Komentář k NOZ: § 161 - Jednání za právnickou osobu
Kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.
Komentář
Pojetí právnických osob v novém kodexu se přiklonilo k dosavadnímu pojetí právnických osob na základě tzv. teorie fikce, jenž presumuje, že právnickou osobou je takový organizační útvar, o němž to stanoví zákon. Z hlediska fungování právnické osoby je důležité vymezení pravidel vnitřní organizace právnické osoby, především pak kdo právnickou osobu zastupuje při jednání s třetími osobami. Základním dokumentem, který vymezí pravidla vnitřní organizace právnické osoby, jsou její stanovy, společenská smlouva nebo zakladatelská listina. Nové ustanovení o jednání za právnickou osobu je založeno na koncepci zastoupení. Opouští se dosavadní rozlišování, kdy právnická osoba jednala právně sama svým statutárním orgánem (§ 13 odst. 1 Obchodního zákoníku) a oproti tomu, kdy zaměstnanci nebo zákonní zástupci jednají za právnickou osobu na základě zastoupení.
Druhá věta tohoto ustanovení, která navazuje na znění § 66 odst. 7 Obchodního zákoníku, ukládá zástupci právnické osoby povinnost při jednání v písemné formě připojit k názvu právnické osoby svůj podpis a fakultativně i údaj o své funkci či pracovním zařazení. Ve spojení s ustanovením § 560 a 561 (forma právních jednání) působí chybějící podpis, je-li právní jednání ze zákona vyžadováno v písemné formě, neplatnost právního jednání. Nicméně stranám se umožňuje takto učiněné neplatné právní jednání dodatečně zhojit § 582 (neplatnost právních jednání).
V případě, že chybí údaj o funkci nebo pracovním zařazení, nebude právní jednání stiženo neplatností. Neuvedení názvu právnické osoby při právním jednání zástupce samo o sobě nezpůsobí neplanost právního jednání, nicméně pak zástupce může být zavázán z právního jednání sám (srov. § 436 odst. 1).
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související pojmy
- Ustavení a vznik právnické osoby
- Orgány právnické osoby
- Zastoupení
Související ustanovení
- Právnické osoby: § 151, § 152, § 154, § 162, § 164 – 167, § 193,
- Zastoupení: § 430, § 436, § 441 - 456, § 486 – 488,
- Právní jednání: § 560, § 561, § 582
Související předpisy
- zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů
- důvodová zpráva k NOZ a ZOK
Podle právní úpravy do 31. 12. 2013
- Související pojmy: Jednání podnikatele, vnitřní organizace obchodních společností
- Související ustanovení: § 13 odst. 1 ve spojení s § 66 odst. 7 Obchodního zákoníku, § 18 odst. 2 písm. d), § 20 Občanského zákoníku, oba ve znění účinném do 31. 12. 2013
- Související předpisy: zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník; zákon č. 40/1964, Občanský zákoník, oba ve znění účinném do 31. 12. 2013
Z literatury
- KNAPPOVÁ, Marta, Jiří ŠVESTKA a Jan DVOŘÁK. Občanské právo hmotné. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2005, 3 v. ISBN 97880735712761.;
- PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo. 2., přeprac. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 576 s. ISBN 978-807-3575-250;
- NESNÍDAL, Jiří. Občanský zákoník: s komentářem: zákon č. 89/2012 Sb.: 1. obecná část (§ 1 až § 654), 2. rodinné právo (§ 655 až § 975), 3. absolutní majetková práva (§ 976 až § 1720). Český Těšín: Poradce, 2012, 320 s. ISBN 978-807-3653-361.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



