Komentář NOZ: § 15, 16 - Osoby; Všeobecná ustanovení
§ 15 (1) Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. (2) Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). § 16 Právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu.
Komentář
Obecně je podle nového občanského zákoníku základním pojmem soukromého práva osoba (právní subjekt), která nabývá práv a povinností. Osobu přestavuje jak osoba fyzická, tak osoba právnická. Užívaný pojem právní subjektivita (tzn. způsobilost mít práva a povinnosti) byl rekodifikační komisí nahrazen pojmem právní osobnost, který je pro širokou veřejnost přirozeně srozumitelným. Od začátku roku 2014 tedy právní osobnost znamená mít v mezích právního řádu způsobilost k právům a povinnostem. Toto všeobecné ustanovení o právní osobnosti se vztahuje, jak na právní osobnost člověka, který ji má od narození až do smrti, tak i na právní osobnost právnických osob. Jednotlivé podrobnosti nový občanský zákoník řeší následně samostatně pro fyzické i právnické osoby.
Další změna postihla termín způsobilost k právním úkonům, když nově používáme pojem svéprávnost. Je to důsledek toho, že nový občanský zákoník opouští pojem právního úkonu, který je nahrazen po novu termínem právní jednání. Svéprávnost je vlastně způsobilost právně jednat, na základě které osoby vlastním právním jednáním nabývají subjektivní práva a zavazují se k povinnostem. Jsou tedy pánem svých záležitostí. Obecně se člověk stane plně svéprávným (zletilým) v den 18. narozenin. Ale i před dosažením zletilosti může osoba nabýt svéprávnosti v plném rozsahu uzavřením manželství nebo přiznáním svéprávnosti (tzv. emancipace). Uzavření manželství nezletilým alespoň ve věku 16 let umožňovala při vážném důvodu i stará úprava občanského práva. Nejtradičnějším vážným důvodem bylo, je a bude těhotenství.
Právní osobnosti ani svéprávnosti se nelze vzdát, a to ani zčásti. Učinil-li by to člověk, nepřihlíželo by se k tomu. Z hlediska práva by se jednalo jen o zdánlivé právní jednání.
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
Podle právní úpravy do 31. 12. 2013
- Související pojmy: Způsobilost k právům a povinnostem, způsobilost k právním úkonům
- Související ustanovení: § 7, § 8 odst. 1 Občanského zákoníku, § 186 a násl. OSŘ, oba ve znění účinném do 31. 12. 2013
- Související předpisy: zákon č. 40/1964, Občanský zákoník, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do 31. 12. 2013
Z literatury
- KNAPPOVÁ, Marta, Jiří ŠVESTKA a Jan DVOŘÁK. Občanské právo hmotné. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2005, 3 v. ISBN 8073571277.;
- NESNÍDAL, Jiří. Občanský zákoník: s komentářem: zákon č. 89/2012 Sb.: 1. obecná část (§ 1 až § 654), 2. rodinné právo (§ 655 až § 975), 3. absolutní majetková práva (§ 976 až § 1720). Český Těšín: Poradce, 2012, 320 s. ISBN 978-807-3653-361.
Další články
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.


