Rekodifikace

Nový občanský zákoník do života občanských sdružení, dnes spolků, zasáhl velmi podstatnou měrou. Zrušil jejich velmi kusou úpravu, tedy zákon č. 83/1990 Sb., který v podstatě neupravoval fungování občanských sdružení, jednalo se spíše o předpis procedurální, upravující jejich registraci. Nové spolkové právo je dnes upraveno (1) v občanském zákoníku, který obsahuje hmotněprávní úpravu v rámci obecných ustanovení vztahujících se ke korporacím a obecné úpravy fungování orgánů právnických osob, a (2) v zákoně o veřejných rejstřících.

Přestože posláním nového občanského zákoníku (NOZ) je komplexně upravit soukromoprávní vztahy v jednom předpise, zůstává i nadále v účinnosti zákoník práce (ZP). Vyjma drobných změn, kterých ZP v souvislosti s rekodifikací doznal, se však do pracovněprávní oblasti promítne i nové a odlišné pojetí jednotlivých institutů soukromého práva.

§ 15 (1) Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. (2) Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). § 16 Právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu.

Do konce roku 2013 byl v účinnosti zák.č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník), který zejména ve svých ust. §§ 193 a 196a stanovil striktní pravidla pro převody majetku mezi obchodní společností a jejími statutárními orgány, zakladateli, společníky či akcionáři, osobami jednajícími s nimi ve shodě, osobami jim blízkými či osobami, se kterými společnost tvořila koncern.

Od 1.1.2014 nabyl účinnosti tak velmi diskutovaný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tedy tzv. nový občanský zákoník, dále také „NOZ“, který znamená možná větší změnu v civilním právu, než tomu bylo v právních úpravách po roce 1990. O jeho nedokonalostech a mnohdy i chybách, stejně jako navazujících předpisů, již bylo uvedeno dosti. Zbytečně.

Spolu s velkou rekodifikací soukromého práva došlo k zásadním změnám nejen v oblasti samotného práva občanského, ale v neposlední řadě též práva pracovního. Jednou z podstatných novelizací, kterou pracovní právo díky občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb. zažilo, je oblast zaměstnávání nezletilých osob. Ačkoli i tuto úpravu potká pravděpodobně v blízké době zásadní novelizace, je vhodné se s ní, alespoň prozatím, seznámit.

V dnešních dnech probíhá výjezdní zasedání Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Ve Špindlerově Mlýně byla dnes na pořadu novelizace občanského zákoníku, kterou v současné době připravuje Ministerstvo spravedlnosti.

(1) Soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva. (2) Opatrovníkem právnické osoby může soud jmenovat jen osobu, která splňuje podmínky stanovené pro způsobilost být členem statutárního orgánu. Přestane-li opatrovník tyto podmínky splňovat, oznámí to soudu bez zbytečného odkladu. Dozví-li se soud, že opatrovník uvedené podmínky nesplňuje, nahradí ho bez zbytečného odkladu novým opatrovníkem.

Po článku o změnách správního řádu vyvolaných občanským zákoníkem, které mají přesah do všech agend veřejné správy, navážeme příspěvkem o vybraných aspektech rekodifikace ve vztahu k dalším předpisům v gesci Ministerstva vnitra.

Soudkyně tribunálu Soudního dvora Evropské unie prof. JUDr. Irena Pelikánová, DrSc. momentálně zasedá ve čtyřčlenné expertní komisi, která pomáhá ministerstvu s přípravou novely občanského zákoníku. Její názor na podobu a rozsah novelizace jsme zjišťovali v přestávce mezi intenzivními jednáními, která probíhala předminulý týden v prostorách Zotavovny Přední Labská.

Předseda senátu Nejvyššího soudu ČR JUDr. Ljubomír Drápal je přesvědčen, že novela občanského zákoníku je nezbytná. I proto přijal nabídku členství v expertní komisi, která má pomoci ministerstvu doladit stávající právní úpravu s ohledem na požadavky praxe.

Východisko úpravy veřejných seznamů má NOZ v §§ 980-986. Tato ustanovení představují určitou základní bázi, základní východiska a jsou záměrně a nutně psána jako obecná. Předpokládá se totiž, že jiné právní předpisy, zejména veřejnoprávní, na tuto obecnou bázi navážou a buď ji budou určitým způsobem modifikovat (zúží, rozšíří), nebo, což je také legitimní, ji zcela vyloučí.

Kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.

