A to takto: „Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.“ Zjednodušeně řečeno, vada díla se považuje za podstatné porušení v případě, že kdyby objednatel o této vadě věděl předem, nikdy by smlouvu se zhotovitelem neuzavřel(toto je ovšem třeba posuzovat z pohledu zhotovitele). Příklad podstatného porušení smlouvy o dílo: budova má takové statické vady, že hrozí její zřícení.
Všechna ostatní (tj. méně závažná) porušení smlouvy se považují za nepodstatná. Zjednodušeně řečeno, nepodstatné porušenísmlouvy je takové porušení, které by objednatele neodradilo od uzavření smlouvy, kdyby o něm věděl předem (opět posuzováno z pohledu zhotovitele). Příklad nepodstatného porušení smlouvy o dílo: u dokončené budovy nejdou hladce otevírat okna a dveře a tuto vadu lze opravit.
Z toho, že dílo má vady, vyplývají pro objednatel na základě § 2106 a § 2107 OZ tato práva:
Při podstatném porušení smlouvy má objednatel právo:
a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, nebo
b) na odstranění vadyopravou věci, nebo
c) na přiměřenou slevuz ceny díla, nebo
d) odstoupit od smlouvy.
U vad stavby práva uvedená pod písm. a) a b) v podstatě splývají a lze je souhrnně označit za právo na odstranění vady.
Ve stavební praxi se většinou uplatňuje nárok na odstranění vady díla nebo nárok na slevu. Odstoupení od smlouvy je již extrémním způsobem řešení problému, který s sebou nese celou řadu problémů i pro objednatele.
Při nepodstatnémporušení smlouvy má objednatel právo pouze:
a) na odstranění vady nebo
b) na přiměřenou slevu z ceny díla.
Možnost odstoupit od smlouvy zde tedy chybí.
Podle § 2108 OZ u podstatného i nepodstatného porušení smlouvy platí, že pokud si objednatel zvolil právo na odstranění vady, nemusí až do odstranění vady platit část ceny díla odhadem přiměřeně odpovídající jeho právu na slevu (k tomu, jak se určí výše slevy, viz dále).
Objednatel nemůže jednostranně měnit druh práva z vad, které si zvolil (např. právo na odstranění vad nemůže objednatel náhle změnit na požadavek na slevu z ceny). Jestliže však objednatel nejdříve požadoval odstranění vady díla, ale zhotovitel vady neodstranil, nebo prohlásil, že je neodstraní, může objednatel požadovat místo odstranění vad přiměřenou slevu z kupní ceny nebo může od smlouvy odstoupit–viz § 2106 odst. 2 OZ ve spojení s § 2615 odst. 2 OZ.
Jestliže objednatel uplatní kvůli vadám právo na slevu z ceny, vznikne často spor o to, jak vysoká má sleva být. Obecným pravidlem pro určení výše slevy z ceny díla je, že se sleva určí jako rozdíl mezi hodnotou díla bez vad a hodnotou díla s vadami ke dni dodání díla – k tomu viz například rozhodnutí NS sp. zn. 23 Cdo 1991/2008 ze dne 23. 6. 2010.
Za tímto účelem je tedy třeba zjistit hodnotu díla s vadou. Při tom se berou v potaz tyto faktory, které snižují cenu díla:
- především náklady na odstranění vady a dále případně také
- rozsah vadnosti díla,
- závažnost vad,
- to, jak vady omezují či komplikují užívání díla,
- případné snížení životnosti díla,
- estetické důsledky vad,
- další újma vzniklá objednateli (například ušlý zisk za dobu odstraňování vady).
Rozhodnutí NS sp. zn. 23 Cdo 1991/2008 ze dne 23. 6. 2010: „Výchozími skutečnostmi pro posouzení výše slevy bude zejména rozsah vadnosti díla, závažnost vad, jak vady omezují či komplikují užívání, popřípadě snižují životaschopnost věci, a dále lze vzít v úvahu další okolnosti vyplývající z posuzování konkrétního případu. Základním požadavkem, který je při určení výše slevy nutné mít na paměti, je, že by objednateli měla být prostřednictvím tohoto práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena situace blížící se stavu, kdy by mu bylo plněno bez vad.“
Příklad:
Do podzemního parkoviště v obchodním centru zatéká a objednatel kvůli tomu uplatnil nárok na slevu. Cena za opravu zatékání bude 500.000,- Kč, přičemž parkoviště bude muset být několik dní uzavřeno, kvůli čemuž objednatel utrpí ušlý zisk spočívající ve výpadku obvyklých příjmů z parkovného ve výši 200.000,- Kč. Objednatel v tomto případě uplatnil nárok na slevu z ceny díla ve výši 700.000,- Kč (500.000,- Kč + 200.000,- Kč). V případě sporu rozhodne o oprávněnosti této částky soud.
