Ostatní | Hana Treutlerová | 19.12.2016

Rozhovor: Petr Hostaš - Dochází k podceňování registrace domén Zdroj: Fotolia

Rozhovor: Petr Hostaš - Dochází k podceňování registrace domén

Do problematiky doménového práva nás tentokrát uvedl Petr Hostaš, zakládající partner advokátní kanceláře ČÍŽEK HOSTAŠ, zabývající se komplexním právním zajištěním provozu systému registrace doménových jmen v České republice. Petr Hostaš je též rozhodcem pro spory o doménová jména .EU a .CZ.

Hana Treutlerová

Hana Treutlerová

redaktorka

Hana Treutlerová

redaktorka

Jaká je obecně uznávaná právní kvalifikace doménového jména? Žádný ze současných zákonů ji neobsahuje.

V současné době neexistuje právní předpis, který by definoval doménové jméno v právním smyslu. V zásadě se jedná o právo, které vznikne uzavřením smlouvy o registraci doménového jména, protože teprve v tomto okamžiku je doménové jméno vytvořeno a zapsáno v databázi doménových jmen a lze mluvit o tom, že existuje. Z tohoto hlediska se tedy jedná o relativní právo. Na druhou stranu podle nového občanského zákoníku lze hovořit o tom, že je to věc, neboť je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. S doménovým jménem lze po jeho vzniku (registraci) nakládat, může se převádět, ať už formou kupní smlouvy nebo formou postoupení pohledávky ze smlouvy o registraci doménového jména, může být předmětem zástavy, dědění, prodeje v rámci převodu obchodního závodu apod.

Jaké druhy domén existují?

V zásadě rozlišujeme dva druhy domén nejvyšší úrovně, tzv. top-level domain (TLD). První jsou národní domény (ccTLD), které odpovídají tzv. ISO kódům jednotlivých státu. Česká republika má .cz, Slovensko .sk apod. Pak existují domény generické (gTLD), které vznikly dříve než domény národní. Nejznámější je .com, .net, .org, to jsou ty nejstarší. Ve druhé vlně pak vznikaly domény jako .museum, .areo apod. Protože v existujících doménách nejvyšší úrovně zbývá jen velmi málo vhodných kombinací pro registrace nových doménových jmen, roste tlak na vznik dalších domén nejvyšší úrovně. Před několika lety se proto otevřela možnost žádat o zřízení nových generických domén nejvyšší úrovně. Těch již vzniklo několik stovek a stále další vznikají. Vznikají domény městské – .paris, .berlin, .nyc., domény oborové – .versicherung, .mail, zájmové - .guru, .sex a mnoho dalších. Existují také tzv. IDN domény – Internationalized domain names. Názvy těchto domén mohou obsahovat diakritiku nebo jiné než latinkové znakové sady. Vznikají tak nové domény, které mají např. .mail psáno v čínštině. Existují i IDN domény přiřazené k běžným národním doménám, takže třeba vedle domény .ru existuje i doména .рф náležející Ruské federaci a psaná azbukou.

O jaké domény je největší zájem?

Nejvíce domén, cca 120 milionů, je zaregistrováno v doméně .com. V ČR jich je přibližně 1,3 milionu. Evropská doména má asi 4 miliony domén. Nepodnikatelé si domény zpravidla registrují v národní doméně svého státu. Pokud podnikatel míří primárně na český trh, registruje zpravidla doménu .cz, protože lze předpokládat, že pokud někdo operuje na českém trhu, činí tak právě pod doménou .cz. Kdo chce expandovat, volí doménu příslušného státu nebo univerzální doménu .com, nebo třeba doménu .eu.

Jaká jsou největší úskalí úpravy domén, resp. doménové regulace?

Základní problém je, že z technických důvodů v doméně nejvyšší úrovně nemohou být dvě domény druhé úrovně stejného znění. Doména pravniprostor může být v doméně .cz jen jedna. Ale zároveň může vedle sebe, a to i v jednom státě, existovat více ochranných známek stejného znění. „Právní prostor“ může být zaregistrovaná ochranná známka pro tiskoviny, ale zároveň ji může někdo jiný zaregistrovat pro jinou třídu výrobků či služeb, tedy např. pro lokomotivy. Pak tu budou existovat dvě ochranné známky s různým vlastníkem, ale pouze jeden z nich si bude moci zaregistrovat v doméně .cz odpovídající doménu. Tato jedinečnost domén je tak nejčastějším problémem, se kterým se setkáváme.

Jak je to v praxi se zásahem doménového jména do ochranné známky?

Právě o to jsou nejčastější spory. Existuje ochranná známka, která je zaregistrovaná a vedle toho existuje stejně znějící doména, kterou si zaregistroval někdo odlišný od vlastníka ochranné známky. Registrací a užíváním domény tak dochází k užívání označení obsaženého v ochranné známce, a tedy k zasahování do práv k této ochranné známce. Nemusí se přitom jednat jen o stoprocentní shodu, často je označení z ochranné známky užíváno v doméně s pozměněným textem nebo s nějakým dodatkem. Může se tak jednat například o doménu obsahující značku automobilu s dodatkem shop nebo obchod.

