Rozhovor: Tomáš Hülle o Prague Summer School a obchodních stycích s Čínou

„Nápad se zrodil paradoxně na druhé polovině světa v Šanghaji v době, kdy jsem tam žil. Nejlepší business a nejlepší nápady vznikají při nahodilých příležitostech, a tak tomu bylo i v tomto případě,“ uvádí Mgr. Tomáš Hülle k tomu, jak vznikla Prague Summer School, jedna z největších letních škol ve střední Evropě, jejíž je zakladatelem.

Foto: Fotolia

Kdy a jak se zrodil nápad pořádat v české metropoli Prague Summer School?

S jedním z mých významných partnerů jsme seděli na snídani, když nadhodil možnost vymyšlení letního programu. Já se toho chytnul a řekl, proč ho neudělat trochu jinak, než to dělají všichni ostatní na světě. Z toho vznikla hlavní myšlenka, v rámci které jsme dostali obrovskou volnost. Tento člověk nám následně velice pomohl i se samotnými začátky v Číně a dokázal zprávu o tom, že děláme něco unikátního, prodat čínským univerzitám.

Jak se člověk dostane k takovým kontaktům?

Myslím si, že nejméně úspěšní jsou paradoxně lidé, kteří se snaží na networking tlačit. To znamená, že nejlepší kontakty vznikají nesmírně přirozeně. Ve chvíli, kdy někdo na někoho tlačí kupříkladu během oběda či společenské události, nikdy žádný pořádný business neudělá. Co se týče networkingu, já jsem dostal už během univerzity velice zajímavé příležitosti v rámci různých mezinárodních projektů, účasti na jednáních Spojených národů, publikační činnosti a mnoha letních škol. Během těchto projektů si člověk budoval základní kontakty, se kterými se spřátelil. Ti ho následně představili dalším lidem, na které navazovali další a další.

S Čínou jsem se dal dohromady přes dva kontakty, které jsem poznal zcela nahodile. Jedním z nich je člověk, kterého jsem poznal, když jsem působil právě ve Spojených národech ve Vídni. Po jednom ze zasedání jsme se bavili a zjistili jsme, že máme podobnou agendu a podobné projekty. Následně mě pozval do Šanghaje, abych tam působil jako poradce Šanghajské rozhodčí komisi. Druhým kontaktem byl děkan jedné z největších škol v Číně – University of Science and Technology, který přijel do ČR rozšiřovat síť a reputaci univerzity.

Přijde mi, že v akademické obci v ČR nedokáže mnohdy nikdo takové příležitosti dostatečně ocenit a pracovat s nimi. Já mu tehdy jako jediný věnoval čas. V tu dobu jsem ještě pracoval v Hospodářských novinách, takže jsem s ním trávil dost času při rozhovorech apod. On mě v návaznosti na to pozval na „svou“ univerzitu, abych tam přednášel o duševním vlastnictví. V té době jsem za sebou měl už nějaké zkušenosti s přednášením v USA. Do Číny jsem přijel na kratší dobu, ze které se lehce vyklubal rok. Poznal jsem spoustu lidí nejen z businessu, ale i akademické sféry a advokacie. Čína je v tomhle dost specifická, má výhoda byla v tom, že jsem tam měl své zázemí, díky kterému jsem se dostal mnohem dále. Pokud Vás v Číně představí člověk dalšímu člověku, už to něco znamená. Je to znamení toho, že vás „bere“, považuje vás za svého přítele. Takovým vějířovým způsobem se rozšiřovaly i ty mé kontakty.

Co je hlavním motivem a cílem Prague Summer School?

