Povinnost založit účetní závěrku do sbírky listin po 1.1.2014

Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „Rejstříkový zákon“), který v sobě nově koncentruje jednotnou hmotněprávní regulaci veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, dále upravuje řízení ve věcech veřejného rejstříku s tím, že nadále již bude občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb., dále též „OSŘ“) plnit roli subsidiárního právního předpisu, a konečně normuje možnost zápisu do veřejných rejstříků notářem.

MH
Právnická fakulta UK v Praze
Právnická fakulta UK v Praze
Foto: Fotolia

V souladu s ustanovením § 2 odst. 1 větou druhou Rejstříkového zákona je nadále součástí veřejného rejstříku sbírka listin. Ustanovení § 66 Rejstříkového zákona následně obsahuje výčet listin, které se povinně zakládají do veřejného rejstříku. Obecně je možné tvrdit, že Rejstříkový zákon přináší striktnější pravidla pro zakládání listin, u nichž to vyžaduje Rejstříkový zákon, popř. jiné právní předpisy.

Účetní závěrka a úprava účinná do 31. 12. 2013

Jádrem právní úpravy povinnosti zakládat účetní závěrky do sbírky listin obchodního rejstříku, účinné do konce roku 2013, byl zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“). Tato povinnost byla výslovně stanovena s účinností již od 1. 7. 1996, konkrétně poté v ustanovení § 27a obchodního zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2005, a poté v § 38k obchodního zákoníku s účinností od 1. 7. 2005. V § 38i obchodního zákoníku byl následně uveden výčet listin, jejichž uložení zákon požadoval. Dále je též třeba uvést zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o účetnictví“), a jeho § 21 odst. 4. Žádný z výše citovaných předpisů však nestanovil sankci za porušení povinnosti předkládat listiny, u nichž je zakotvena zákonná povinnost založení do sbírky listin.

Sankci upravoval až § 200de OSŘ, který stanovil, že předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu do výše 20 000,- Kč v případě, že podnikatel neuposlechl výzvu soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo předložil listiny potřebné k rozhodnutí v řízeních ve věcech obchodního rejstříku[1], nebo aby mu předložil listiny, které podle zvláštních předpisů náleží do sbírky listin. Podmínkou uložení pořádkové pokuty byla bezvýsledná výzva rejstříkového soudu ke sdělení skutečností či doložení listin potřebných pro rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo předložení listiny náležející do sbírky listin.[2]

Takto zřetelný nedostatek prostředků pro účinné vynucování zákonných povinností podnikatelů ve vztahu k listinám povinně zakládaných do sbírky listin vedl k tomu, že řádově až 50% podnikatelů, dle některých odhadů, neplní povinnosti související s předkládáním listin, u nichž to právní řád vyžadoval (resp. vyžaduje),[3] přičemž z informace o činnosti podávané veřejným ochráncem práv za čtvrté čtvrtletí roku 2012 vyplývá, že naplněnost sbírky listin obchodního rejstříku je velmi nízká, pouze 28%.[4]

Úprava účinná od 1.1.2014

Dle platné právní úpravy, účinné od 1.1.2014, je povinnost osob zapsaných ve veřejném rejstříku vedeném soudem založena ustanovením § 72 odst. 1 Rejstříkového zákona, který říká, že „zapsaná osoba předloží bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin“. Hlava IV. Rejstříkového zákona, zejména pak ustanovení § 66 - 71, poté vymezují obligatorní obsah sbírky listin.

Dle § 66 písm. c) Rejstříkového zákona obsahuje sbírka listin výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zprávu auditora o ověření účetní závěrky. Jak plyne z citovaného ustanovení, podmínkou povinného založení účetní závěrky do sbírky listin je zakotvení povinnosti takového uložení v zákoně upravujícím účetnictví osob a nutnost jejich vyhotovení ze zákona. V souladu s ustanovením § 21a odst. 1 věta první zákona o účetnictví „z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 [zákona o účetnictví] jsou povinny účetní závěrku i výroční zprávu, vyžaduje-li její vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do obchodního rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis“.[5] Tyto účetní jednotky pak zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena.[6] Podle § 21a odst. 4 zákona o účetnictví poté účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu, přičemž účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy.

