Na úvod uctili účastníci konference minutou ticha památku na počátku roku zesnulého docenta Bohumíra Štědroně, který byl tradičním účastníkem předchozích ročníků a který se problematikou práva informačních technologií zabýval.
Zákon o kybernetické bezpečnosti
Konference byla rozdělena do dvou panelových diskusí a několika paralelních sekcí. Úvodního slova se zhostil vedoucí Ústavu práva a technologií docent Radim Polčák (rozhovor s docentem Polčákem si můžete přečíst ) a vzápětí uvedl také první panelovou diskuzi, ve které se panelisté zabývali novým zákonem o kybernetické bezpečnosti, tj. zákonem č. 181/2014 Sb. Podle Polčáka se zákon povedlo prosadit i přes politicky turbulentní situaci. „Jedním z důvodů bylo, že je přísně postaven na principu technické neutrality, což znamená, že se nezabývá obsahem, ale pouze formou.“ Některé z nás možná potěší také to, že zákon má pouhých 38 ustanovení, což je příjemné zjištění.zde
Ředitel Národního bezpečnostního úřadu Dušan Navrátil uvedl, že kybernetická bezpečnost je tématem důležitým a velice aktuálním, o čemž svědčí i zářijové usnesení Severoatlantické aliance ze summitu ve Walesu. „Kybernetický útok na některou členskou zemi může být nově považován za útok na celou alianci a může vést až k odvetné vojenské reakci. Kybernetická obrana je součástí hlavního úkolu NATO.“[1]
Ředitel odboru legislativního a právního NBÚ Jiří Malý postřehl, že pro zákon o kybernetické bezpečnosti jsou zásadní dvě číslice, jde o čísla pět a tři. Číslice pět označuje tzv. pátý prostor vedení boje. Vedle vody, souše, nebe a vesmíru jde o kyberprostor. Pět je i subjektů, které zákon reguluje. Číslice tři je pak zastoupena vícekrát. Byly to tři vlády, které zákon o kybernetické bezpečnosti ovlivnily, ať šlo o věcný záměr či paragrafové znění. Zákon stojí na třech pilířích a třech základních zásadách, váží se k němu tři prováděcí právní předpisy.[2]
Mezi panelisty nechyběl ani Jaromír Valica, zástupce Ministerstva vnitra a dřívější šéf NBÚ, nebo advokát Tomáš Ščerba, do panelu delegovaný ČEZem. Pátý z panelistů Václav Stupka poznamenal, že se Česká republika dostala přijetím zákona do čela Evropy, neboť mít problematiku kybernetické bezpečnosti upravenu zákonem není standardem. V závěru panelu nechyběla ani diskuse, která byla originálně otevřena dotazem zaslaným prostřednictvím SMS zprávy, která přišla právě na mobilní telefon Václava Stupky.[3]
Právní informatika další konferenční sekce
Po panelové diskusi následovaly dvě paralelní sekce. První z nich, právní informatiku, uvedla zástupkyně vědoucího Ústavu práva a technologií Danuše Spáčilová, která přednášející upozornila, že bude přísně dbát patnácti minut, které jsou každému z nich k dispozici. První patnáctiminutovky se ujal Radek Hamouz ze společnosti Dashöfer, představil svůj příspěvek On-line právní systém Fulsoft a rekodifikace – provázání NOZ s komentářem, vzory smluv a články. Zajímavá byla informace o tom, že ve Fulsoftu uživatelé naleznou videosemináře. Za tuto dodatečnou službu si však také připlatí.
Svých patnáct minut využil i Ondřej Rejman ze společnosti ATLAS consulting, a to s příspěvkem Rekodifikace a její odraz v právním informačním systému CODEXIS. Tento právní informační systém v souvislosti s přijetím nového civilního kodexu rozvinul svoje portfolio o dynamickou převodní tabulku mezi starými a novými právními předpisy (tabulka je např. schopná reflektovat i změnu pojmosloví), a dále o monitor rekodifikace, který je schopen selektovat dokumenty související s přijetím zákona č. 89/2012 Sb. Uživatelé naleznou i bohatě zastoupenou literaturu renomovaných autorů. Kdo by hledal vzory smluv a podání, zklamán také nebude. CODEXIS nabízí i právnický slovník, který taktéž reflektuje nové pojmosloví, které rekodifikace zavedla.
Lubomír Weiss představil Systém ASPI ve světle rekodifikace a novinky pro rok 2014. Dle něj chybí v odborné veřejnosti zejména ustálená judikatura. Historickou prvorepublikovou judikaturu se tak ASPI snažilo spojit s ustanoveními nového občanského zákoníku.
Název příspěvku advokátky Kateřiny Kintrové ze společnosti IRIS zaujal – Dáváme zákonům barvu – to je i motto IRISu. Systém vznikl na základě poptávky kolegů Kateřiny Kintrové a je z velké části založen na barevném rozlišení jednotlivých částí zákona. Nabízí svým uživatelům například místo pro poznámky k více než třem tisícům ustanovení rekodifikovaného civilního kodexu, které lze sdílet napříč kolegy, ale také další funkcionality.
Závěrem mluvil Josef Holda o tom, jak software AKomplet učí počítač pracovat s právníkem (v advokátní kanceláři). V AKompletu jsou dostupná data ze systému ASPI, je propojen s insolvenčním rejstříkem a propojení s dalšími rejstříky se připravuje. Moduly obsahují součásti jako spis, faktury, kalendář, události aj.
V paralelní sekci nazvané eFinance se probírala digitalizace a kybernetizace bank, otázky spojené s elektronickými penězi, porovnáván byl také nový občanský zákoník a zákon o platebním styku.
Druhý den konference otevřely dvě paralelně probíhající sekce – open content a kyberkriminalita. Po nich se účastníci seznámili ještě s aktuálními otázkami autorského práva. Čtyřlístek pátečního programu uzavřela panelová diskuze o novém postupu řešení sporů z domény .cz.
Jaké konkrétní přednášky si pro účastníky připravili jednotliví přednášející, se můžete podívat na http://cpit.law.muni.cz/content/cs/predbezny-program/, stránky pořadatele pak naleznete na http://cyber.law.muni.cz/. Vybrané příspěvky z konference budou publikovány v Revue pro právo a technologie č. 10 na začátku roku 2015, viz http://revue.law.muni.cz/content/cs/.
Summit se konal ve dnech 4.-5. září 2014; text usnesení je k dispozici zde, zejm. bod 72 a 73.[1]
Viz § 3 písm. a) až e) zákona o kybernetické bezpečnosti.[2]
ČEZ je jeden z povinných subjektů zákona o kybernetické bezpečnosti.[3]
Diskuze k článku ()