K uplatnění slevy dochází často tak, že objednatel započte svou pohledávku za zhotovitelem na zaplacení slevy proti zhotovitelově pohledávce na zaplacení ceny díla. V důsledku toho pak objednatel nezaplatí zhotoviteli část ceny díla ve výši slevy.
6. Musí objednatel dílo převzít, i když má vady?
Převzetí dokončeného díla objednatelem je obvykle významné z těchto důvodů:
- Převzetím vzniká zhotoviteli nárok na zaplacení ceny díla nebo jeho části.
- Od převzetí začnou běžet objednateli lhůty pro uplatnění vad díla (např. záruční lhůta).
- Převzetím přechází na objednatele nebezpečí škody na díle.
Z těchto důvodů má zhotovitel zájem o co nejvčasnějším předání díla objednateli.
§ 2628 OZ:
„Objednatel nemá právo odmítnoutpřevzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.“
Podle zákona tedy platí, že objednatel je povinen dílo převzít i v případě, že má výše zmíněné nepodstatné vady. Objednatel tedy může odmítnout převzetí díla jen kvůli vadám, o kterých neplatí, že jsou jen „ojedinělé a drobné a samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují“. Od zákonné úpravy obsažené v § 2628 OZ se strany samozřejmě mohou ve smlouvě o dílo odchýlit a stanovit si přísnější nebo naopak měkčí předpoklady pro převzetí díla.
Pokud tedy smlouva o dílo nestanoví nic jiného, je objednatel povinen od zhotovitele stavební dílo převzít, jestliže dílo bylo dokončeno a zároveň nemá jiné vady než ty, které jsou přípustné podle § 2628 OZ.
Dokončení díla definuje ustanovení § 2605 odst. 1 OZ tak, že dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu.
Podle § 2604 OZ platí, že dílo je provedeno, pokud je:
a) dokončeno, a zároveň
b) předáno.
Není-li ve smlouvě o dílo zakotveno placení ceny díla po částech, je cena díla na základě § 2610 OZ splatná až provedením díla. Placení celé ceny díla až po jeho provedení je typické pro díla malého rozsahu.
Podle § 2607 OZ může být dokončení díla podmíněno také provedením určitých zkoušek. V takovém případě je pak podmínkou provedení díla i úspěšná realizace těchto zkoušek. Ustanovení § 2607 OZ zní takto:
1. Má-li být dokončení díla prokázáno provedením ujednaných zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené úspěšným provedením zkoušek. K účasti na nich zhotovitel objednatele včas přizve; nezúčastní-li se objednatel zkoušky a nevylučuje-li to povaha věci, nebrání to jejich provedení.
2. Výsledek zkoušky se zachytí v zápisu; není-li objednatel přítomen, potvrdí zápis místo něho hodnověrná, odborně způsobilá a nestranná osoba, jež se zkoušek zúčastnila. Nepříčí-li se to povaze závazku, je zhotovitel povinen objednateli na jeho žádost zápis předat.
Převzetí díla s výhradami a bez výhrad
Z hlediska vad díla je při jeho převzetí důležité rovněž ustanovení § 2605 OZ:
1. Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.
2. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.
Převzetí díla tedy může - z hlediska existence vad – proběhnout ve dvou formách:
a) s výhradami,
b) bez výhrad.
Pokud objednatel převezme dílo bez výhrad, soud mu nepřizná právo ze zjevných vad díla, jestliže to zhotovitel namítne.
Zhotovitelé často předkládají při předání zástupci objednatele předávací protokol, na kterém je již předtištěno, že se dílo přebírá bez výhrad. Je na objednateli, aby – pokud nějaké vady při přebírání díla zaznamenal – takové prohlášení přeškrtl a nalezené vady do protokolu zapsal.
