Na co se návštěvníci konference mohou těšit či jak by mělo vypadat „nové stavební právo“ v rozhovor prozradil hlavní organizátor Mgr. Antonín Dejmek.
Působíte jako advokát v advokátní kanceláři AK Dejmek, která je od roku 2018 spolupořadatelem odborné konference „Právo v Plzni”. Na co se konference zaměřuje a pro koho je určená?
První konferenci jsme se rozhodli uspořádat v roce 2018 se zaměřením zčásti na oblasti veřejné správy a zčásti na členy profesních právnických komor, tedy advokáty, notáře a exekutory. Jelikož se jedná o jedinou konferenci v podobě celodenní odborné debaty se společenským závěrem, zařadili jsme i blok významných právníků z oblasti justice, kteří mimo svou odbornost přidávají i aktuální zajímavé informace o stavu justice v regionu. Konference je tedy určená široké právnické veřejnosti. Troufnu si tvrdit, že personální obsazení a odbornost našich hostů je v našem regionu unikátní.
Minulý rok byl program rozdělen do 3 bloků - a to konkrétně: GDPR, Registr smluv a Trestní odpovědnost zastupitelů a úředníků. Co se chystá pro letošní rok?
Každý rok se chceme zaměřit na aktuální téma, které rezonuje v právním prostředí. Letos jsme tedy zvolili téma zaměřené na stavební řízení a připravovanou novelizaci stávající právní úpravy, dalším tématem bude odpovědnost insolvenčních správců a exekutorů a jejich působnost - včetně velké novely insolvenčního zákona - a konečně, pro mě nejzajímavější blok konference v podání představitelů Krajského soudu a Krajského státního zastupitelství v Plzni o působnosti trestních soudů a státního zastupitelství v netrestních řízeních a aktuální informace z justice v našem regionu.
Na jaké řečníky se mohou návštěvníci těšit?
Po loňské zkušenosti opět držíme velmi vysokou laťku odbornosti a naše hosty považuji za celostátně i regionálně velmi vážené odborníky. Stavebnímu řízení se bude věnovat např. JUDr. Jiří Buryan, LL.M., PhD, insolvencím a exekucím JUDr. Michal Žižlavský a JUDr. Katarina Maisnerová a konečně oblasti justice ti nejpovolanější, tedy předseda Krajského soudu v Plzni Mgr. Miloslav Sedláček a krajská státní zástupkyně JUDr. Anna Maříková.
Jeden z bloků nese název „Stavební právo v novém”. V současné době sílí hlasy volající po rekodifikaci českého stavebního práva, které je kritizované pro svou neefektivnost, přílišnou složitost či pomalost. Potřebuje dle Vašeho názoru tuzemská právní úprava týkající se stavebnictví skutečně tak rozsáhlou „opravu”, jakou by plánovaná rekodifikace byla?
Osobně se domnívám, že naše stavební právo potřebuje úplnou rekodifikaci, nejen novelizaci. Ta by se měla nést v duchu zásadního zjednodušení procesu. Ale pozor, nejen pro samotné účastníky, ale také pro úředníky, kteří jsou často zavaleni naprosto zbytečnými úkony, které však musí provádět a vyžadovat od účastníků řízení. Ale myslím, že správnou odpověď na Vaši otázku se dozvíme 15. 5. na radnici města Plzně!
Přidržíme-li se tématu registru smluv, Ústavní soud v lednu tohoto roku vyhlásil nález, kterým zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákona o registru smluv nebo jeho částí, která v předmětné právní úpravě spatřovala zejména zásah do ústavně zaručeného práva podnikat a jejíž uplatňování může způsobit veřejnému sektoru miliardové škody. ÚS však zásah do ústavně zaručeného práva podnikat neshledal, připustil však, že subjektům může situaci ztěžovat. Jak se na tuto problematiku díváte Vy očima praxe?
Toto téma nelze vyčerpat ani na dvoudenní konferenci. Nicméně obecně lze říci, že jde o střet dvou regulérních zájmů. Právo na informace a právo na kontrolu ze strany veřejnosti na jedné straně, a právo na svobodné podnikání a ochranu soukromí na straně druhé. Tato práva se musí vážit velmi opatrně. Osobně jsem toho názoru, že registr smluv může opravdu pomoci v kontrole, ale i prevenci v oblasti nakládání s veřejnými prostředky. Ovšem na druhé straně mi současná podoba zákona a jeho sankce připadají jako nedotažený nápad, který v praxi přináší spíše komplikace. Ostatně jako již vícekrát v našem zákonodárném procesu, i zde ze strany zákonodárců postrádám ono dvojí měření a až poté jedno řezání.
Jak již bylo zmíněno, minulý rok se na konferenci hovořilo o tématu registru smluv. V rámci tohoto bloku jste se svým příspěvkem vystoupil i Vy. Chopíte se řečnického mikrofonu i tentokrát?
Pro tento ročník přenechám místo u řečnického pultu jiným povolaným, avšak ne proto, že bych neměl zájem. Letos jsem byl velmi pracovně vytížený, a navíc v námi zvolených tématech bych zřejmě nebyl tím nejlepším. Nicméně mohu prozradit, že na další ročník - tedy pro rok 2020 - mám již téma, které bych chtěl komentovat i z řečnického pultu.
Program konference dostupný zde.
Diskuze k článku ()