Jaká jsou nejefektivnější a nejčastější řešení těchto sporů?

K řešení sporů o domény jsou nejvhodnější tzv. alternativní metody řešení sporů. Klasické soudní řízení je vázáno na jurisdikci jednotlivých států. Mohu mít doménu zaregistrovanou v jednom státě, její držitel může sídlit ve druhém státě, ochranná známka je registrována ve třetím a vlastník této známky sídlí ve čtvrtém. V takovém případě je velmi složité vůbec určit, který soud by měl mít pravomoc spor rozhodnout. Existují proto systémy alternativního řešení sporů (Alternative Dispute Resolution), které umožňují řešit vše elektronicky, na dálku.

U všech generických a některých národních domén se jedná o tzv. Jednotný způsob řešení doménových sporů (Uniform Domain Names Dispute Resolution Policy). EU formou nařízení stanovila, že obdobný alternativní způsob řešení sporů je povinný i pro evropské domény .eu.

Pokud se bavíme o české doméně, spor může být řešen obecným soudem nebo v rámci alternativního řešení sporů, jehož správu zajišťuje Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Ten je mimochodem celosvětově jediným správcem doménových sporů, u kterého lze řešit spory o evropské domény. Spory o generické domény rozhoduje pět sudišť - jedno v Asii, druhé se nachází v jedné z arabských zemí, dále se jedná o WIPO, National Arbitration Forum v USA a o Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Rozhodčí soud tak řeší spory o generické domény, o domény .eu i o české domény. Byť k tomu může jeho název svádět, nejedná se v tomto případě o rozhodčí řízení a jeho výsledkem není soudně vykonatelný rozhodčí nález. Výsledek řešení doménového sporu v rámci ADR je předložen správci příslušné domény nejvyšší úrovně, který se zachová podle toho, jak bylo v ADR stanoveno, a spornou doménu zruší nebo převede, popřípadě neudělá nic, pokud navrhovatel neuspěje.

Dochází k podceňování registrace ochranných známek?

Spíše dochází k podceňování registrace domén. Setkal jsem se několikrát s případem, kdy byl plánovaný vstup na trh oznamován v tisku a bylo známo jméno, pod jakým bude podnikatel na trh vstupovat. A teprve v okamžiku, kdy na trh vstoupil, si uvědomil, že nemá doménu a zjistil, že ho už někdo s její registrací předběhl. Stává se to často i v případě již existujících podnikatelů, kteří chtějí vstoupit na trh s nějakým novým výrobkem, jehož název chtějí propagovat. Registraci příslušné domény tedy není radno podceňovat. Nemusí být v budoucnu využívána, ale v opačném případě hrozí riziko, že už bude zabraná a její získání může být nákladné, stejně jako změna značky a nová kampaň pro její propagaci.

K doménovému jménu lze zřídit zástavní právo. Jak je to s hodnotou domény a jakým způsobem se stanovuje její cena? Je v praxi často doména předmětem zástavy?

Registrace domény samotné je levná záležitost. Ale ani dokonalá doména sama o sobě nemusí mít vysokou hodnotu a teprve v okamžiku, kdy je na doméně dostupný nějaký obsah či služby, začne být zajímavá. Zjištění její ceny je pak stejné jako u jiného majetku, tj. znaleckým posudkem.

Zjištění ceny domény může hrát roli třeba v žádostech o úvěr, kdy má být doména použita jako zajištění úvěru. Mohou existovat domény zajímavé samy o sobě, ale i domény, které mají hodnotu jen díky obsahu, který je pod nimi dostupný. Pro úvěrující banky tak může být složité zjistit, jakou cenu vlastně takto nabízené zajištění má. Není moc obvyklé, že by jako zástava byla použita přímo doména, častěji je zastavena jako součást obchodního závodu či souboru pohledávek.

Se znaleckými posudky bývá v praxi problém… Jaká metodika pro určení ceny domény by dle Vás byla nejobjektivnější?

Správný znalecký posudek by měl vzít v úvahu v prvé řadě název domény jako takový. Druhou položkou by mělo být ocenění hodnoty názvu domény s přihlédnutím ke službám či obsahu, který je návštěvníkům pod doménou dostupný. Poté je na řadě ocenění množství návštěvníků za nějaké období a stanovení diskontu ze zjištěné ceny pro případ, že by se doména musela prodat, pokud by byla zástava realizována, tedy co by prodej a změna držitele či provozovatele znamenaly pro počet návštěvníků, pro kvalitu obsahu apod.

Nejobjektivnější způsob, jak doménu ocenit, je její prodej ve veřejné dražbě. Účastník dražby ví, že kupuje doménu, která má historii, nějaký obsah, bázi návštěvníků a úroveň známosti a ví, co sám bude muset učinit pro to, aby tuto hodnotu uchoval. Cena dosažená dražbou tak podle mého nejvíce vypovídá o skutečné hodnotě domény.

ochranná známka rozhovor doménové spory Doménové právo domény

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články