Požadavky a stanoviska ČNB na prokázání odborné praxe

Požadavky a stanoviska ČNB na prokázání odborné praxe

Registrace osob, pomocí kterých obchodník s cennými papíry provádí svoji činnost, podléhá schválení České národní banky (dále jen „ČNB“). Aby však k tomu mohlo dojít, musí příslušná osoba splňovat mnohé zákonem stanovené požadavky.

Mgr. Nataliya Rishko

Mgr. Nataliya Rishko

Mgr. Nataliya Rishko

Nicméně, kromě zákona, tu také vystupují požadavky a stanoviska ČNB, kterými se ČNB v této souvislosti rovněž řídí a především podle kterých, jak se zdá, postupuje. Co se však stane, když příslušný orgán, v našem případě ČNB, vydá předpis upravující podmínky registrace jednotlivých činností a následně zaujme stanovisko, kterým tyto podmínky zpřísní?

Jako příklad bych zde ráda uvedla žádost o registraci investičního zprostředkovatele, jenž rovněž podléhá schválení ČNB. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu[1] a následně Vyhláška vydaná ČNB č. 233/2009 Sb.,[2] uvádí, že ČNB zaregistruje investičního zprostředkovatele, a to jak právnickou, tak i fyzickou osobu za podmínky, že tyto osoby budou splňovat, kromě jiného, také požadavek odborné praxe.

 Vzhledem k tomu, že tento zákon pojednává o odborné praxi pouze obecně a to tak, že žadatel nebo jeho vedoucí osoba, musí mít „přiměřené znalosti a zkušenosti v rozsahu výkonu činnosti investičního zprostředkovatele“[3], rozsah a způsob prokázání těchto znalostí a zkušeností je proto upraven dalším předpisem a to konkrétně Vyhláškou vydanou Českou národní bankou, č. 143/2009 Sb., o odbornosti osob, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti. Rozsah potřebných zkušeností je v této vyhlášce upraven v §16, přičemž délka odborné praxe se pohybuje v rozsahu od 1-3 let.

 Z logické stránky věci je zřejmé, že takováto činnost nemůže být vykonávána každým, kdo si tak usmyslí. To dokazuje i výše uvedený požadavek odborné praxe a její délka. Avšak v § 16 odst. 5 je dále uvedeno, že tyto požadavky odborné praxe neplatí, pokud příslušná osoba vykonává činnosti pod dohledem osoby, která příslušný požadavek splňuje, nebo vykonávala činnost, kterou chce vykonávat, nejméně 1 rok pod dohledem osoby, která příslušný požadavek splňuje.[4] Jednoduše řečeno, § 16 odst. 5 nám jakýmsi způsobem umožňuje nesplnit požadavek odborné praxe a zároveň nám říká, kdy tak můžeme učinit[5].

Představme si tedy, čistě teoreticky, že bychom měli žadatele o registraci investičního zprostředkovatele, který by byl právnickou osobou, a tudíž by požadavek odborné praxe musely splňovat její vedoucí osoby. Pokud by, řekněme, jedna z těchto osob nesplňovala požadavek odborné praxe, pak by čistě teoreticky, dle tohoto ustanovení vyhlášky mohla i přesto činnost vedoucí osoby vykonávat za podmínky, že by tuto činnost vykonávala pod dohledem druhé vedoucí osoby, která již má dostatečnou odbornou praxi. Znění tohoto ustanovení vyhlášky navíc vyvolává dojem, že by v takovém případě nemusela příslušná osoba vykonávat činnost pod dohledem déle než jeden rok. Tomu nasvědčuje i důvodová zpráva k této vyhlášce, ve které se uvádí, že „po uplynutí jednoho roku pod dohledem osoby, která požadavek splňuje, se další odborná praxe nevyžaduje, neboť se předpokládá, že dotyčná osoba nabyla praxe osoby, která jí dohlížela“[6]. Pokud by tomu skutečně tak bylo, pak by to znamenalo, že požadavek odborné praxe v délce 1-3 let, by bylo možné poměrně snadno obejít.

 Ačkoli se může zdát, že takováto osoba má vyhráno, není tomu tak. V případě, že ČNB odmítne provést registraci investičního zprostředkovatele z důvodu nesplnění odborné praxe, může žadatel i jeho vedoucí osoba sice argumentovat ustanovením § 16 odst. 5 této vyhlášky a důvodovou zprávou k této vyhlášce, přesto v běžném registračním řízení s tím nemohou uspět a také neuspějí. Tedy, ačkoli v této vyhlášce ČNB za jistých podmínek umožňuje registraci i bez odborné praxe, v praxi tak nečiní a dokonce zaujala stanovisko, na základě kterého požadavek odborné praxe v každém případě vyžaduje a neumožňuje žádnou formu její náhrady. Pokud by tedy ČNB přijala žádost o registraci a v ní uvedené osoby by nesplňovaly podmínku odborné praxe, pak by ČNB celou žádost zamítla. V takovém případě by bylo nutné podat novou žádost o registraci a znovu uhradit příslušný správní poplatek. 

 ČNB jako relativně nezávislý orgán, který vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu[7] a jako takový, je oprávněn vydávat předpisy vztahující se na okruh činností, nad kterými provádí dohled. Jedná se o zvláštní instituci, do jejíž činnosti je možné zasahovat pouze na základě zákona. Tedy, ČNB je k vydání výše zmiňované vyhlášky zcela jistě oprávněna. Rovněž je ČNB oprávněna vydat své stanovisko k jednotlivým záležitostem, týkajících se finančního trhu. Nicméně, domnívám se, že by takto vydané předpisy a stanoviska měly být shodné, aby žadatel měl jistou míru jistoty a mohl lépe předvídat, jak bude jeho žádost vyřízená. Přeci jenom, poplatek za podání žádosti o registraci, který se v současné době pohybuje kolem deseti tisíc korun, není zanedbatelnou částkou a přijít o ni z důvodu mylného očekávání průběhu registračního řízení, by bylo jistě nemilé.

 

[1] Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu

[2] § 22 odst. 2 písm. b), bod 2) a § 22 odst. 3 písm. d) bod 2 Vyhlášky č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob

[3] § 30, odst. 3, písm. b), bod 5) a § 30, odst. 4) písm. f) Zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu

[4] § 16 odst. 5 písm. a) a b) Vyhlášky č. 143/2009 Sb., o odbornosti osob, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti

[5] „Splnění výše zmíněných požadavků na praxi nebude zapotřebí, bude-li osoba, u níž je stanovena povinná praxe,…pod dohledem jiné osoby, která kritéria povinné praxe splňuje. Dohled osoby by měl spočívat v řízení, pomoci a kontrole méně odborně zdatné osoby, včetně odpovědnosti za její činnost. Účelem dohledu by mělo být, aby byla méně odborně zdatné osobě přidělována činnost odpovídající jejím znalostem a zkušenostem; dohlížející osoba by měla být při rozhodování méně odborně zdatné osoby nápomocna radou; činnost méně odborně zdatné osoby musí být dohlížející osobou pravidelně a zevrubně sledována a kontrolována, aby bylo zabráněno neodborným výstupům, případně aby se tato osoba nevěnovala záležitostem, na něž její odbornost nestačí“. - Odůvodnění k vyhlášce č. 143/2009 Sb., o odbornosti osob, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti; komentář k § 16

[6] Odůvodnění k vyhlášce č. 143/2009 Sb., o odbornosti osob, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti; komentář k § 16

[7] § 2 odst. 2 písm. d) Zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance

ČNB investiční zprostředkovatel zákon o podnikání na kapitálovém trhu

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články