Komentář NOZ: § 15, 16 - Osoby; Všeobecná ustanovení
§ 15 (1) Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. (2) Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). § 16 Právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu.
Komentář
Obecně je podle nového občanského zákoníku základním pojmem soukromého práva osoba (právní subjekt), která nabývá práv a povinností. Osobu přestavuje jak osoba fyzická, tak osoba právnická. Užívaný pojem právní subjektivita (tzn. způsobilost mít práva a povinnosti) byl rekodifikační komisí nahrazen pojmem právní osobnost, který je pro širokou veřejnost přirozeně srozumitelným. Od začátku roku 2014 tedy právní osobnost znamená mít v mezích právního řádu způsobilost k právům a povinnostem. Toto všeobecné ustanovení o právní osobnosti se vztahuje, jak na právní osobnost člověka, který ji má od narození až do smrti, tak i na právní osobnost právnických osob. Jednotlivé podrobnosti nový občanský zákoník řeší následně samostatně pro fyzické i právnické osoby.
Další změna postihla termín způsobilost k právním úkonům, když nově používáme pojem svéprávnost. Je to důsledek toho, že nový občanský zákoník opouští pojem právního úkonu, který je nahrazen po novu termínem právní jednání. Svéprávnost je vlastně způsobilost právně jednat, na základě které osoby vlastním právním jednáním nabývají subjektivní práva a zavazují se k povinnostem. Jsou tedy pánem svých záležitostí. Obecně se člověk stane plně svéprávným (zletilým) v den 18. narozenin. Ale i před dosažením zletilosti může osoba nabýt svéprávnosti v plném rozsahu uzavřením manželství nebo přiznáním svéprávnosti (tzv. emancipace). Uzavření manželství nezletilým alespoň ve věku 16 let umožňovala při vážném důvodu i stará úprava občanského práva. Nejtradičnějším vážným důvodem bylo, je a bude těhotenství.
Právní osobnosti ani svéprávnosti se nelze vzdát, a to ani zčásti. Učinil-li by to člověk, nepřihlíželo by se k tomu. Z hlediska práva by se jednalo jen o zdánlivé právní jednání.
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
Podle právní úpravy do 31. 12. 2013
- Související pojmy: Způsobilost k právům a povinnostem, způsobilost k právním úkonům
- Související ustanovení: § 7, § 8 odst. 1 Občanského zákoníku, § 186 a násl. OSŘ, oba ve znění účinném do 31. 12. 2013
- Související předpisy: zákon č. 40/1964, Občanský zákoník, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do 31. 12. 2013
Z literatury
- KNAPPOVÁ, Marta, Jiří ŠVESTKA a Jan DVOŘÁK. Občanské právo hmotné. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2005, 3 v. ISBN 8073571277.;
- NESNÍDAL, Jiří. Občanský zákoník: s komentářem: zákon č. 89/2012 Sb.: 1. obecná část (§ 1 až § 654), 2. rodinné právo (§ 655 až § 975), 3. absolutní majetková práva (§ 976 až § 1720). Český Těšín: Poradce, 2012, 320 s. ISBN 978-807-3653-361.
Další články
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.