7. Postup objednatele, pokud má dílo vady
Pokud má dílo vady, musí objednatel včas:
a) uplatnit (oznámit) vadu, tj. písemně sdělit zhotoviteli, že dílo má určitou konkrétní vadu. Důležité je přitom identifikovat tuto vadu nezaměnitelným způsobem, tj. zejména popsat, v čem vada spočívá nebo jak se projevuje a případně v jakém místě stavby se nachází (to je možno udělat i vyznačením vad na plánu).
Zjevné vady: zapsání do předávacího protokolu.
Skryté vady, které se projeví až po předání díla: písemné oznámení zhotoviteli, že má dílo vadu včetně identifikace vady; oznámení musí být doručeno do skončení lhůty pro oznámení vad.
b) zvolit si konkrétní právo z této vady, tj. sdělit zhotoviteli, co objednatel v důsledku vady požaduje – objednatel obvykle požaduje odstranění vady či slevu z ceny díla (viz výše). To, jaké právo z vad si objednatel zvolil, musí sdělit zhotoviteli, to buď rovnou při oznámení vady nebo bez zbytečného odkladu po tomto oznámení. Praktické je začlenit tento konkrétní požadavek do písemného oznámení o tom, že dílo má vady.
c) Pokud zhotovitel nesplní, co po něm objednatel požadoval (neodstraní vady nebo neuhradí slevu z ceny díla), má objednatel možnost podat žalobu, kterou se bude domáhat svých práv vyplývajících z vad díla.
Objednatelé se někdy dopouští chyby spočívající v tom, že si provedou (či nechají si provést) opravu sami a pak požadují po zhotoviteli náhradu nákladů na tuto opravu. Právo na takovou finanční kompenzaci za opravu má však objednatel jen v případě, že to smlouva výslovně stanoví; není tedy možné spolehnout se automaticky na to, že zhotovitel bude povinen tyto náklady uhradit – k tomu viz rozhodnutí NS sp. zn. 29 Odo 556/2003 z 15. 4. 2004.
Tento striktní postoj byl zmírněn rozhodnutím NS sp. zn. 23 Cdo 4167/2014 ze dne 20. 8. 2015, které se týkalo případu, kdy se zhotovitel odmítnul odstraněním vady zabývat: „Nejvyšší soud dospěl k závěru, že za situace, kdy na předmětném díle se vyskytly opakovaně vady a žalobce, jako objednatel, vady u žalovaného řádně reklamoval a poté, co žalovaný, jako zhotovitel, vadu neodstranil a bezdůvodně se jejím odstraněním odmítl zabývat, si objednatel nechal vadu odstranit třetí osobou, je možno požadavku na zaplacení slevy z ceny díla vyhovět, i když žalobce, jako objednatel, předtím, než si nechal vadu odstranit třetí osobou, o tom žalovaného, jako zhotovitele, neuvědomil.
8. Lhůty pro uplatnění práv z vad
U zákonné odpovědnosti za vady (viz bod 4.1 výše) platí tyto lhůty:
a) Vady zjevné je nutné uplatnit (tj. písemně sdělit) objednateli při předání díla (obvykle zápisem do předávacího protokolu), případně v den přechodu nebezpečí škody na díle na objednatele (pokud má k přechodu nebezpečí škody dojít až po předání).
b) Skryté vady stavby (které v okamžiku předání díla ještě nejsou patrné) je nutné uplatnit bez zbytečného odkladu poté, co objednatel mohl při dostatečné péči vadu zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby (viz § 2629 OZ). U díla, které není stavba, činí tato lhůta jen dva roky od jeho předání (viz § 2618 OZ).
c) To, jaké právo z vad si objednatel zvolil, musí sdělit zhotoviteli nejlépe rovnou při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po tomto oznámení.
U vad uplatňovaných v rámci zhotovitelovy záruky za jakost díla (tj. záruky, kterou zhotovitel dobrovolně převzal ve smlouvě o dílo) je třeba vady uplatnit (tj. doručit do dispoziční sféry zhotovitele) v této záruční lhůtě.
Jestliže objednatel neoznámí zhotoviteli vady ve lhůtě k tomu stanovené, nepřizná mu soud ve sporu práva z vad, pokud objednatel nedodržení této lhůty před soudem namítne.
Ani možnost podat na zhotovitele žalobu (obvykle na zaplacení slevy nebo na odstranění vad) není časově neomezená. Právo podat tuto žalobu se jakožto majetkové právo promlčuje ve lhůtě tří let od včasného oznámení vady a zvolení konkrétního práva z vad (viz § 628 OZ).
