Komentář k NOZ: § 161 - Jednání za právnickou osobu

Kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.

Komentář

Pojetí právnických osob v novém kodexu se přiklonilo k dosavadnímu pojetí právnických osob na základě tzv. teorie fikce, jenž presumuje, že právnickou osobou je takový organizační útvar, o němž to stanoví zákon. Z hlediska fungování právnické osoby je důležité vymezení pravidel vnitřní organizace právnické osoby, především pak kdo právnickou osobu zastupuje při jednání s třetími osobami. Základním dokumentem, který vymezí pravidla vnitřní organizace právnické osoby, jsou její stanovy, společenská smlouva nebo zakladatelská listina. Nové ustanovení o jednání za právnickou osobu je založeno na koncepci zastoupení. Opouští se dosavadní rozlišování, kdy právnická osoba jednala právně sama svým statutárním orgánem (§ 13 odst. 1 Obchodního zákoníku) a oproti tomu, kdy zaměstnanci nebo zákonní zástupci jednají za právnickou osobu na základě zastoupení.

Druhá věta tohoto ustanovení, která navazuje na znění § 66 odst. 7 Obchodního zákoníku, ukládá zástupci právnické osoby povinnost při jednání v písemné formě připojit k názvu právnické osoby svůj podpis a fakultativně i údaj o své funkci či pracovním zařazení. Ve spojení s ustanovením § 560 a 561 (forma právních jednání) působí chybějící podpis, je-li právní jednání ze zákona vyžadováno v písemné formě, neplatnost právního jednání. Nicméně stranám se umožňuje takto učiněné neplatné právní jednání dodatečně zhojit § 582 (neplatnost právních jednání).

V případě, že chybí údaj o funkci nebo pracovním zařazení, nebude právní jednání stiženo neplatností. Neuvedení názvu právnické osoby při právním jednání zástupce samo o sobě nezpůsobí neplanost právního jednání, nicméně pak zástupce může být zavázán z právního jednání sám (srov. § 436 odst. 1).

Právní stav komentáře k 1.1.2014


Související pojmy
  • Ustavení a vznik právnické osoby
  • Orgány právnické osoby
  • Zastoupení
Související ustanovení
  • Právnické osoby: § 151, § 152, § 154, § 162, § 164 – 167, § 193,
  • Zastoupení: § 430, § 436, § 441 - 456, § 486 – 488,
  • Právní jednání: § 560, § 561, § 582
Související předpisy
  • zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů
  • důvodová zpráva k NOZ a ZOK
Podle právní úpravy do 31. 12. 2013
  • Související pojmy: Jednání podnikatele, vnitřní organizace obchodních společností
  • Související ustanovení: § 13 odst. 1 ve spojení s § 66 odst. 7 Obchodního zákoníku, § 18 odst. 2 písm. d), § 20 Občanského zákoníku, oba ve znění účinném do 31. 12. 2013
  • Související předpisy: zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník; zákon č. 40/1964, Občanský zákoník, oba ve znění účinném do 31. 12. 2013
Z literatury
  • KNAPPOVÁ, Marta, Jiří ŠVESTKA a Jan DVOŘÁK. Občanské právo hmotné. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2005, 3 v. ISBN 97880735712761.;
  • PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo. 2., přeprac. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 576 s. ISBN 978-807-3575-250;
  • NESNÍDAL, Jiří. Občanský zákoník: s komentářem: zákon č. 89/2012 Sb.: 1. obecná část (§ 1 až § 654), 2. rodinné právo (§ 655 až § 975), 3. absolutní majetková práva (§ 976 až § 1720). Český Těšín: Poradce, 2012, 320 s. ISBN 978-807-3653-361.
Hodnocení článku
50%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.
Mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.

Započítávají se mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu do průměrného výdelku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv?

Kolektiv autorů
Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním
Dluh pohledávka vykonatelnost rozsudek vymožení

Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním

V tomto článku se budu zabývat tím, jak se v praxi řeší situace úspěšného žalobce, který vymohl pohledávku za žalovaným (povinným) na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně dovolacím soudem zrušen, a to především ve světle ustanovení § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád (dále jen „OSŘ“) a přezkumu ústavnosti tohoto ustanovení Ústavním soudem.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu