Rozhovor: Petra Gříbková - Legislativního klidu se ani letos nedočkáme
"Z pohledu právníka si především přeji legislativní klid a alespoň čtvrt roku bez jakékoli legislativní změny. Toho se však zřejmě nedočkáme," říká JUDr. Ing. Petra Gříbková, která v dubnu loňského roku získala prestižní ocenění Podnikový právník v kategorii Samostatný podnikový právník.
Začátek nového roku vnáší každoročně do právního řádu celou řadu novinek. Jaké nejdůležitější změny přinesl 1. leden 2016?
Změn je jako každý rok hodně a záleží, z jakého pohledu je chcete hodnotit. Vyjma tolik diskutovaných daňových změn (např. zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě, zvýšení částky osvobozených důchodů, povinnosti podávat daňové přiznání elektronicky, zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků, kontrolní hlášení, atd.), můžeme určitě zmínit také zákon č. 400/2015 Sb., o státním rozpočtu České republiky pro rok 2016, zákon č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření (tzv. II. pilíře), novelu zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v rámci které došlo mimo jiné k rozšíření o úpravu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, nebo novelu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, která kromě jiného obsahuje změnu v pojetí a vymezení dálnic a silnic a jejich kategorizací, navazující úpravu nejvyšších dovolených rychlostí, nebo úpravu problematiky nakládání s odtaženými motorovými vozidly, resp. jejich vraky.
Mezi další legislativní novinky s účinnosti od ledna 2016, které stojí za upozornění a mediálnímu zájmu trochu unikly, patří např. novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, jenž se mimo jiné snaží reagovat na tolik kritizovanou formu pracovního poměru na dobu určitou pro pedagogické pracovníky škol a školských zařízení, nebo novela zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, v rámci které kromě jiného dochází ke sjednocení terminologie s novým občanským zákoníkem a zavádí se fikce doručení ve správním řízení osobám hlášeným k trvalému pobytu na adrese sídla ohlašovny, příp. novela zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, jejímž předmětem je nastavení dlouhodobě udržitelného mechanismu financování čistých nákladů, který zajistí poskytování základních poštovních služeb v požadované kvalitě a množství.
Očekáváme v následujících měsících účinnost či přijetí nějakých zásadních zákonů či novel stávajících zákonů?
Z pohledu právníka si především přeji legislativní klid a alespoň čtvrt roku bez jakékoli legislativní změny. Toho se však zřejmě nedočkáme, neboť plán legislativních prací vlády pro rok 2016, čítající přes 60 stran textu a pořadových tabulek, nám na klidu příliš nepřidá.
V tomto směru lze očekávat přijetí nového zákona o zadávání veřejných zakázek a s ním souvisejících prováděcích předpisů (nařízení vlády a vyhlášky), nebo tolik diskutovaného zákona o (elektronické) evidenci tržeb. Čím dál tím hlasitěji se rovněž hovoří o novele zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, kde je z pohledu korporátní praxe vnímána stále řada problémů, jež si vyžadují novelizační úpravu, a to ať již jde o opětovný problém s existencí souběhu funkcí, nejednoznačnosti otázky kogentnosti / dispozitivnosti ustanovení zákona, či např. formulační nejasnosti v záležitostech jednání jediného společníka.
V závěru roku bychom se mohli dočkat také novely zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, kterou začnou poslanci projednávat již příští měsíc, společně např. s novelou vodního zákona č. 254/2001 Sb. Své proměny by se měl letos dočkat také zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, avšak na účinnost této novely si budeme muset počkat do roku následujícího.
Osobně jsem pak zvědavá na nový zákon o elektronické sbírce zákonů a mezinárodních smluv, který je momentálně zařazen na program lednové schůze Poslanecké sněmovny k projednání v prvním čtení.
Bude se dubnový kongres Právní prostor věnovat těmto legislativním novinkám?
Ano, letošní program kongresu bude, stejně jako tomu bylo v jeho uplynulých ročnících, sestaven tak, aby reflektoval vybraná témata, která odborná právní veřejnost aktuálně diskutuje. Proto na něm nebude chybět problematika veřejných zakázek, ve vztahu k připravovanému zákonu o zadávacích řízeních, registr smluv a jeho dopady na povinné subjekty, přestupková tématika v trestním bloku, nové aspekty ochrany spotřebitele či aktuální problémy a otázky justice v tradičním závěrečném bloku kongresu.
Další články
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.
Když Teams nahrává dál: soukromé hovory z Teams nelze použít proti zaměstnanci
Španělský soud přiznal zaměstnankyni odškodné ve výši 335 992,62 EUR poté, co zaměstnavatel použil její soukromé rozhovory proti ní.
Odstoupení na tlačítko
Představujeme nový § 1830a občanského zákoníku, který ukládá všem e-shopům zavést novou funkci.
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.