Objednatel může mít výjimečně práva vyplývající z vad i po uplynutí těchto lhůt, a to v případě:
- tzv. vědomých vad (viz § 2112 odst. 2 OZ ve spojení s § 2615 odst. 2 OZ),
- u vad, které zhotovitel způsobil porušením své povinnosti (§ 2617 OZ).
Podání žaloby na zhotovitele
Žalobou se objednatel obvykle domáhá, aby mu zhotovitel zaplatil určitou částku, která odpovídá slevě z ceny díla (pokud před tím již zhotoviteli zaplatil celou cenu díla) nebo aby odstranil určitou vadu. V případě požadavku na odstranění vady díla je nutné v žalobě pečlivě popsat vadu, která má být odstraněna – k tomu viz rozhodnutí NS sp. zn. 32 Odo 1644/2005 z 29. 3. 2007: „Bylo-li žalované uloženo odstranit vadu díla spočívající v poškození balkónových madel a nebylo-li zároveň uvedeno, v čem poškození balkónových madel tkví, nelze se úspěšně domáhat výkonu tohoto rozhodnutí pro jeho neurčitost.“.
9. Odpovědnost projektanta za vady stavby a za škody na stavbě
9.1 Obecně k odpovědnosti projektanta
Je třeba rozlišovat mezi:
a) odpovědností projektanta za vady samotného projektu
Příklad: V projektu byla navržena špatná skladba hydroizolace budovy. Jedná se o vadu projektu.
b) odpovědností projektanta za vady stavebního díla způsobené vadami projektu
Příklad: V důsledku vad projektu (tj. špatné skladby hydroizolace) do budovy zatéká. Toto zatékání je vadou stavebního díla.
c) odpovědností projektanta za škodu způsobenou vadami projektu
Příklad: V důsledku vad projektu (tj. špatné skladby hydroizolace) a zatékání do budovy, které bylo způsobeno touto vadou projektu, došlo na budově k dalším škodám, a to k poškození podlah a omítek. Tyto další škody na budově (tj. poškození podlah a omítek) jsou škodou, za kterou může projektant odpovídat rovněž, neboť jejich prvotní příčina spočívá ve vadách projektu.
Projekt, resp. projektová dokumentace je také dílem, a proto se na její provedení vztahují ustanovení OZ o smlouvě o dílo. Podle § 2615 OZ má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Proto je důležité, jak je projekt definován ve smlouvě o dílo s projektantem – tj. co se od projektanta očekává a do jaké míry musí být jeho projekt kompletní.
Na vadu projektu se obvykle přijde až během výstavby (např. při zpracovávání realizační dokumentace stavby) nebo až po dokončení stavby. Je však jasné, že tuto vadu musel mít projekt již v době jeho předání objednateli, neboť vlastnosti projektu se po předání investorovi nemění.
Vady projektové dokumentace se mohou projevovat takto:
- Projektová dokumentace je zpracována tak, že by podle ní stavbu vůbec nešlo dokončit (například pro zásadní statické vady projektu).
- Stavbu podle projektu sice dokončit jde, ale v určité době po jejím dokončení se u ní vyskytnou vady (například zatékání).
- Dílo podle projektu půjde dokončit, žádné vady se na něm nevyskytnou, avšak v projektu chyběla (z konstrukčního hlediska třeba i celkem nepodstatná) součást, kterou investor očekává (například projektant opomenul zařadit do projektu podlahovou krytinu).
- Mnohdy také nedostatky projektu způsobí vznik tzv. víceprací, tj. prací, které musí být provedeny nad rámec díla původně definovaného ve smlouvě o dílo na zhotovení stavby.
Protože i projektová dokumentace je druhem díla, má v případě jejích vad objednatel obdobná práva, jako u jiných děl (např. stavebních), a to zejména právo na odstranění vady, na slevu nebo případně i na odstoupení od smlouvy. Problém je v tom, že pokud se na vadu projektové dokumentace přijde až po dokončení stavby, už tato práva objednateli příliš nepomohou.