Hlavní cíl je obtížné definovat. Je jich několik a mění se postupem času. Když jsem letní program vytvářel, hlavním cílem bylo vytvořit něco, co bude přesně tím, co studenti potřebují ve chvíli, kdy dokončí školu. Jelikož jsem byl zrovna čtyři roky po škole, když vznikal první ročník PSS, tak jsem měl pocit, že přesně vím, co jsem potřeboval čtyři roky zpátky. Co mi chybělo, co jsem nevěděl a co jsem si měl uvědomit. A potom je zde také ta čistě materiální část, který by měla pomoci člověku získat zaměstnání. S postupem času, jak rostl program (a dosud vyrostl ve zřejmě největší vzdělávací program mezi střední/východní Evropou a Čínou), měnil se i cíl. Ve chvíli, kdy máte v ČR cca 120 Číňanů, kteří tu studují a absolvují stáže, začnou se o to zajímat korporace, ambasády, ministerstva a spousta dalších lidí a organizací. Cíl se poté promítá i do toho, že všem těm lidem chcete pomoci i v rámci jejich vlastních projektů. Společnosti za námi například chodí a ptají se, jestli nemáme nějaké alumni, kteří by jim pomohli s rozvojem businessu. Tak se PSS stalo platformou, která pomáhá mezi oběma zeměmi podporovat projekty napříč sektory.

Když si vezmu motiv, osobně rád dělám věci tak, jak věřím, že by dělány být měly. Ta motivace je především v tom mít obrovskou volnost vytvořit něco, co chcete a jak chcete. To je to úžasné. Hlavně když máte předchozí zkušenost z korporátní sféry, kde máte přesná pravidla a mantinely.

PSS se od ostatních letních škol odlišuje zejména výběrem lektorů, každoročně zde vystupují naprosté špičky z oboru. Na koho se studenti mohou těšit letos?

Dva nejvýznamnější hosté budou z podnikatelského sektoru. Největší osobností bude nejspíše pan Gao Xiqing, který je jedním z nejvýznamnější finančníků Číny. Je to člověk, který dlouhá léta řídil největší investiční fond spravující čínské státní peníze. Tento člověk je legendou nejen v rámci čínského prostředí, ale i toho světového. Vystupoval například i ve filmu Too Big to Fail jako jedna z významných osobností během světové finanční krize. Mít takového člověka tady je úžasné. Vedle toho tady máme další skvělé osobnosti. Přijede například i maďarský miliardář Gábor Bojár. Po revoluci jako jeden z prvních v Maďarsku vytvořil soukromou firmu Graphisoft, což je významná IT firma. Je to člověk, o kterém natočily velké reportáže například CNN a BCC. Stal se světovou hvězdou.

Vedle toho tu budou zástupci velkých společností, kteří se budou do programu v menší či větší míře zapojovat průběžně. Bude tu také významná skupina čínských profesorů, kteří přijedou v pozdější části programu. Je to výběr z cca 15 čínských elitních univerzit.

Jak těžké je takovéto osobnosti „nalákat“?

Prakticky nemožné. Pokud nemáte kontakt, který dotyčného velmi dobře zná, horko těžko někoho získáte. Z Číny je to potom naprosto nemožné. V Číně se musíte znát napřímo nebo být podpořen doslova blízkým přítelem osobnosti.

Která z témat PSS považujete v kontextu současného světového dění za nejaktuálnější a proč?

To je poměrně jednoduché. Když si vezmeme, co se stalo minulý čtvrtek (23. června, pozn. red.) s Velkou Británií. Hned v pondělí ráno další týden jsme tu měli Lukáše Kovandu, českého ekonoma a komentátora, který svou přednášku věnoval do velké míry právě Brexitu.

Jak vnímají Číňané současnou situaci v EU?

Záleží. Určitě se tomu v Číně v novinách vyjádřili a ještě vyjádří, většinou takovým událostem věnují stránku či dvě v médiích. Je důležité si také uvědomit, že Čínská vláda má obrovsky zainvestováno například v rámci státních dluhopisů v Evropě. Do Číny se to tedy určitě situace promítne. Otázkou je, jak moc problém znají studenti a nakolik mu rozumí. V největších čínských metropolích jsou studenti samozřejmě vzdělanější, něž v provinčních městech. Asi každý bude vědět, že Velká Británie opouští EU, ale jaké dopady to bude mít, vědět nemusí.