V případě, že shora uvedený postup vztáhneme výlučně na obchodní korporace, situace se nezmění. V souladu s § 42 písm. a) Rejstříkového zákona se do obchodního rejstříku zapisují „obchodní společnosti a družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev“. Zapisovanými obchodními společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Vedle nich také družstva (sociální a bytová) a evropská družstevní společnost.[7] Právní regulaci založení a vzniku těchto právnických osob provádí zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“).[8] Ve smyslu § 18 odst. 1, § 9 a 13a ve spojení s § 1 odst. 2 zákona o účetnictví jsou všechny obchodní společnosti a družstva povinny sestavit příslušnou účetní závěrku, zákon tak ve smyslu § 66 písm. c) zákona o účetnictví vyžaduje jejich vyhotovení. Pro všechny uvedené právní formy právnických osob tedy platí nutnost zakládat účetní závěrku do sbírky listin. Uvedený názor podporuje též odborná literatura pojednávající o obchodních korporacích. Tedy komentované znění § 190 ZOK, podle kterého je společnost s ručeným omezeným povinna účetní závěrku zveřejnit jejím uložením do sbírky listin obchodního rejstříku (§ 21a odst. 4 zákona o účetnictví), a to ve lhůtě 30 dnů od jejího schválení valnou hromadou (a případně i jejího ověření auditorem podle § 20 zákona o účetnictví), nejpozději však (bez ohledu na to, zda byla schválena) do konce bezprostředně následujícího účetního období (§ 21a odst. 2 zákona o účetnictví)[9]. Podobně pak komentované ustanovení § 436 odst. 1 ZOK, které říká, že dle § 21a odst. 4 zákona o účetnictví zveřejňuje akciová společnost účetní závěrku a výroční zprávu (jejíž součástí je zpráva o podnikatelské činnosti společnosti) jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku.[10]

Důsledky porušení povinnosti založit účetní závěrku do sbírky listin

Ustanovení § 72 odst. 1 Rejstříkového zákona požaduje, aby osoba zapsaná ve veřejném rejstříku předložila bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin. Není-li ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 věty druhé Rejstříkového zákona příslušná listina uložena ve sbírce listin, vyzve rejstříkový soud zapsanou osobu, aby listinu bez zbytečného odkladu předložila. Vzhledem k tomu, že v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 Rejstříkového zákona uveřejňuje rejstříkový soud listiny uložené ve sbírce listin způsobem umožňujícím dálkový přístup (potažmo umožňuje získání úředně ověřeného elektronického opisu), a též v souvislosti s postupem dle § 4 odst. 1 Rejstříkového zákona, podle nějž vydá rejstříkový soud na žádost listinný úředně ověřený opis listiny uložené ve sbírce, je nutné konstatovat, že i na sbírku listin se (s odkazem též na § 2 odst. 1 Rejstříkového zákona) vztahuje princip formální publicity, zajišťující třetím osobám i osobám uvnitř zapsaných právnických osob dosažitelnost informací zapsaných ve veřejném rejstříku vedeném soudy.[11]

Nezaložení zákonem určeného dokladu – listiny do sbírky listin ze strany povinné osoby (zapsané ve veřejném rejstříku) představuje blokaci realizace zákonného principu formální publicity. Taková blokace je nepřípustná a proto Rejstříkový zákon posílil míru sankcí proti takto protiprávně jednajícím osobám.[12] V souladu s § 104 Rejstříkového zákona může předseda senátu uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě v případě, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin. Pořádkovou pokutu lze takto uložit až do výše 100 000,- Kč. Pokud však zapsaná osoba nebude plnit svoji povinnost předkládat požadované listiny opakovaně nebo bude-li mít takové neplnění závažné důsledky pro třetí osoby a bude na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací dle § 105 Rejstříkového zákona[13]. V tomto případě však rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.[14] Konečně je podstatné zmínit, že dle § 106 odst. 2 Rejstříkového zákona se má to za to, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní povinnosti dle § 105 Rejstříkového zákona, porušuje péči řádného hospodáře.

