Dienstbierův záměr v červenci vláda podpořila navzdory kritice vicepremiéra a šéfa ANO Andreje Babiše, který před časem navrhl svou variantu ochrany whistleblowerů formou poslaneckého návrhu.
Dienstbierova varianta počítá s jednoduchým doplněním příslušných zákonů o větu, podle níž žádný zaměstnavatel či služební orgán nesmí zaměstnance či příslušníka "postihovat nebo jej znevýhodňovat proto, že učinil v dobré víře oznámení o podezření na protiprávní jednání". Změnit se kvůli tomu mají též občanský soudní řád a zákony o vojácích z povolání, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a o inspekci práce.
Zvolené řešení podle Dienstbierova úřadu zaměstnancům poskytuje oporu v zakotvení explicitního zákazu postihu oznamovatele do zákona včetně zlepšení jejich procesního postavení v pracovněprávních sporech. Podle Dienstbiera bude muset zaměstnavatel nově prokázat, že nejednal diskriminačně.
Vytvoření zvláštního zákona ministr odmítl proto, že "nelze whistleblowery extenzivně zvýhodňovat oproti jiným zranitelným skupinám zaměstnanců".
Hospodářská komora ČR jako zástupce podnikatelů považuje Dienstbierův návrh na ochranu oznamovatelů za nadbytečný. Za dostačující pokládá efektivní a důsledné dodržování současných pravidel. Vláda by podle komory měla zachovat legislativní zdrženlivost a nezahlcovat právní řád dalšími nepotřebnými ustanoveními.
Babišův návrh zákona chce řešit ochranu u přesně vymezených trestných činů v oblasti korupce, veřejných zakázek, daní a legalizace výnosů z trestné činnosti. Vláda se koncem května k této předloze postavila neutrálně, byť Dienstbier navrhoval její zamítnutí. O předlohách nakonec rozhodne Parlament.
V Česku nyní neexistuje komplexní předpis, který by whistleblowing upravoval. Ochranu oznamovatelů částečně řeší trestní řád a zákoník práce.
Diskuze k článku ()