Mezi partnery je celá řada předních advokátních kanceláří. Čím je pro ně letní škola zajímavá?

Záleží, co advokátní kancelář dělá a jak se zapojuje, ale zpravidla každý cítí z čínského trhu obrovský potenciál. Partnerství funguje většinou tak, že kanceláře nám pomáhají s výukou, stážemi a třeba i s finančním zajištěním. Během roku se jim snažíme pomoci na oplátku zase my, a to nejenom s Čínou, ale často i s domácí agendou. Pokud například následně cestují pracovně do Číny, čekají tam na ně často studenti, co byli v Praze, a pomáhají jim s orientací a kontakty.

Jsou však i nepsané přidané hodnoty, které se často těžko vysvětlují. Mnohé kanceláře nám říkají, že když jim přijde nový stážista, je najednou úplně jiná atmosféra. Vnese jim tam nový element, který obohatí celý kolektiv. Samozřejmě máme i spoustu eventů v průběhu PSS, které jsou z hlediska kontaktů pro advokátní kanceláře opravdu zajímavé, jelikož se snažíme systematicky pracovat s různými segmenty podnikatelské komunity tak, aby se navzájem všichni obohacovali a vytvářelo to synergické efekty.

Čím může být naopak zajímavá stáž v těchto AK pro studenty, kteří se PSS účastní - co by jim měla přinést?

Automatický předpoklad je, že nikde nedělají paradoxně na klientské práci. To určitě nejde, protože to neumí a doba je krátká na to, aby se to naučili. Očekává se, že pochopí, jak funguje advokátní prostředí. Student si sedne do kanceláře a začne vnímat, že tam je nějaká knihovna, marketing, že jsou klienti atd. Ty věci jsou extrémně intenzivní. Uvědomění si skutečné reality je ta hlavní přidaná hodnota, kterou by měli získat. Co se týče legal skills, zadávají se jím třeba rešerše, překlady, vždy se pro ně něco najde. Více se ale vždy naučí ten student, než advokátní kancelář. Nestanovujeme striktní podmínky ohledně toho, co by měli dělat, ale říkáme, co očekáváme. Tu přidanou hodnotu si uvědomí většinou jen někteří lidé, kteří jsou zpravidla seniornějšími partnery. Několikrát jsem naopak už narazil na komentáře mladších advokátů a koncipientů, kteří vůbec nechápou, proč ti stážisti v té kanceláři jsou, že pro ně musejí vymýšlet práci. Ti senioři uvažují daleko více do budoucna a mají dlouhodoběji vizi.

Největší část studentů je každoročně z Číny. Jak vnímají Českou republiku, Prahu? Máte od nich nějakou zpětnou vazbu i ve vztahu k PSS?

O ČR většinou před cestou nevědí nic. Ve chvíli, kdy studenti přiletí, je to úplně o něčem jiném. Když se podívají na oblohu, jsou naprosto ohromeni, jak je krásná, protože v Číně se najde jen velice málo dní v roce, když je možné ji vůbec vidět. Nemusím asi zmiňovat historické bohatství ČR, hlavně tedy Prahy, které je pro turisty tak zajímavé.

Jsem v kontaktu i s některými studenty z let minulých, kteří mi píšou, že jim PSS otevřela „bránu“ do světa. Dostáváme však výjimečně i opačné reference, které nám říkají, co by se dalo vylepšit. Letos třeba chceme, aby přednášející studentům jednoznačněji vysvětlovali a zdůrazňovali, jak úzký je vztah businessu a práva. To si mnozí z nich neuvědomují. Člověk, kterému je dvacet let většinou ví, že existují společnosti jako Apple a Huawei, ale neuvědomuje si ty další spojitosti. Zpětné vazby dostáváme i na jednotlivé přednášející, a ty na základě toho selektujeme a z programu vyřazujeme, což dle mého chybí například na českých univerzitách.

