Mzdy advokátních koncipientů se zásadně liší. Vliv na jejich výši má hned několik faktorů

Vliv na výši hrubého měsíčního výdělku mají nejen délka praxe a město, ve kterém advokátní koncipient pracuje, ale také diplom z konkrétní právnické fakulty, jazyková vybavenost a časová náročnost práce. Vyplynulo to z průzkumu pracovního trhu absolventů právnických fakult, jehož dotazníková část proběhla v posledních týdnech loňského roku. Na otázky odpovědělo 2093 respondentů.

advokátka ve FAIRSQUARE | LAW FIRM, členka redakční rady webu Právní prostor.cz
Foto: Fotolia

Projekt, na kterém se podílely společnost LegalJobs.cz, portál Právní prostor.cz a Spolek českých právníků Všehrd, prostřednictvím anonymního dotazníku zkoumal vliv několika faktorů na průměrné odměny studentů, advokátních koncipientů, advokátů a dalších představitelů právnických profesí. Nejrelevantnější data byla získána mezi advokátními koncipienty, zájem o průzkum projevil každý pátý absolvent právnické fakulty zapsaný v seznamu koncipientů České advokátní komory.

Místo výkonu práce a diplom z konkrétní fakulty jako vstupenka k průměrnému platu

Graf průměrné mzdy v České republice vykazuje trvale rostoucí trend. Průměrná mzda překonala dvacetitisícovou hranici již v roce 2007, a ve 3. čtvrtletí roku 2015 činila podle Českého statistického úřadu 26 072 Kč[1]. Ačkoli je průměrný výdělek koncipientů mírně nad průměrem české ekonomiky a dosahuje 27 tisíc korun, nejčastěji si budoucí advokáti vydělají částky v řádech tisíců nižší. Modální hodnota[2] odpovídá úrovni průměrné mzdy z roku 2006, advokátní koncipienti mají nejčastěji na svých výplatních páskách 19 500 Kč. Celorepublikový průměr totiž zvyšuje hned několik faktorů.

Nejcitelněji se na výši mzdy advokátních koncipientů promítá místo výkonu práce. Zatímco v Praze si průměrně přijdou na 30 tisíc korun měsíčně, v jiných městech se musí spokojit s méně než dvoutřetinovou odměnou. V Ostravě se objeví na výplatní pásce průměrně 19 500 korun, v Olomouci 18 tisíc korun, v Brně ještě o pětistovku méně. V Plzni zní sjednaná hrubá mzda na 15 tisíc korun. Celorepublikový průměr mimo Prahu pak činí 18 tisíc korun hrubého.

Znepokojení může u současných studentů a koncipientů také vzbudit informace, že vliv na jejich peněženky může mít i titul z konkrétní fakulty. Zatímco absolventi brněnské, olomoucké a plzeňské fakulty průměrně vydělají dvacet tisíc korun, absolventi nejstarší právnické fakulty v českých zemích, tedy té pražské, obdrží za svou práci v průměru o 10 tisíc více. Rozhodnou-li se odejít vykonávat advokátní činnost mimo hlavní město, přijdou si absolventi „Karlovky“ průměrně na 22 tisíc korun.

Výsledky průzkumu však absolventům brněnské a olomoucké právnické fakulty nabízí i dobré zprávy. Vyberou-li si pro své působení Prahu, polepší si přibližně na 29 tisíc korun měsíčně. Jak vyplývá z průzkumu, část brněnských absolventů tuto cestu i skutečně volí, když téměř 30 % respondentů odchází za prací do Prahy. V Praze si však příliš nepolepšili absolventi plzeňské fakulty, jejichž průměrná mzda činí 22 500 korun a pouze jediný respondent bere v pražské advokátní kanceláři více než 35 tisíc korun.

