Představení legislativních záměrů ministerstva pro místní rozvoj Zdroj: Redakce

Představení legislativních záměrů ministerstva pro místní rozvoj

Tento článek je v jistém ohledu odlišný, protože se netýká platného práva, ale práva de lege ferenda, tzn. toho, co bychom zamýšleli, jaké jsou naše představy o právu, co bychom rádi ukotvili nově. Jen stručně: výhled Plánu legislativních prací je připravován na více let, v současné době až do roku 2017, proto jsem připravila jen přehled letošního a příští roku, to jsou ty nejbližší a z naší strany nejvíce uchopené záležitosti.

Mgr. Marie Kotrlá

Mgr. Marie Kotrlá

ředitelka odboru legislativně právního Ministerstva pro místní rozvoj

Mgr. Marie Kotrlá

ředitelka odboru legislativně právního Ministerstva pro místní rozvoj

V letošním roce by ministerstvo rádo předložilo dva věcné záměry s tím, že jeden ještě není zcela jistý, o tom se zmíním dále, tři novely zákonů, dvě nařízení vlády. Jedná se o předpisy ze všech oblastí, tzn. cestovní ruch, veřejné zakázky, bydlení, podpora regionálního rozvoje.

Začnu prvním, vzala jsem to víceméně podle časového řazení v legislativním plánu. Zákon o podpoře regionálního rozvoje byl odeslán vládě koncem března. Základní změnou, která byla provedena, je zpřesnění tvorby strategických dokumentů týkajících se regionálního rozvoje, a to jak na úrovni regionální, tak na úrovni celostátní. Další důležitou úpravou tohoto zákona bude upřesnění některých ustanovení týkajících se koordinační role ministerstva, a to v oblasti čerpání z evropských fondů pro nové programové období. Tady jsme se v minulém programovém období setkávali s malou uchopeností, s malou koordinací mezi programy, nikde nebylo stanoveno, že metodiky jsou závazné pro subjekty implementační struktury, nikde nebylo stanoveno, kdo navrhuje přesuny finančních prostředků mezi jednotlivými programy. To by mělo být nově upraveno v § 18 tohoto zákona. Další drobná úprava se bude týkat evropských seskupení pro územní spolupráci, kde bylo potřeba přijmout některé technické změny. Evropské seskupení se sídlem na našem území u nás dosud žádné nevzniklo, nicméně právo na jejich vznik připraveno být musí.

Hned přeběhnu k dalšímu, a to je zákon č. 159/1999 Sb. – zkráceně označovaný jako zákon o některých podmínkách v podnikání v oblasti cestovního ruchu. Tady se trochu zastavím, protože tento zákon se u nás na ministerstvu právě dokončuje. Předložen vládě bude koncem dubna, probíhá tedy opravdu poslední finalizace. Je to zákon, ve kterém se projeví změny související s NOZ. Objeví se jednak v oblasti terminologické, kdy změna všeobecně známá je, že už nebudeme mít cestovní smlouvu, ale smlouvu o zájezdu. Nově je v NOZ definice zájezdu, stejně tak pojem pořadatel zájezdu. A v souvislosti s touto částečně stejnou, částečně rozdílnou terminologií se objevily dotazy odborné veřejnosti, zejména podnikatelských subjektů podnikajících v oblasti cestovního ruchu. Někteří z nich by si rádi vykládali NOZ tak, že nově uzavírá trh, a že jedinými subjekty, které se budou moci na tomto trhu pohybovat, budou cestovní kanceláře. Ministerstvo pro místní rozvoj ani Ministerstvo spravedlnosti se s tímto výkladem zcela neztotožňuje. Domníváme se, že tak, jak reguluje úpravu podnikání v oblasti cestovního ruchu zákon č. 159/2009 Sb., tak to zůstává zachováno i po platnosti a účinnosti NOZ, tzn., dál budou moci působit cestovní kanceláře, cestovní agentury, tak jak je tomu dosud. Novela, kromě terminologického sladění, zavádí zejména novou a přesnější úpravu kontroly podnikatelů v oblasti cestovního ruchu, a to v souvislosti s ochranou spotřebitele. Cestovní kanceláře, neboť zejména jde o zpřesnění úpravy činnosti cestovních kanceláří, budou mít zpřesněny zejména informační povinnosti vůči pojišťovnám, vůči ministerstvu, všichni tři vůči sobě navzájem. Nově bude upraveno např., že cenou zájezdu je i cena poukazu, protože prodej poukazů na zájezd je velmi častý, a tyto v současné době nejsou kryty v případě úpadku cestovní kanceláře pojištěním. Dále bude doplněna celá pasáž správního trestání, která tam dosud zcela chyběla. V minulosti bylo možné vystačit si s úpravou v živnostenském zákonu, nicméně po velké novele tohoto zákona, a to už je nějakou dobu, co byla přijata, vypadlo obecné ustanovení a je potřeba upravit jednotlivé správní delikty přímo v našem zákoně.

