Předlohou, která dnes ukončila legislativní cestu, chtěla skupina poslanců KDU-ČSL zrušit povinnost zveřejňování smluv pro národní podnik Budějovický Budvar. Sněmovna normu značně rozšířila, chtěla vyjmout ze zákona i další státní, krajské a obecní společnosti. Senátoři ale takové plošné výjimky odmítli a navrhovali tyto společnosti do zákona vrátit. Poslanci dnes nepodpořili ani jednu z verzí.
Novela vyvolala značné debaty. Zastánci vyškrtnutí firem ze zákona argumentovali možnými ekonomickými ztrátami těchto obchodních společností. Kritici tvrdili, že norma v podstatě ztratí smysl. Ve sněmovní verzi by z registru podle nich zmizely dvě pětiny smluv ve výši zhruba 150 miliard korun ročně.
Poslanci z většiny klubů pak připravili novou novelu a Sněmovna ji koncem června zrychleně schválila. Senát její přijetí umožnil v červenci tím, že neschválil žádné usnesení. Některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí díky novele dostaly částečnou výjimku z povinného zveřejňování smluv. Totéž platí pro pivovar Budvar.
Norma žádné společnosti ze zákona nevypustila. Zavedla ale zvláštní režim pro firmy, které nejsou veřejnými zadavateli a mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Nemusejí zveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku. Novela obsahovala i některé další výjimky.
Proces projednávání novel Senát kritizoval, podle jeho ústavní komise byl postup Sněmovny v rozporu s ústavními pravidly i s pravidly jednacího řádu dolní komory. Senátor Libor Michálek (za Piráty, Zelené a KDU-ČSL) v červenci uvedl, ze na legislativní proces zvažuje podat ústavní stížnost.
Zákon o registru smluv dopadl od loňského července například na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zveřejňují se smlouvy s plněním nad 50.000 korun. Od letošního července platí, že nezveřejněná smlouva není platná.
Diskuze k článku ()