Report: České právo a informační technologie

Hotel Santon nad Brněnskou přehradou přivítal přednášející a účastníky již šestého ročníku konference „České právo a informační technologie“, kterou uspořádal Ústav práva a informačních technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, a to v deštivých dnech 11. a 12. září 2014.

advokátka ve FAIRSQUARE | LAW FIRM, členka redakční rady webu Právní prostor.cz
Foto: Fotolia

Na úvod uctili účastníci konference minutou ticha památku na počátku roku zesnulého docenta Bohumíra Štědroně, který byl tradičním účastníkem předchozích ročníků a který se problematikou práva informačních technologií zabýval. 

Zákon o kybernetické bezpečnosti

Konference byla rozdělena do dvou panelových diskusí a několika paralelních sekcí. Úvodního slova se zhostil vedoucí Ústavu práva a technologií docent Radim Polčák (rozhovor s docentem Polčákem si můžete přečíst zde) a vzápětí uvedl také první panelovou diskuzi, ve které se panelisté zabývali novým zákonem o kybernetické bezpečnosti, tj. zákonem č. 181/2014 Sb. Podle Polčáka se zákon povedlo prosadit i přes politicky turbulentní situaci. „Jedním z důvodů bylo, že je přísně postaven na principu technické neutrality, což znamená, že se nezabývá obsahem, ale pouze formou.“ Některé z nás možná potěší také to, že zákon má pouhých 38 ustanovení, což je příjemné zjištění.

Ředitel Národního bezpečnostního úřadu Dušan Navrátil uvedl, že kybernetická bezpečnost je tématem důležitým a velice aktuálním, o čemž svědčí i zářijové usnesení Severoatlantické aliance ze summitu ve Walesu[1]. „Kybernetický útok na některou členskou zemi může být nově považován za útok na celou alianci a může vést až k odvetné vojenské reakci. Kybernetická obrana je součástí hlavního úkolu NATO.

Ředitel odboru legislativního a právního NBÚ Jiří Malý postřehl, že pro zákon o kybernetické bezpečnosti jsou zásadní dvě číslice, jde o čísla pět a tři. Číslice pět označuje tzv. pátý prostor vedení boje. Vedle vody, souše, nebe a vesmíru jde o kyberprostor. Pět je i subjektů, které zákon reguluje[2]. Číslice tři je pak zastoupena vícekrát. Byly to tři vlády, které zákon o kybernetické bezpečnosti ovlivnily, ať šlo o věcný záměr či paragrafové znění. Zákon stojí na třech pilířích a třech základních zásadách, váží se k němu tři prováděcí právní předpisy.

Mezi panelisty nechyběl ani Jaromír Valica, zástupce Ministerstva vnitra a dřívější šéf NBÚ, nebo advokát Tomáš Ščerba, do panelu delegovaný ČEZem[3]. Pátý z panelistů Václav Stupka poznamenal, že se Česká republika dostala přijetím zákona do čela Evropy, neboť mít problematiku kybernetické bezpečnosti upravenu zákonem není standardem. V závěru panelu nechyběla ani diskuse, která byla originálně otevřena dotazem zaslaným prostřednictvím SMS zprávy, která přišla právě na mobilní telefon Václava Stupky.

Právní informatika další konferenční sekce

Po panelové diskusi následovaly dvě paralelní sekce. První z nich, právní informatiku, uvedla zástupkyně vědoucího Ústavu práva a technologií Danuše Spáčilová, která přednášející upozornila, že bude přísně dbát patnácti minut, které jsou každému z nich k dispozici. První patnáctiminutovky se ujal Radek Hamouz ze společnosti Dashöfer, představil svůj příspěvek On-line právní systém Fulsoft a rekodifikace – provázání NOZ s komentářem, vzory smluv a články. Zajímavá byla informace o tom, že ve Fulsoftu uživatelé naleznou videosemináře. Za tuto dodatečnou službu si však také připlatí.

Svých patnáct minut využil i Ondřej Rejman ze společnosti ATLAS consulting, a to s příspěvkem Rekodifikace a její odraz v právním informačním systému CODEXIS. Tento právní informační systém v souvislosti s přijetím nového civilního kodexu rozvinul svoje portfolio o dynamickou převodní tabulku mezi starými a novými právními předpisy (tabulka je např. schopná reflektovat i změnu pojmosloví), a dále o monitor rekodifikace, který je schopen selektovat dokumenty související s přijetím zákona č. 89/2012 Sb. Uživatelé naleznou i bohatě zastoupenou literaturu renomovaných autorů. Kdo by hledal vzory smluv a podání, zklamán také nebude. CODEXIS nabízí i právnický slovník, který taktéž reflektuje nové pojmosloví, které rekodifikace zavedla.

Lubomír Weiss představil Systém ASPI ve světle rekodifikace a novinky pro rok 2014. Dle něj chybí v odborné veřejnosti zejména ustálená judikatura. Historickou prvorepublikovou judikaturu se tak ASPI snažilo spojit s ustanoveními nového občanského zákoníku.

Název příspěvku advokátky Kateřiny Kintrové ze společnosti IRIS zaujal – Dáváme zákonům barvu – to je i motto IRISu. Systém vznikl na základě poptávky kolegů Kateřiny Kintrové a je z velké části založen na barevném rozlišení jednotlivých částí zákona. Nabízí svým uživatelům například místo pro poznámky k více než třem tisícům ustanovení rekodifikovaného civilního kodexu, které lze sdílet napříč kolegy, ale také další funkcionality.

Závěrem mluvil Josef Holda o tom, jak software AKomplet učí počítač pracovat s právníkem (v advokátní kanceláři). V AKompletu jsou dostupná data ze systému ASPI, je propojen s insolvenčním rejstříkem a propojení s dalšími rejstříky se připravuje. Moduly obsahují součásti jako spis, faktury, kalendář, události aj.

V paralelní sekci nazvané eFinance se probírala digitalizace a kybernetizace bank, otázky spojené s elektronickými penězi, porovnáván byl také nový občanský zákoník a zákon o platebním styku. 

Druhý den konference otevřely dvě paralelně probíhající sekce – open content a kyberkriminalita. Po nich se účastníci seznámili ještě s aktuálními otázkami autorského práva. Čtyřlístek pátečního programu uzavřela panelová diskuze o novém postupu řešení sporů z domény .cz.

Jaké konkrétní přednášky si pro účastníky připravili jednotliví přednášející, se můžete podívat na http://cpit.law.muni.cz/content/cs/predbezny-program/, stránky pořadatele pak naleznete na http://cyber.law.muni.cz/Vybrané příspěvky z konference budou publikovány v Revue pro právo a technologie č. 10 na začátku roku 2015, viz  http://revue.law.muni.cz/content/cs/.


[1] Summit se konal ve dnech 4.-5. září 2014; text usnesení je k dispozici zde, zejm. bod 72 a 73.

[2] Viz § 3 písm. a) až e) zákona o kybernetické bezpečnosti.

[3] ČEZ je jeden z povinných subjektů zákona o kybernetické bezpečnosti.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články