Věcný záměr zákona o podpoře rozvoje v cestovním ruchu je ten, o kterém jsem se zmínila, když jsem říkala dva věcné záměry, ale že není zcela jisté, jestli oba dva v tomto roce. K tomuto věcnému záměru bude ještě muset proběhnout široká diskuze. V současné době se zvažuje, že by předložení vládě bylo posunuto a bylo zpracováno až v souvislosti s velkou novelou předchozího zákona, o kterém jsem mluvila, zákona č. 159/1999 Sb., neboť v současné době je na evropské úrovni projednávána novela směrnice 314/1990, která významným způsobem zasáhne do tohoto zákona. Bude muset být provedena hlubší analýza. Ministerstvo se bude zamýšlet zřejmě nad celkovým fungováním podnikání v oblasti cestovního ruchu koncepčně, nově. Podíváme se, jak to funguje v okolních státech a je možné, že hlavní cíle věcného záměru - finanční podpora propagace turistických oblastí a zapojení regionálních subjektů i podnikatelů z této oblasti, bude řešena až v rámci velké novely zákona. Novela směrnice by teoreticky mohla být přijata do konce letošního roku. Dva roky budou na implementaci, takže zřejmě ve výhledu tří let. Do té doby by finanční podporu v oblasti podpory rozvoje cestovního ruch bylo možné řešit například dotačním titulem.

Veřejné zakázky, velmi diskutované téma. Věcný záměr se dokončuje, neboť koncem dubna by měl být rozeslán do meziresortního připomínkového řízení. Hlavním impulsem, jak je obecně známo, je příprava zcela nového zákona o veřejných zakázkách. Podnětem k tomu byl jednak velmi kritizovaný stav současného zákona, jeho přílišná administrativní náročnost a jednak přijetí tří nových zadávacích směrnic EU, které budou muset být do dvou let implementovány. Co se týče věcného záměru, ten bude poměrně stručný, protože nebude obsahovat, alespoň co mám zatím informace, část týkající se implementace zadávacích směrnic, ta je totiž daná. V nadlimitním zadávacím řízení nelze přijmout odlišnou národní úpravu a ani podle Legislativních pravidel vlády se věcné záměry k právním úpravám, které jsou regulovány evropským právem, standardně nevypracovávají. To znamená, že ministerstvo se ve věcném záměru zaměří na podlimitní řízení, a to zejména na zjednodušené podlimitní řízení, protože to by nově, pokud se nám to povede, mělo být opravdu administrativně i časově nenáročným řízením. Ve zjednodušeném podlimitním řízení na dodávky a služby by měly být zachovány současné limity, naopak by měly být zvýšeny limity u staveb tak, aby se řízení nadbytečně nekomplikovalo.

Zákon o transparentnosti vlastnictví společnosti není zákonem v působnosti našeho ministerstva, tady budeme spolupředkladatelem. Byl doplněn do Plánu legislativních prací až při jeho projednávání na vládě, původně jsme uvažovali o tom, že pro oblast veřejných zakázek upravíme rozkrývání vlastníků pro subjekty ucházející se o veřejné zakázky přímo v našem zákoně, nicméně vzhledem k tomu, že bude speciální zákon a budeme se podílet na jeho tvorbě, zákon o veřejných zakázkách by na něj zřejmě již jen odkázal.

Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytu a nebytových prostorů v domě s byty je tím zmiňovaným zákonem, o kterém kolega říkal, že si myslel, že poplatek z prodlení již v žádném zákoně ukotven není a on přeci jenom je. My se nedomníváme, že je to úplně správně, tzn., nebude tam dlouho. Bude tam jenom do chvíle, než bude přijata novela zákona. Je to zcela technická novela zákona. Opravují se některé legislativní nedokonalosti plus se ruší poplatek z prodlení s tím, že nadále by byl používán pouze úrok z prodlení podle NOZ. Snižuje se také sankce pro poskytovatele služeb u jejich plnění. Zatím je nastavena na 100,- Kč denně, nově je navrženo její snížení na polovinu.

Nařízení vlády č. 468/2012 Sb. a nařízení vlády o použití finančních prostředků SFRB formou úvěrů na obnovu bytového fondu při živelních pohromách. První z nich je v podstatě hotové, dokončují se poslední drobnosti Je to nařízení vlády o použití prostředků státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů. Novela tohoto nařízení vlády se dá nazvat technickou novelou. V listopadu 2013 proběhla notifikace programu podpory. Dosud bylo možné poskytovat podporu pouze v limitované výši de minimis, po notifikaci bude možná vyšší celková podpora. Co se týká okruhu příjemců, zamýšlených cílů a výše udělované podpory, to vše bude zachováno.

Další nařízení vlády je nové a mělo by dohromady stmelit dvě oblasti. Dnes je podpora poskytována jednak při povodních a po povodních a jednak při živelních pohromách. Protože jednoznačně povodeň je živelní pohroma, tak nevidíme nadále důvod, proč bychom měli mít rozdílné úpravy. Úprava bude sjednocená. Už dle názvu je vidět, že ta podpora bude formou úvěrů, neboť státní fond rozvoje bydlení v současné době v podstatě nedisponuje žádnými prostředky, které by mohl poskytovat jako dotaci. Je proto přistoupeno k tomu, aby veškeré formy podpory byly poskytovány formou návratnou, v tomto případě formou úvěru.