9.2 Odpovědností projektanta za vady samotného projektu
Stejně jako u stavebního díla platí, že projektant odpovídá za vady, které má jeho dílo (tj. projektová dokumentace) při předání (viz § 2617 NOZ) a to i v případě, že se tyto vady projevily až později (viz § 2100 ve spojení s § 2615 odst. 2 NOZ). Typickou je právě druhá situace, kdy se na vadu projektu, která nepochybně existovala už v okamžiku jeho předání investorovi, přijde až během výstavby (často to bývá při zpracovávání realizační dokumentace stavby) či teprve v záruční době stavby.
Pro vady projektu je specifické, že jimi způsobené vady stavby či škody na stavbě mohou podstatně převýšit i cenu celého projektu.
Co se týká lhůty pro uplatnění práv z vad projektu, je důležité ustanovení § 2629 odst. 1 OZ: „Soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.“
Je-li vada projektové dokumentace skrytou vadou (což bude obvyklé), může ji objednatel uplatnit u projektanta nejpozději do pěti let. Je sporné, kdy tato pětiletá lhůta začne plynout: může to být (a) od převzetí projektové dokumentace objednatelem, nebo (b) od převzetí stavby objednatelem. Přikláníme se ke druhé variantě, která ale zatím nebyla potvrzena judikaturou.
9.3 Odpovědnost projektanta za vady stavby způsobené vadou projektu
Odpovědnosti projektanta za vady stavby se týká mj. ustanovení § 2630 OZ, jež zní takto:
1) Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně
a) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor,
b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a
c) kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.
2) Zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil.
Toto ustanovení tedy umožňuje objednateli, aby nároky z vad stavebního díla vymáhal mj. jak po zhotoviteli stavby, tak i po projektantovi, pokud jejich příčina spočívá (mimo jiné) i ve vadách projektu.
Obvyklým způsobem, jak prokázat, že vadu stavebního díla způsobila či nezpůsobila vada projektové dokumentace, je znalecký posudek.
Pokud projektovou dokumentaci zpracoval zhotovitel stavby, má objednatel jednodušší situaci a nemusí řešit, zda má práva z vad uplatňovat vůči zhotoviteli stavby či projektantovi, protože tyto osoby splývají v jednu. Takové uspořádání však nebývá časté.
9.4 Odpovědnost projektanta za škodu způsobenou vadou projektu
Vada projektu může způsobit i škody na samotné stavbě (nebo také např. na sousední stavbě), jejichž výše může snadno přesáhnout i cenu celé projektové dokumentace. V takovém případě by poškozený mohl uplatnit vůči projektantovi (kromě práva na slevu či práva na odstranění vady projektu v důsledku vad díla) také právo na náhradu škody vzniklé na stavbě. Této situace se týká ustanovení § 1925 OZ: „Právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.“
Odpovědností projektanta za vady stavby se zabýval NS ve svém rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1619/2007 ze dne 16. 6. 2009, které se týkalo následujícího případu: Několik dní po dokončení a předání stavby rodinného domu začalo vlivem tlaku spodních vod docházet k opakovanému zaplavování sklepních prostor, promáčení zdiva a narušení betonové mazaniny v suterénu. Podle znaleckých posudků byla hlavní příčinou pronikání vody nedostatečná hydroizolace stavby způsobená jak chybami v projektu, tak nedbalým provedením izolace při zhotovování stavby. Nejvyšší soud pak v této věci dospěl k závěru, že také projektant může odpovídat za škody vzniklé na stavbě v důsledku vad projektu. Obecně sice platí, že nárok, který lze uplatnit v rámci odpovědnosti za vady díla, nelze uplatnit jako nárok na náhradu škody (viz § 1925 OZ). Škody vzniklé na budově v důsledku vady díla (ať už je tímto dílem projekt nebo například vadné provedení hydroizolace), však již k vadám díla jako takového nepatří – jde o samostatnou škodu vzniklou až jako důsledek vady díla. V daném případě tak stavební společnost i projektant odpovídali za újmu vzniklou poškozením zdiva, vzedmutím podlah a růstem plísní v důsledku vadné hydroizolace. Vad projektové dokumentace se týkají i tato rozhodnutí Nejvyššího soudu:
- rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 2009/2016 ze dne 6. 9. 2016,
- rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 2116/2007 ze dne 21. 2. 2008,
- rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 2429/2007 ze dne 25. 11. 2009.
9.5 Obsah smlouvy s projektantem s ohledem na jeho odpovědnost
Stavebník (investor) uzavírá s projektantem ohledně zpracování projektové dokumentace (dále jen „PD“) smlouvu o dílo, která je upravena v NOZ. Tímto dílem je v našem případě projekt (projektová dokumentace).