Porušením povinnosti řádně založit účetní závěrku do sbírky listin se však účetní jednotka může dopustit též správního deliktu dle zákona o účetnictví. Zákon zde rozlišuje přestupky účetních jednotek, které nejsou podnikatelé[15], a správní delikty „ostatních účetních jednotek“[16]. Tak v prvně jmenovaném případě se účetní jednotka, která není podnikatelem, dopustí dle § 37 odst. 1 písm. g) zákona o účetnictví přestupku tím, že nezveřejní účetní závěrku či výroční zprávu podle § 21 zákona o účetnictví. Následkem je pokuta až do výše 3% hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o účetnictví[17]. Na straně druhé se, v souladu s § 37a odst. 1 písm. h) zákona o účetnictví, „účetní jednotka neuvedená v § 37 zákona o účetnictví nebo osoba odpovědná za vedení účetnictví“ dopustí správního deliktu tím, že nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a zákona o účetnictví. Sankcí je pak opět pokuta až do výše 3% hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o účetnictví[18]. Uvedené správní delikty poté v prvním stupni projednává finanční úřad, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak (§ 37ab odst. 4 zákona o účetnictví).

Závěr

Úprava účinná do konce roku 2013 představovala dvousečnou zbraň – na straně jedné § 38i odst. 1 písm. c) obchodního zákoníku jednoznačně normoval, že se do sbírky listin zakládají řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, tedy že obchodní společnosti a družstva byly povinny tyto listiny předkládat k založení. Absence účinné sankce za porušení této povinnosti však měla za následek poloprázdnou sbírku listin, znamenající pro třetí osoby komplikace v jejich (nejen) podnikatelské činnosti tím, že jim znemožňuje zjistit si aktuální stav, v jakém se zapsaná osoba nachází. Nová úprava zakotvená v Rejstříkovém zákoně sankce zpřísňuje, čímž implikuje důležitost dosažitelnosti příslušných relevantních údajů zjistitelných z listin uložených ve sbírce listin veřejného rejstříku vedeného soudem. Přesto však není možné citované změny pouze chválit. Ustanovení § 66 písm. c) Rejstříkového zákona svou formulací rozmělnilo jednoznačnost povinnosti zakládat účetní závěrky do sbírky listin tím, že vyžaduje stanovení této povinnosti „zákonem upravující účetnictví osob“ a navíc povinnost jejich vyhotovení dle „jiného zákona“. Dle mého názoru není vhodné, aby povinnost založit účetní závěrku ve sbírce listin byla stanovena předpisem upravujícím účetnictví osob, když předmětná povinnost účetní jednotky je dána vůči rejstříkovému soudu (potažmo sbírce listin), a tedy jako lepší by se zřetelně jevila úprava přímo v Rejstříkovém zákoně. Ať již čtenáři s tímto názorem souhlasit budou, či nikoliv, určující je a bude zejména praxe rejstříkových soudů. Recentní judikatura se vyslovuje spíše k později citované alternativě[19].  


[1] V souladu s § 200b odst. 1 věty druhé OSŘ.

[2] Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, str. 1503.

[3] srov.: Lukáš Regec: Aktuální změny v právní úpravě předkládání listin do sbírky listin veřejného rejstříku, epravo.cz. Dostupné [online] na: http://www.epravo.cz/top/clanky/aktualni-zmeny-v-pravni-uprave-predkladani-listin-do-sbirky-listin-verejneho-rejstriku-93196.html.

[4] srov.: Informace o činnosti podávaná veřejným ochráncem práv ze dne 23. 1. 2013 [cit. 9. 12. 2013], dostupné [online] na: http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/zpravy_pro_poslaneckou_snemovnu/Ctvrtletky/2012_4_zprava.pdf.

[5] Zvláštním právním předpisem je např. zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích (§ 18), ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb. a zákona č. 340/2000 Sb.

[6] srov. § 18 odst. 3 ve spojení s § 21a odst. 1 věta druhá zákona o účetnictví.

[7] Ustanovení § 1 odst. 3 ZOK.

[8]  Hampel P., Walder I.: Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. Wolters Kluwer, 2014.

[9] Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2013, str. 362.

[10] tamtéž, str. 696.

[11] Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14.8.2014, sp. zn. 7 Cmo 186/2014

[12] tamtéž

[13] Plíhal T.: Porušování povinnosti zakládat řádně listiny do sbírky listin jako důvod pro zrušení právnické osoby s likvidací soudem, [Bulletin advokacie 1-2/2014, s. 46].

[14] Ustanovení § 105 věta za středníkem Rejstříkového zákona.

[15] Ustanovení § 37 zákona o účetnictví.

[16] Ustanovení § 37a zákona o účetnictví.

[17] Ustanovení § 37 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví.

[18] Ustanovení § 37a odst. 3 písm. b) zákona o účetnictví.

[19] Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14.8.2014, sp. zn. 7 Cmo 186/2014.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články