Daň z nemovitých věcí je jednou z majetkových daní. Touto daní je každoročně zdaňováno vlastnictví nemovitých věcí, které jsou evidovány v rámci veřejného seznamu na území České republiky. Výlučným příjemcem výnosu této daně jsou obce, zatímco správu daně zajišťuje stát prostřednictvím finančních úřadů.
Jak bylo již uvedeno v rámci první části článku zabývajícím se daní z nemovitých věcí, povinnost hradit každoročně daň z nemovitých věcí je stanovena každému subjektu, který je vlastníkem nemovitých věcí na území České republiky a tyto nemovité věci jsou evidovány v rámci veřejného seznamu (katastru nemovitostí). Daňová povinnost je tedy vázána na vlastnické právo k nemovité věci, konkrétně na vlastnictví pozemku, stavby, k nemovitostem, které jsou ve správě svěřeneckého fondu, a za určitých podmínek je vázána i k oprávněné osobě z titulu práva stavby, nájemci či pachtýři. Bližší informace jsou uvedeny v zákoně č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, který problematiku daně z nemovitých věcí přímo upravuje. Pro účely tohoto článku budou uvedeny skutečnosti, které vycházejí z běžných situací s touto problematikou spojených. Čerpáno bylo, mimo jiné, z metodických pokynů k daňovému přiznání k dani z nemovitých věcí.
Základ daně z nemovitých věcí
Daň z nemovitých věcí je tvořena daní z pozemků a daní ze staveb. Právě s ohledem na tuto skutečnost je nutné uvést dva odlišné základy pro výpočet daně z nemovitých věcí, a to základ daně pro pozemky a základ daně pro stavby.
Základ daně pro pozemky
Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnice, vinice, zahrady, ovocného sadu, trvalého travního porostu, hospodářského lesa a rybníku s intenzitním chovem ryb je cena půdy za m2, která je násobena skutečnou výměrou pozemku v m2. Dosažený výsledek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Cena půdy pro účely daně z nemovitých věcí je upravena vyhláškou Ministerstva zemědělství České republiky dle katastrálních území. V současné době je cena pozemků shora specifikovaných za 1 stanovena následovně:
- orná půda, chmelnice, vinice, zahrada a ovocný sad, trvalý travní porost – průměrná základní cena zemědělského pozemku za 1 m2 přiřazená katastrálnímu území, která je stanovena vyhláškou Ministerstva zemědělství ČR.
- hospodářský les – základní cena je v součastné době 3,80 Kč/1 m2
- rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb – 3,80 Kč/1 m2
Základem daně u pozemků, jako jsou zastavěné plochy a nádvoří, stavební pozemky, ostatní plocha a zpevněné plochy pozemků, které jsou určeny k podnikání nebo s ním přímo souvisí, je v tomto případě výměra pozemku, nebo výměra zpevněné plochy,
Sazba daně u pozemků
Sazba daně u pozemků, kterými jsou orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocný sad, je stanovena ve výši 0,75%, u trvalého travního porostu, hospodářského lesa a rybníku s intenzitním chovem ryb je stanovena ve výši 0,25%. Sazba daně pro pozemky, kterými jsou zastavěná plocha a nádvoří, ostatní plocha činí částku ve výši 0,20 Kč za 1 m2, u stavebních pozemků činí sazba daně částku ve výši 2,00 Kč/1 m2 a u zpevněné plochy, která je užívána k podnikání či v souvislosti s ním, činí částku ve výši 1,00 Kč/1 m2. Příslušnou sazbou daně je pak nutné vynásobit základ daně a vypočtený výsledek tvoří daňové zatížení poplatníka.
Na závěr této kapitoly je nutné uvést informaci, že u stavebních pozemků se daňová povinnost zvyšuje ještě o stanovený koeficient. Koeficient může být stanoven obecně závaznou vyhláškou příslušné obce, tudíž pro jednotlivé obce mohou být koeficienty odlišné, případně, pokud koeficient není stanoven obecně závaznou vyhláškou obce, odvozuje se od počtu obyvatel v příslušné obci.
Základ daně u staveb
Základem daně u staveb a jednotek je výměra zastavěné plochy jednotky či stavby v m2. Zastavěná plocha stavby je vymezena dle stavebního zákona. V případě, kdy je součástí jednotky pozemek přesahující zastavěnou plochu nebo je-li s jednotkou užíván pozemek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě, je základem daně ze staveb a jednotek u jednotky upravená podlahová plocha, kterou je výměra podlahové plochy jednotky v m2, která je vynásobena koeficientem 1,22. V ostatních případech je výměrová plocha násobena koeficientem 1,20. Výměru zastavěné plochy je nutné před násobením zaokrouhlit nahoru na celé m2.
