykládána naprosto opačně. JUDr. Petr Čech, Ph.D., někdy označován také jako představitel „hysterického“ výkladu občanského zákoníku, v této roli nezklamal a přítomné varoval nad ujednáními ve stanovách korporací neurčující konkrétní délku funkčního období jejich statutárních zástupců, jenž podle něj bude Nejvyšším soudem posuzováno jako nepřijatelné a funkční období tak bude v těchto případech určeno ze zákona (1 rok u představenstva resp. 3 roky u dozorčí rady), což může mít za následek neplatnost a neúčinnost úkonů učiněných těmito zástupci v období překračujícím jeho zákonnou délku.
V přednesech justičních špiček, stejně jako loni, často zaznívala kritická slova a varovné informace o neustálých novelách, a tím také o nemožnosti dostatečně stabilizovat judikaturu, ostatně na její rozkolísanost upozornilo hned několik vystupujících během celého průběhu kongresu. S kritickým výstupem se vedle JUDr. Romana Fialy přidal také JUDr. Josef Baxa, který si pro změnu povzdechl nad neexistencí partnera na ministerstvu spravedlnosti pro intenzivní vyjednávání nad konceptem nejvyšší rady soudnictví, což její uvedení v život samozřejmě dost podstatně oddaluje.
A bylo toho samozřejmě mnohem víc – mediace, kyberkriminalita, právo cestovního ruchu, soukromoprávní vymáhání soutěžního práva při současné paralýze ÚOHS, …. atd. Celý průběh i odborné obsazení kongresu bylo samo o sobě důstojnou oslavou jeho půlkulatého výročí a teď nezbývá nic jiného, než se vrhnout na přípravu dalšího, v pořadí již šestého ročníku, na kterém se s Vámi opět těším na viděnou.
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.



