Prostřednictvím Daňové informační schránky jsou uživateli poskytnuty ze strany daňového správce, veškeré informace o jeho daňových povinnostech, které jsou shromážděny na osobním elektronickém daňovém účtu konkrétního daňového subjektu, kterému je umožněno do osobního elektronického daňového účtu nahlížet dálkovým přístupem. Účelem tohoto článku tak bude poskytnout jeho čtenářům ucelené informace o této problematice, stejně tak informace o následcích, které plynou z nesplnění povinnosti, která je nově upravena v ustanovení § 72 odst. 4), zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád a o možnosti, kterou zavádí ustanovení § 69 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.
1. Daňové informační schránky
1.1 Obecné vymezení základních pojmů
V souvislosti s ustanovením § 72 odst. 4., zákona č. 280/2009 Sb., daňový řad, který nově ukládá povinnost držitelům datových schránek komunikovat s příslušnými Finančními úřady a Územními pracovišti pouze prostřednictvím datových schránek, je nutné si na úvod tohoto článku vymezit pojem datová schránka. Datová schránka je individualizovanou součástí informačního systému, která je přiřazena k určitému uživateli, a která umožňuje odesílat elektronické dokumenty do jiných datových schránek.[1] Tyto dokumenty, které jsou nazývány datové zprávy, je možné prostřednictvím datové schránky odesílat, přijímat a provádět s nimi další operace, které jsou obdobné těm, které uživatelé znají od poskytovatelů e-mailů. Systém datových schránek nelze však považovat za kompatibilní systém, jako je klasický email. Jedná se o autonomní, zabezpečený a státem garantovaný systém, který umožňuje pouze vnitřní komunikaci mezi jednotlivými datovými schránkami navzájem.[2] Do datové schránky tedy není možné zaslat ani odeslat email, nebo jinou formu souboru. Na rozdíl od emailu, jsou veškerá podání učiněná prostřednictvím datové schránky považována za závazné úkony, které jsou spojeny s osobní identifikací osoby, jež je vlastníkem datové schránky. Daňové schránky jsou upraveny zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
V současné době mají dle ustanovení tohoto zákona zákonnou povinnost vlastnit datové schránky tyto osoby: orgány veřejné moci, právnické osoby, které jsou zapsány ve veřejném rejstříku, exekutoři, notáři, advokáti, daňový poradci a insolvenční správci. Ostatní právnické či fyzické osoby si mohou datové schránky zřídit dobrovolně, a to na základě podané žádosti. Zřizovatelem datových schránek je Ministerstvo vnitra.
Další pojem, který je nutné v souvislosti s touto problematikou definovat, je elektronický podpis, a to kvalifikovaný, nebo zaručený, který je možné používat, jak samostatně, tak společně s datovou zprávou, tak že se elektronický podpis k datové zprávě přímo připojí. Elektronický podpis nahrazuje, ve formě elektronických údajů, které jsou s tímto podpisem spojeny, klasický vlastnoruční podpis dané osoby. Elektronický podpis je upraven zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Dle ustanovení § 2 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, je elektronickým podpisem údaj v elektronické podobě, který je připojen k datové zprávě, nebo jsou s ní spojeny údaje, které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity popsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Zaručený elektronický podpis je takový podpis, který je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svojí výhradní kontrolou.[3] Platnost elektronického podpisu je omezena na dobu 1 roku, před uplynutím této doby je nutné, aby došlo ze strany subjektu, který je vlastníkem elektronického podpisu k jeho prodloužení. V případě zřízení elektronického popisu je nutné se osobně dostavit na jakoukoli pobočku pošty s vyplněnými formuláři a o elektronický podpis zažádat. Po-té co bude elektronický podpis vytvořen, je nutné si nainstalovat příslušný certifikát, který je s elektronickým podpisem propojen, do počítače. Veškeré podrobné informace, včetně všech příslušných formulářů, je možné získat na internetové adrese: http://www.postsignum.cz/.
1.2 Daňová informačních schránka
Ustanovení § 69 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, upravuje možnost, všem subjektům poskytnout ze strany příslušného správce daně, pokud mu to technická vybavenost umožňuje, přístup do Daňové informační schránky. Daňová informační schránka je forma elektronického spisu, který je veden ke konkrétnímu osobnímu účtu daňového subjektu prostřednictvím dálkového přístupu v rozsahu a členění, v jakém jsou tyto informace soustředěny v klasickém papírovém spise. Lze tedy shrnout, že pokud daňový subjekt využije této možnosti, je oprávněn dálkově nahlížet do svého daňového spisu, který obsahuje veškeré informace o jeho daňových povinnostech, o lhůtách splatností jeho daňových povinností, stejně tak informace o jeho případných nedoplatcích či přeplatcích související s jeho daňovými povinnostmi. Daňová informační schránka obsahuje také souhrnné informace o všech druzích daní, které mohou spadat do věcné příslušnosti různých správců daní. Všechny informace jsou tedy soustředěny u jednoho správce daně, který vede daňovou informační schránku, který je zřizovatelem schránky i jejím správcem. Daňová informační schránka však neobsahuje veškeré informace, které obsahuje daňový spis, ale pouze ty, které jsou konkrétnímu subjektu zpřístupněny v rámci jeho daňového spisu, který je veden v papírové podobě.