Základní sazba daně je stanovena s ohledem na charakter stavby či jednotky. U zdanitelných staveb činí základní sazba daně u budov obytného domu, u ostatních budov tvořících příslušenství k obytnému domu a u budovy plnící doplňkovou funkci k budově pro rodinnou rekreaci částku ve výši 2,00 Kč/1m2. U budovy pro rodinnou rekreaci činí sazba daně částku ve výši 6,00 Kč/1m2 a u garáže vystavěné a oddělené od obytných budov částku ve výši 8,00 Kč/1m2. V případě zdanitelných jednotek činí základní sazba daně u jednotky určené pro bydlení a jednotky, která je určena pro podnikání či zemědělskou výrobu, částku ve výši 2,00 Kč/1m2, u jednotek pro podnikání v průmyslu, prvovýrobě, lesním a vodním hospodářství a pro ostatní druhy podnikání částku ve výši 10,00 Kč/1m2 a u garáže 8,00 Kč/1m2. Příslušnou sazbou daně je pak nutné vynásobit základ daně a vypočtený výsledek tvoří daňové zatížení poplatníka.
Na závěr této kapitoly je nutné opět uvést informaci, že u zdanitelných staveb – budov obytného domu, ostatních budov tvořící příslušenství k obytnému domu, u zdanitelných jednotek (bytů) a ostatních zdanitelných jednotek se vypočtená daňová povinnost zvyšuje o koeficient. Koeficient může být stanoven obecně závaznou vyhláškou příslušné obce, tudíž pro jednotlivé obce mohou být koeficienty odlišné, případně, pokud koeficient není stanoven obecně závaznou vyhláškou obce, odvozuje se od počtu obyvatel v příslušné obci.
Podání daňového přiznání
Daňové přiznání je nutné podat k místně příslušnému správci daně, podle místa, kde se nemovitá věc nachází. Přiznává-li poplatník více nemovitých věcí, které se nacházejí v obvodech územní působnosti jednoho finančního úřadu, kde má zároveň poplatník trvalý pobyt, podává se daňové přiznání u územního pracoviště dle trvalého pobytu poplatníka. V případě, kdy přiznává poplatník více nemovitých věcí nacházejících se v obvodu územní působnosti několika finančních úřadů, podává se daňové přiznání u každého z nich. Více k příslušnosti územních pracovišť finančních úřadu viz předchozí díl článku „Daně z nemovitých věcí“. Pro lepší pochopení uvádím však příkladové situace, které jsou čerpány přímo ze stránek Ministerstva financí ČR. Zdroj: www.mfcr.cz
1/ Poplatník má místo pobytu/sídlo v Benešově. V roce 2012 je poplatníkem daně z nemovitostí, které se nacházejí v územní působnosti Finančního úřadu v Benešově, Finančního úřadu v Kladně a Finančního úřadu v Příbrami.
Po 1. 1. 2013 se stane správcem daně z nemovitostí u všech jím v příslušném kraji vlastněných nemovitostí Finanční úřad pro Středočeský kraj a spis, sloučený ze všech původních FÚ, bude uložen v místě původního finančního úřadu (dále jen „FÚ“), v jehož obvodu územní působnosti měl poplatník místo pobytu/sídlo, tj. spravujícím územním pracovištěm (dále jen „ÚzP“) bude ÚzP v Benešově
2/ Poplatník má místo pobytu/sídlo v Českých Budějovicích (tj. mimo Středočeský kraj). V roce 2012 je poplatníkem daně z nemovitostí, které se nacházejí pouze v územní působnosti Finančního úřadu v Benešově.
Po 1. 1. 2013 se stane správcem daně Finanční úřad pro Středočeský kraj a spis bude uložen v místě původního FÚ, v jehož obvodu územní působnosti byly v roce 2012 nemovitosti, tj. spravujícím ÚzP bude ÚzP v Benešově.
3/ Poplatník – fyzická osoba má místo pobytu v Plzni (tj. mimo Středočeský kraj). V roce 2012 je poplatníkem daně z nemovitostí, které se nacházejí v územní působnosti Finančního úřadu v Benešově, Finančního úřadu v Kladně a Finančního úřadu v Příbrami. U Finančního úřadu v Benešově a Kladně přiznává poplatník pozemky, u Finančního úřadu v Příbrami má stavbu – garáž.
Po 1. 1. 2013 se stane správcem daně z nemovitostí u všech jím v příslušném kraji vlastněných nemovitostí Finanční úřad pro Středočeský kraj a spis, sloučený ze všech původních FÚ, bude uložen na spravujícím ÚzP, kterým je územní pracoviště určené dle obvodu územní působnosti původního FÚ spravujícího stavby, tj. ÚzP v Příbrami
4/ Poplatník – fyzická osoba má místo pobytu v Brně (tj. mimo Středočeský kraj). V roce 2012 je poplatníkem daně z nemovitostí, které se nacházejí v územní působnosti Finančního úřadu v Benešově, Finančního úřadu v Kladně a Finančního úřadu v Příbrami. U Finančního úřadu v Benešově přiznává poplatník stavbu - garáž, u Finančního úřadu v Kladně přiznává poplatník stavbu pro rodinnou rekreaci a u Finančního úřadu v Příbrami poplatník přiznává stavbu - byt.