Málokdy se podaří přijmout zákon, který by nevyvolával diskuze a nejasnosti. V tomto směru není výjimkou ani již osmý měsíc účinný občanský zákoník. Jedním z nejasných ustanovení je i § 901, který předchozí civilněprávní normy neznaly, a který v rámci právní úpravy rodičovské odpovědnosti stanovuje důsledky rozhodnutí o úpadku rodiče na péči o jmění jeho ratolesti.

Tento článek navazuje na předchozí část o ochraně nájemníka dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., v platném znění, při vzniku nájemního vztahu. Tato další část by měla zmíněný text doplnit o výklad ochrany nájemníka při skončení nájemního vztahu, kdy je otázkou, zda nový občanský zákoník vyvažuje zvýšenou ochranu nájemníka tomuto poskytovanou při vzniku nájmu bytu posílením postavení pronajimatele. Právě pro právní úpravu skončení nájmu bytu pak platí jako zásada spíše druhý z uvedených principů.

Začal bych tím, kde přechodná ustanovení v rekodifikaci soukromého práva máme, v jakých zákonech, a kolik jich zhruba je. Největší balík přechodných ustanovení je samozřejmě v novém občanském zákoníku, kde začínají § 3028, máme jich 8 všeobecných, 2 se týkají lhůt a dob, 3 máme v manželském majetkovém právu. Pro oživení a vaše pobavení bych doporučil § 3038, kde je přechodné ustanovení, které se týká zdánlivého zániku SJM.

Rekodifikace soukromého práva představuje jeden z nejvýznamnějších legislativních počinů současné doby. Představuje přelom v oblasti práva soukromého, ale také významným způsobem zasahuje do oblasti práva veřejného. Rád bych nyní představil několik změn právních předpisů v gesci Ministerstva vnitra, které z přijetí nového občanského zákoníku vyplývají.

Na úvod bych se rád podělil o mnemotechnickou pomůcku k práci s novým občanským zákoníkem, která spočívá v tom, že k číslu paragrafu přiřadíme datum, kdy se stalo něco zajímavého.

Na úvod je nutné upozornit, že v souvislosti s proběhlou rekodifikací soukromého práva doznala řada odborných termínů značných změn. Taková změna v terminologii se dotkla i pojmu "podnik“, kdy občanský zákoník již nepoužívá pojem "podnik“ ale "obchodní závod“ (resp. “závod“). Samotná definice pojmu „obchodní závod“ je pak obsažena v § 502 občanského zákoníku.

Mimo mnoha jiných revolučních změn, jež nám přinesl občanský zákoník č. 89/2012 v oblasti nájmu bytu je jednou z nejpodstatnějších změna týkající se formy nájemní smlouvy. Tato změna je uvedena v ustanovení § 2237 tohoto zákona. Nájemní smlouva k bytu tak i po 1. 1. 2014 stále má mít písemnou formu, nicméně zde zákon nově nesmírně silně chrání nájemce bytu, neboť vůči němu pronajimatel nemá právo namítnout neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

Nový občanský zákoník (NOZ) zrušil desítky právních předpisů a nahradil úpravu v nich obsaženou. V mnoha případech nejde pouze o systematické přeřazení do jednoho předpisu a drobné úpravy, ale o zcela nové pojetí. Stejně tak je tomu i v případě nájmu prostor, ve kterých dochází k podnikatelské činnosti.

Přechodná ustanovení o věcných právech jsou zásadní. Leitmotivem těchto ustanovení je snaha, aby se stavby staly součástí pozemku. Nový občanský zákoník přišel opětovně se zásadou superficies solo cedit podle § 506, tzn. všechno to, co je pevně spojeno s pozemkem, a co s ním tvoří hospodářskou jednotu, funkční celek, nemělo by být právem rozdělováno, izolováno, ale naopak chráněno a podporováno.

Stejně jako do jiných smluvních typů, přinesl občanský zákoník č. 89/2012 Sb. účinný od 1. 1. 2014 revoluční změny také do právní úpravy nájmu bytu (§ 2235 – 2301 občanského zákoníku). Je zajímavé sledovat, nakolik je dle této nové právní úpravy posílena či naopak upřena ochrana nájemníkovi bytu.

V souvislosti se změnami, které s sebou do českého právního řádu počátkem tohoto roku přinesla rekodifikace soukromého práva, vyvstala řada otázek, týkajících se výkladu jednotlivých ustanovení a skutečného záměru zákonodárce, kterého chtěl při tvorbě předmětných ustanovení docílit.

Snad všichni jsme zaregistrovali, že největší změnou občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 u nás v oblasti nájmu bytů je absolutní vypuštění bytových náhrad.