Pokud jde o předmět díla, je vhodné popsat projektovou dokumentaci (dále jen „PD“) a všechny činnosti projektanta související s jejím provedením podrobně a co nejúplněji. Doporučujeme smlouvu sepsat tak, aby byl projektant motivován k tomu, aby PD byla úplná a bezvadná – stává se totiž, že projektant opomene zapracovat do PD určitou část stavby. Časté jsou i situace, kdy existuje rozpor mezi výkresovou částí PD a výkazem výměr - např. určitá část PD není obsažena ve výkazu výměr a v důsledku toho pak zhotovitel stavby nezařadí tuto část stavby do nabídkové ceny svého stavebního díla. To pak vede ke sporům mezi objednatelem a zhotovitelem stavby ohledně ceny těchto neoceněných částí (tzv. spory o cenu víceprací). Těmto problémům lze částečně předejít již ve smlouvě s projektantem.
Ve smlouvě o dílo mezi investorem a projektantem by také mohlo být uvedeno, jaké negativní následky bude mít pro projektanta situace, kdy v důsledku vad projektu bude třeba vynaložit na dokončení stavebního díla nějaké dodatečné náklady, např. na úhradu víceprací. Smlouva by mohla např. stanovit, že objednatel bude mít v takovém případě vůči projektantovi nárok na slevu z ceny projektu nebo nárok na zaplacení smluvní pokuty. Z ustanovení § 2048 OZ ovšem vyplývá, že smluvní pokutu lze sjednat jen pro případ porušení smluvní povinnosti. Ve smlouvě mezi objednatelem a projektantem by proto musela být přesně stanovena povinnost, jejíž porušení je zmíněnou pokutou sankcionováno (mohlo by se jednat např. o povinnost projektanta zpracovat projekt tak, aby byl kompletní a v souladu s určitou ČSN).
9.6 Postup zhotovitele stavby v případě vady projektu
Pokud zhotovitel zjistí, projektová dokumentace, podle které má stavět, je vadná, může se ve vztahu k objednateli bránit postupem podle § 2594 NOZ, neboť projekt se z hlediska zákona považuje za příkaz objednatele daný při provádění díla zhotoviteli (vycházíme z toho, že PD opatřil objednatel a předal ji zhotoviteli s tím, že zhotovitel má podle této PD realizovat stavbu).
(1) Zhotovitel upozorníobjednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.
(2) Překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přerušíaž do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatelna provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě.
(3) Lhůta stanovená pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Zhotovitel má právo na úhradu nákladů spojených s přerušením díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna.
(4) Zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady dílavzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu.
Trvá-li objednatelna provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit.
Zhotovitel je podle § 2594 NOZ povinen bez zbytečného odkladu upozornit objednatelena nevhodnost (resp. vadu) projektové dokumentace a pokud vada projektu překáží řádnému provádění díla, musí zhotovitel v nezbytném rozsahu přerušit práce až do nápravy stavu (např. až do předložení bezvadné projektové dokumentace). Pokud se zhotovitel zachová podle těchto pravidel, nebude mít vůči němu objednatel práva vyplývající z vad díla, jejichž příčinou je vada projektové dokumentace (viz § 2594 odst. 4 OZ). Zároveň se o dobu vyvolanou výše uvedeným přerušením prací prodlužuje lhůta, kterou má objednatel na dokončení svého díla a zhotovitel má také právo na úhradu nákladů spojených s přerušením prací v důsledku vad projektu. Trvá-li objednatel na provedení díla podle nevhodného projektu, má zhotovitel právo požadovat, aby mu objednatel dal tento pokyn písemně, a případně může i odstoupit od smlouvy o dílo (viz § 2595 OZ).
První část článku si můžete přečíst zde.
Konference Právo ve veřejné správě 2018
Dne 13. listopadu 2018 se v Brně konal již 7. ročník odborné konference Právo ve veřejné správě. Konference tematicky navazuje na odborný kongres PRÁVNÍ PROSTOR a je určena pro zástupce z řad státní správy a samosprávy. Letos vystoupilo 7 přednášejících odborníků z oblasti právní praxe i teorie. Pořadatelem byl právní informační systém CODEXIS pod mediální patronací právního portálu Právní prostor.cz. Více na http://www.pvvs.cz/.
Diskuze k článku ()