Po 1. 1. 2013 se stane správcem daně z nemovitostí u všech jím v příslušném kraji vlastněných nemovitostí Finanční úřad pro Středočeský kraj a spis, sloučený ze všech původních FÚ, bude uložen na spravujícím ÚzP. Spravující ÚzP je určeno dle příslušnosti podle druhu stavby. Nejvyšší prioritu má v daném případě byt, a proto spravujícím ÚzP bude ÚzP v Příbrami.
5/ Poplatník – fyzická osoba má místo pobytu v Plzni (tj. mimo Středočeský kraj). V roce 2012 je poplatníkem daně z nemovitostí, které se nacházejí v územní působnosti Finančního úřadu v Benešově, Finančního úřadu v Kladně a Finančního úřadu v Příbrami. U Finančního úřadu v Příbrami a Kladně přiznává poplatník byt, u Finančního úřadu v Benešově přiznává obytný dům.
Po 1. 1. 2013 se stane správcem daně z nemovitostí u všech jím v příslušném kraji vlastněných nemovitostí Finanční úřad pro Středočeský kraj a spis, sloučený ze všech původních FÚ, bude uložen na spravujícím ÚzP. Spravující ÚzP je určeno dle příslušnosti podle druhu stavby. Nejvyšší prioritu má v daném případě obytný dům, a proto spravujícím ÚzP bude ÚzP v Benešově.
Informace související s podáním daňového přiznání
Zdaňovacím obdobím je jeden kalendářní rok. Přiznání k dani z nemovitých věcí podává poplatník daně. Je-li poplatníků daně více (např. spoluvlastníci), jsou povinni plnit daňovou povinnost společně a nerozdílně. Avšak pokud je ve lhůtě pro podání daňového přiznání příslušného zdaňovacího období podáno daňové přiznání jedním ze spoluvlastníků pouze za jeho spoluvlastnický podíl, má povinnost podat každý ze spoluvlastníků daňové přiznání na svůj spoluvlastnický podíl samostatně. V takovém případě podává a hradí každý ze spoluvlastníků daň z nemovitých věcí pouze za svůj spoluvlastnický podíl.
Lhůta pro podání daňového přiznání je stanovena do 31.1 následujícího roku od rozhodné skutečnosti, se kterou je spojena povinnost úhrady daně z nemovitých věcí. Tedy, pokud se subjekt stane vlastníkem nemovité věci v průběhu roku 2015, je mu uložena povinnost podat daňové přiznání nejpozději do 31. 1. 2016.
V případě, kdy poplatník daně z nemovitých věcí nepodá daňové přiznání včas, tedy déle než 5 pracovních dnů po stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně. Tato pokuta je stanovena ve výši 0,05% stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však do 5% stanovené daně. Pokud je však stanovená pokuta nižší než 200,- Kč, pokuta se daňovému poplatníkovi nepředepíše a poplatník ji není povinnen uhradit.
Daň z nemovitých věcí je splatná následovně. U poplatníků daně, kteří provozují zemědělskou výrobu a chov ryb, je splatnost daně stanovena ke dni 31. srpna a 30. listopadu daného zdaňovacího období. U ostatních plátců daně je splatnost stanovena ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a 30. listopadu zdaňovacího období, avšak pouze v případě, kdy daňová povinnost přesahuje částku ve výši 5.000,- Kč. Pokud není tato částka přesažena, je daňová povinnost pro poplatníky splatná najednou, a to nejpozději 31. května zdaňovacího období.
V případě, kdy dojde ke změně vlastnického práva k nemovité věci, která je předmětem zdanění, je osoba, která byla v postavení poplatníka, povinna tuto skutečnost oznámit správci daně nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období.
| Základ daně u pozemků | Výměrová plocha pozemku v m2 násobená cenou pozemku dle způsobu využití nebo výměrová plocha pozemku |
| Základ daně u staveb | Základem daně u staveb a jednotek je výměra zastavěné plochy jednotky či stavby v m2 násobena příslušným koeficientem |
| Zdaňovací období | Kalendářní rok |
| Lhůta pro podání daňového přiznání | Nejpozději do 31. 1. následujícího roku od rozhodné skutečnosti |
| Splatnost daně |
Částka přesahující 5.000,- Kč je splatná ve dvou termínech, a to k 31.5 a 31.11. Pokud částka nepřesahuje 5.000,- Kč, je daň splatná do 31. 5. daného roku. U zemědělské výroby a chovu ryb je splatnost daně stanovena k 31.8 a 30. 11. daného roku. |
Zdroj: vlastní zpracování
Diskuze k článku ()