Rozhovor: Radim Martynek - Nejčastějším problémem v písemné komunikaci je lenost pisatele

Radim Martynek, jednatel Akademie nevšedního vzdělávání, s. r. o., se již 14 let specializuje na etiketu v písemném styku, ale připravuje také akreditované odborné semináře pro veřejnou správu a komerční sektor s tématy Mozkový jogging, Akademie zad, Písemná komunikace, Etiketa a normy v písemném styku a v neposlední řadě Etiketa úředníka veřejné správy s Ladislavem Špačkem. V rozhovoru nám prozradí, co zahrnuje pojem etiketa v písemné komunikaci, co jsou její nejčastější problémy a v neposlední řadě například to, jaký výnam má oslovení.

Foto: Fotolia

V rozhovoru nám prozradí, co zahrnuje pojem etiketa v písemné komunikaci, co jsou její nejčastější problémy a v neposlední řadě například to, jaký význam má oslovení.

V listopadu Vás uvidíme na konferenci Právo ve veřejné správě, kde budete pojednávat na téma „etiketa v písemném styku“. Na co se mohou účastníci těšit?

Půjde o krátký humorný vhled do pravidel, která dennodenně (a noc co noc) nechtě přehlížíme, ale která nám pomáhají odlišit se v písemné komunikaci a být zapamatovatelný. Pevně věřím, že si čtenáři pamatují, kdo kdy na televizní obrazovce řekl SLUNCE V DUŠI. Nepamatujeme si, co měl na sobě, jakou měl barvu očí a zda to, co říkal, bylo smysluplné či smysluprázdné, ale pamatujeme, čím se odlišoval. A učit lidi, jak se odlišit, je náplní semináře Etiketa a normy v písemném styku.

Co vše si pod pojmem „etiketa v písemném styku“ můžeme představit?

Etiketa společenská je soubor pravidel, díky kterým víme, kdo je ve společnosti významnější a kdo méně, kdo komu podává ruku a komu dát přednost při vstupování do výtahu… Etiketa v písemné komunikaci definuje pravidla pro dopisy a e-maily, protože zde platí, že nikdy nemáme druhou šanci udělat perfektní první dojem. Jakmile klikneme na ODESLAT, už obsah e-mailu nezměníme.

Je v dnešní době tento druh etikety přežitkem?

Můžeme namítnout, že dnes řada pánů nesmekne klobouk nebo neotevírá svým partnerkám dveře u auta s tím, že je to přežitek. (Zlí jazykové tvrdí, že otevírá-li muž ženě dveře u auta, je nové auto nebo žena.) Ale jsou e-maily přežitkem? Ve vyspělé společnosti se chováme tak, jak chceme, aby se ostatní chovali k nám. Alespoň tak nás to učili rodičové. Když podáme ruku jako leklou rybu, můžeme to doprovodit komentářem, že jsme právě po operaci karpálů. Jak ale v e-mailu zdůvodníme, že neumíme příjemce v úvodu vhodně oslovit a v závěru zdvořile pozdravit?

Jaké jsou nejčastější prohřešky v rámci písemného styku?

Nejčastějším problémem v písemné komunikaci je lenost pisatele, který ušetří tři sekundy tím, že začne e-mail tím (s)prostým „dobrý den“. Důvod, proč nikdy nezačínáme těmito slovy, je prostý. „Dobrý den“ je pozdrav a kam v e-mailu patří odjakživa pozdrav? Dopisy – a tedy také e-maily – vždy začínají oslovením a končí pozdravem. Neochotou oslovit dáváme najevo, že nám je lhostejné, zda má příjemce nějakou funkci, zda získal nějaký titul nebo jak zní jeho příjmení v pátém pádě. 

Jak si na tom obecně v tomto směru vedeme v porovnání se zahraničím? Nemyslíte si, že je u nás kultura písemného styku v úpadku?

Kultura písemného projevu určitě v úpadku není, ale pořád se máme co učit. Na semináři Etiketa a normy v písemném styku ukazujeme, jak se odlišit, být zapamatovatelný a díky tomu budovat vřelejší vztahy. Toužíme mít kvalitní vztahy, ale ve srovnání se zahraničím pro to děláme méně. Často jsme v písemné komunikaci nezdvořilí a neempatičtí a pak se divíme, že vztahy (či obchod) nám nekvetou. Přitom stačí tak málo: chovejme se (pišme) k lidem tak, jak bychom si přáli, aby se chovali oni k nám. A když na nás někdo pejorativem, my na něj vlídným slovem.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články