Pojem daňová informační schránka nelze zaměňovat s pojmem datové schránky, ve smyslu zákona o elektronických úkonech. Každá z těchto schránek slouží ke zcela jinému účelu a funguje na zcela odlišném principu. Datová schránka se využívá k doručování úředních písemností, daňová informační schránka k nahlížení dálkovým přístupem do daňového spisu. Použití daňové informační schránky je tedy omezeno pouze na správu daní, přičemž hlavním účelem je pouze poskytování informací o daňových skutečnostech daného subjektu.
O zřízení Daňové informační schránky může tedy požádat kterákoliv fyzická i právnická osoba. Subjektům, které však mají ze zákona či dobrovolně na základě projevu své vůle, zřízenou datovou schránku, jsou Daňové informační schránky zřizovány automaticky. Jediné, o co tyto subjekty musí zažádat příslušného správce daně, jsou přístupové údaje do Daňové informační schránky, a to podle adresy místa pobytu, nebo sídla či místa podnikání. Pro přístup do daňové informační schránky lze nově využívat i přihlašování k datovým schránkám, které se činí prostřednictvím internetových stránek www.mojedatovaschranka.cz.
Subjekty, které nemají automaticky zřízenou Daňovou informační schránku, nežádají pouze o poskytnutí přístupových údajů do Daňové informační schránky, ale o zřízení Daňové informační schránky. Žádost je zasílána příslušnému správci daně dle místa trvalého pobytu, nebo sídla či místa podnikání žadatele o zřízení Daňové informační schránky. Ke zřízení daňové informační schránky je zapotřebí podání příslušné žádosti. Ta má zákonem omezenou formu. Žádost je nutné podat pouze v elektronické podobě tj. datovou zprávou opatřenou uznávaným elektronickým podpisem. Pro zřízení Daňové informační schránky se tedy předpokládá, že žadatel bude vlastníkem datové schránky, či alespoň elektronického podpisu, který musí mít podobu uznávaného elektronického podpisu. E-podoba žádosti k nahlížení do daňové informační schránky je k dispozici v aplikaci EPO.
2. Nově upravená povinnost elektronické komunikace se správcem daně
Dne 1. 1. 2015 vstoupilo v účinnost ustanovení § 72 odst. 4., zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, které přímo upravuje povinnost daňového subjektu, pokud má zřízenou datovou schránku, komunikovat s Územním pracovištěm finančního úřadu již pouze elektronicky. Nově upravená povinnost elektronické komunikace se správcem daně se tedy dotýká pouze subjektů, které mají zřízenou datovou schránku, buď povinně ze zákona, či dobrovolně ze své vlastní vůle, případně subjektů, kteří musí mít dle zákona účetní závěrku ověřenou auditorem. Tyto subjekty tak musí nově veškerá svá podání, které činí vůči správcům daně činit v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky. Tato skutečnost se tedy týká veškerých podání, kterými mohou být registrace k daňové povinnosti, oznámení o změně registračních údajů, řádných daňových tvrzení, dodatečných daňových tvrzení i opravných daňových tvrzení. Podání lze učinit těmito způsoby, a to podepsanou zprávou s uznávaným elektronickým podpisem, odeslanou datovou zprávou prostřednictvím datové schránky. Pro elektronickou komunikaci tak tedy není nutné vždy využít datové schránky. Zákonem uložená povinnost je také splněna tehdy, když subjekt komunikuje s daňovým správcem také např. elektronickou zprávou (emailem), avšak s uznávaným elektronickým podpisem, nebo elektronickou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky. Pro formu elektronické komunikace se však upřednostňují datové schránky. Veškerá podání musí mít stanovený formát pro komunikaci se správci daně. Pro splnění této povinnosti doporučuji obrátit se přímo na konkrétního správce daně a dohodnout se s ním na požadovaném formátu. Nejvíce využívaným formátem zasílaných dokumentů je PDF a XML.
Nově stanovená povinnost komunikace se správcem daně výhradně elektronicky ze strany osob, které jsou vlastníky datových schránek, bude nejvíce zatěžovat fyzické osoby. Právnické osoby jsou povinny již od 1. 1. 2014, podávat elektronickou formou přiznání k dani z přidané hodnoty, souhrnná hlášení a výpisy z evidence pro daňové účely u přenesené daňové povinnosti, tudíž rozšíření okruhu nutnosti činit podání formou elektronické podoby pro ně nebude již tak zatěžující, už z toho důvodu, že s převedením do požadovaných formátů mají své zkušenosti a tato forma komunikace je již u těchto subjektů zažitá. V případě porušení této nově stanovené zákonné povinnosti může být ze strany správce daně udělena pokuta až do výše 2.000,- Kč.
Závěr
Úmyslem zákonodárce v souvislosti s přijetím ustanovení § 69 a § 72 odst. 4),. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řad, je především motivace zvýšit efektivitu státní správy v oblasti komunikace s daňovými subjekty a efektivního využívání datových schránek ze strany vlastníků těchto datových schránek. Až právní praxe a aplikace této zákonem stanovené povinnosti v praxi odhalí případné nedostatky a případnou potřebu úprav. Pravděpodobně největším problémem této oblasti je nedostatečná informovanost dotčených subjektů a jejich často nedostatečné technické znalosti o oblasti IT techniky.
[1] BUDIŠ, P., HŘEBÍKOVÁ, I. Datové schránky. 1. vydání. Nakladatelství ANAG, 2010. 98 s. ISBN 978-80-7263-617-4.
[2] KORBEL, F., PRUDÍKOVÁ, D. Změny v systému doručování po 1. červenci 2009. Právní rozhledy, září 2009.
[3] ustanovení § 2, zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu
Diskuze k článku ()