Jak se dle Vašeho názoru v posledních letech rozvíjejí česko-čínské vztahy? Je jim nakloněn právní rámec, resp. "nálada" ve společnosti?

Vztahy se určitě zlepšují po oficiální politické linii. To, že se ČR přibližuje Číně více a více, působí i pozitivně na čínské obyvatele, jelikož najednou vidí, že jejich nejvýznamnější osoba, čínský prezident, jel do „nějaké“ České republiky. Z pohledu pozornosti to určitě pomáhá. Navzdory tomu, jaká byla negativní zpětná vazba na návštěvu čínského prezidenta, pozitivně na mě zapůsobilo to, jak byla tato návštěva zvládnuta naší vyjednávací stranou. Podle informací, které mám ze samotných jednání, dokázali naši vyjednavači poměrně překvapivě ustát tlak na některé věci, které měly či neměly být podepsány. Hodnota „podnikatelských dohod“, které byly uzavřeny, je však otázkou.

Vnímáte z prezidentské pozice v Česko-čínském podnikatelském fóru (Czech China Entrepreneurs Forum) či pozice rozhodce v China International Economic and Trade Arbitration Commission nějaké zásadní odlišnosti, resp. zvyklosti, doprovázející obchodování s čínskými partnery?

Během jednání s čínskými partnery musíte být připraveni na spoustu věcí a umět zachytit drobné a zpravidla téměř neviditelné nuance. Čínský partner vám nikdy neřekne nic napřímo, ale z toho, jak se tváří a co říká, musíte vydedukovat, jak to celé vnímá a co si myslí. To jsou většinou věci, které získáte praxí. Já jsem se už tolikrát spálil a ztratil tolik kontaktů kvůli tomu, že jsem nedokázal udržet „tvář“. Je to o spoustě dalších věcí, nejen o tom toho partnera párkrát pozvat na oběd. Často však přemýšlím spíše nad podobnostmi. Tím je především to, jak se chováme ke svým business partnerům. Myslím si, že Češi jsou v tomhle poměrně loajální a důvěryhodní. Když něco slíbí, většinou to i dodrží. Mají i menší tendenci přehánět. Stejně jako Číňané.

Čím myslíte, že mohou být české firmy pro čínské partnery atraktivními? 

Upřímně, čínské straně je úplně jedno, jestli to bude polská, německá nebo maďarská firma. Hlavní je pro ně produkt a kvalita vztahu.

Možná je na takovou otázku ještě příliš brzy, ale co chystáte v rámci PSS do dalších let? Kde ji za několik let vidíte?

Plánů je poměrně hodně a je otázka, s čím půjdeme dál. Potenciál spolupráce v oblasti vzdělání je mezi ČR a Čínou nekonečný. V Číně je vzdělání prioritou. Pokud by se měla tamější rodina zadlužit, aby poskytla svým dětem vzdělání, bez mrknutí oka to udělají. V tuto chvíli jsme extrémně silní, co se týče univerzitních studentů práv a jsme silní i v oblasti studentů businessu. Určitě se tedy budeme snažit využít i dalšího potenciálu univerzit, se kterými spolupracujeme. Obrovskou příležitostí jsou také seniorní manažeři, kteří třeba nemají tolik zkušeností se západem, kolik by mít měli. Jak moc intenzivně se ale budeme věnovat dalším segmentům nejsme ještě pevně rozhodnuti.

Existuje oblast v čínské společnosti, kterou bychom se u nás mohli inspirovat?

V ČR by to bylo zřejmě dlouhodobé uvažování, ať už v politickém nebo podnikatelském kontextu. Dokázat následně vizi udržet, to je to nejtěžší. Je to abstraktní koncept, který se těžko realizuje, ale Číňanům to jde poměrně dobře.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články