Výhodu mají jazykově lépe vybavení jedinci, němčina je nejperspektivnější

Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem, praví staré české přísloví. Výsledky průzkumu jeho druhou část upřesňují, neboť s počtem a úrovní jazykových znalostí roste i průměrný výdělek koncipientů. Ti nejlépe finančně ohodnocení zvládají německý jazyk na velmi pokročilé úrovni, a vydělají si tak průměrně 35 500,- Kč. Většina z respondentů, kteří ovládají němčinu na pokročilé úrovni, však ovládá i angličtinu, a to alespoň jako pokročilí. Zajímavé je srovnání průměrné znalosti angličtiny a němčiny. Zatímco průměrná znalost německého jazyka znamená 28 tisíc korun hrubého, pokročilá angličtina je ohodnocena průměrně mzdou ve výši 22 300,- Kč. O téměř deset tisíc korun si v průměru polepší koncipienti s velmi pokročilou znalostí angličtiny. Naopak, absolventi, kteří jsou v anglickém jazyce začátečníky, vydělají měsíčně průměrně jen 17 tisíc korun hrubého. Úroveň znalosti francouzštiny a španělštiny se v průzkumu jako relevantní faktor působící na výši mezd oproti průměrné hodnotě neprojevila.

„Čím více, tím lépe“

V rámci průzkumu jsme se snažili najít též odpověď na tolik diskutované téma časové náročnosti koncipientské práce. Výsledky průzkumu ukazují, že advokátní koncipienti, kteří o víkendech nepracují nikdy nebo jen zřídka, jsou na tom průměrně o 7 tisíc hůře než jejich kolegové, pro které je víkendová práce častou či dokonce rutinní záležitostí. Ještě markantnější je rozdíl v odměnách podle počtu odpracovaných hodin za den. Zatímco osmihodinová pracovní doba znamená průměrně necelých 21 tisíc korun, dvojnásobek si vydělají ti, kteří pracují denně 11 hodin a více.

Téměř bez výjimek z průzkumu vyplynulo, že čím větší advokátní kancelář, tím vyšší mzdové ohodnocení nabízí, a čím delší má koncipient praxi, tím vyšší hodnoty nalézá na výplatních páskách. Velcí hráči na trhu advokátních služeb nabízí až dvojnásobné mzdové ohodnocení oproti malým kancelářím.

Obdobně to platí i s délkou koncipientské praxe. Po nástupu je průměrná hrubá mzda koncipientů 22 500,- Kč, na třiceti tisícovou hranici dosáhnou spíše ke konci koncipientury. 

Úspěšné advokátní zkoušky znamenají pro výši mzdy absolventů práv výrazné polepšení

Průzkum se zaměřil i na mladé advokáty do 3 let advokátní praxe, jejichž příjmy se průměrně pohybují těsně pod hranicí 60 tisíc korun za měsíc. V prvním roce si advokáti přijdou nejčastěji na 45 tisíc korun měsíčně. Průměr činí 55 tisíc korun, je však zvýšen několika jedinci, kteří si již v prvních měsících po absolvování advokátních zkoušek zlepší rodinný rozpočet o více než 100 tisíc korun měsíčně. I v druhém a třetím roce zaznamenávají průměrné příjmy nárůst, když mzda vyroste až na 76 tisíc korun. Téměř 14 % advokátů bere v prvních třech letech výkonu profese více než 100 tisíc korun měsíčně.

Namísto závěru

Dobrou zprávou pro všechny studenty a čerstvé absolventy právnických fakult může být skutečnost, že 92 % jejich kolegů – absolventů, našlo pracovní uplatnění v čase kratším než 3 měsíce. Právnické vzdělání tedy stále nabízí jistotu pracovního uplatnění.

V příštím článku se zaměříme na výsledky průzkumu mezi studenty, kteří tvořili nejpočetnější skupinu respondentů. Kompletní výsledky průzkumu pracovního trhu najdete na internetových stránkách společnosti LegalJobs.cz.

 


Rádi bychom poděkovali všem respondentům a partnerům za spolupráci při sběru dat, zejména pak Právnické fakultě UK v Praze, Právnické fakultě MU v Brně, Právnické fakultě UP v Olomouci a Právnické fakultě ZČU v Plzni; a dále též studentským spolkům ELSA, Juristi a Masarykův právnický spolek.


[1] Statistika Českého statistického úřadu, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-3-ctvrtleti-2015.

[2] Neboli modus; hodnota, která se v daném statistickém souboru vyskytuje nejčastěji.

Hodnocení článku
69%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články