Stavební zákon, i tento zákon je třeba novelizovat. Pak ho ještě jednou uvidíte ve výhledu, ale u novely, která musí být provedena ještě v tomto roce a je již ve fázi meziresortu, jsme spolupředkladatelem, neboť náš zákon je jen jedním z několika měněných, které jsou upravovány v souvislosti s novelou zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Novela je nezbytná, protože Evropská komise zahájila s ČR řízení o porušení smlouvy. Namítá, že jsme špatně implementovali směrnici EIA a hrozí poměrně závažnou sankcí. Je to jedna z předběžných podmínek Evropské komise pro spuštění čerpání fondů v novém programovém období. Legislativní úprava by měla být – co se týká našeho stavebního zákona – provedena pouze v nezbytné míře. Bude vypuštěn problematický § 91 stavebního zákona, který upravuje posuzování vlivů na životním prostředí v územním řízení a ve stavebním řízení bude zavedeno povinné ústní jednání u záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko EIA. Dále bude vyloučeno ohlášení, případně uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení a rovněž posouzení záměrů autorizovaným inspektorem v případě záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko EIA. Dále potom, a to vyplývá jako dopad úpravy, která bude nově provedena v zákoně č. 100/2001 Sb., do činnosti stavebních úřadů, veřejnost bude mít právo na konzultativní účast, bude moci vznášet připomínky k projednávaným závěrům a tyto připomínky bude stavební úřad muset brát v úvahu při vydávání rozhodnutí a bude se s nimi muset vypořádat v odůvodnění rozhodnutí.

Výhled legislativních prací na rok 2015

První, zákon o podpoře rozvoje rozvoje cestovního ruchu, k tomu lze říci jen to, že je závislý na věcném záměru, o kterém teď tušíme, že zřejmě, pokud to bude schváleno panem premiérem, tak bude posunuta jeho příprava. Zákon o veřejných zakázkách, ten příliš posunovat nemůžeme, tam je jasně daná implementační lhůta, jeho návrh by měl být předložen příští rok v lednu. Věcný záměr zákona o realitním podnikání,  kolegové z odboru veřejných dražeb již nějakou dobu analyzují podklady pro tento věcný záměr. Cílem věcného záměru bude analýza, zda je potřeba přijmout nějakou regulaci v této oblasti a jak ji promítnout do právního řádu. Uvidíme, jak dopadne vyhodnocení věcného záměru, jaké nabídne varianty a jaký bude výsledek jeho projednání.

Zákon č. 360/1992 Sb., zákon tzv. autorizační, upravující činnost autorizovaných inspektorů a architektů. Na evropské úrovni byla přijata novela směrnice o uznávání odborných kvalifikací. Za prvé je tedy třeba přijmout změny, které je potřeba nezbytné promítnout do zákona v souvislosti s touto směrnicí, za druhé, kolegové intenzivně konzultují úpravu s profesními komorami, s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a s Českou komorou architektů, provádějí analýzu problémů, které vyplývají z aplikační praxe.

Již uváděný stavební zákon. V příštím roce, nad rámec úpravy, která bude přijata v souvislosti s novelou zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, dostali kolegové za úkol zamyslet se nad tím, jak by bylo možné zjednodušit a zrychlit povolovací procesy ve stavebním zákoně.

Zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění. Nad tímto zákonem je třeba se zamyslet zejména v souvislosti s NOZ, neboť ačkoliv úprava v tomto zákoně je veřejnoprávní, tak NOZ do ní výrazně zasáhl a je potřeba provést analýzu, která zohlední např. novou úpravu práva stavby, pachtu, přídatného spoluvlastnictví. Dále je třeba analyzovat také novou úpravy služebností, a to všechno ve vazbě na zánik služebností při odnímání vlastnictví. Zákon řeší největší zásah do vlastnictví, tj. jeho odnětí, příp. i odnětí jiných věcných práv s ním souvisejících, je třeba nově vyhodnotit, jak dalece do toho vstoupil NOZ a zda jsou obě úpravy sladěny.

Zbývá jedna drobnost a jeden důležitý předpis. První je nařízení vlády o drobných opravách v bytě. V § 2257 OZ je uvedeno, že nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. A co jsou právě ty drobné opravy, by mělo stanovit uvedené nařízení vlády. Tak a poslední - věcný záměr zákona o sociálním bydlení. Gesce k tomuto zákonu byla předána Ministerstvu práce a sociálních věcí, tzn. oni jsou gestorem, my jsme spolugestorem, oni by měli zohlednit v návrhu věcného záměru zejména tu sociální otázku, zatímco naše ministerstvo se bude podílet na definici stavebně-technických požadavků na stavby, příp. byty, které by splňovaly kategorii sociálního bydlení.

návrh zákona právní prostor 2014 ministerstvo pro místní rozvoj

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články