Technické, funkční a estetické vlastnosti - příklady hodnoticích kritérií

Rozlišujeme kritéria objektivní nebo subjektivní:

• Objektivní kritéria jsou jednoznačná, jsou to kritéria, která jsou postavena nad nějakou měřitelnou hodnotu, jsou jednoznačně identifikovatelná a rozhodnutelná. Často se přitom odkazuje na technické normy a údaje, kdy je zřejmé, kolik bude co vážit, měřit, stát apod.

• Subjektivní kritéria podléhají dojmům, nejsou přímo měřitelná, ale na jejich základě zadavatel určitým způsobem ukazuje své preference, jaká má přání, na co klade důraz, ale nemá přitom jednoznačnou představu toho, jak objektivně musí plnění vypadat. Nechává proto dodavateli určitý prostor pro to, co je schopný poskytnout a dodat.

V zákoně jsou přímo definována kritéria kvality, a to příkladným výčtem, nikoli taxativně. Dozvídáme se, že mezi hodnoticí kritéria může zadavatel zařadit technickou úroveň, estetické nebo funkční vlastnosti, uživatelskou přístupnost, sociální, environmentální nebo inovační aspekty, organizaci, kvalifikaci nebo zkušenosti osob, které se mají na plnění zakázky přímo podílet, úroveň servisních služeb včetně technické pomoci nebo podmínky a lhůty dodání nebo dokončení plnění.

Příklad 1: technická úroveň

Technická úroveň se zpravidla vymezuje odkazem na technické normy nebo obecným vymezením funkcí či výkonů. Problémy mohou vznikat při vymezení technických součástí tak, aby nedocházelo k diskriminaci. V některých případech, které byly za diskriminační přímo prohlášeny, zadavatel přímo uvedl konkrétní značku. Vyžadován je popis vlastností, který má výrobek nebo služba splňovat, aniž by odpovídal nebo byl podřazen pod konkrétní značku. Příkladem využití technické úrovně dodávaných výrobků je nastavení hodnoticích kritérií pro truhlářské výrobky zadavatelem tak, že definoval minimální požadavky na použití HPL laminátu v Technické specifikaci díla:

„Použití HPL laminátu u exponovaných ploch a hran truhlářských výrobků. HPL laminát musí splňovat následující minimální požadavky: musí být deklarovaný normou DIN EN 438,  musí splňovat emisní třídu E1 dle normy EN 312 a zároveň klasifikaci dle normy EN 312."

Následně zadavatel vymezil hodnocení takto:

„Účastník je oprávněn nabídnout jednu z níže uvedených technických a funkčních vlastností, tj. pouze jeden typ povrchu. Za splnění minimálních požadavků obdrží účastník 20 bodů. Účastník tedy může získat pouze 20 nebo 40 bodů:

Varianta ZÁKLAD: Použití materiálů a povrchů stanovených v Technické specifikaci díla, jež je přílohou č. 1 smlouvy o dílo. ……0 bodů navíc

Varianta ROZŠÍŘENÍ 1: ……20 bodů navíc“.

Estetické a funkční vlastnosti

Estetické a funkční vlastnosti jsou typicky subjektivním kritériem, které je náročné na vymezení v zadávací dokumentaci. Často nestačí zadat pouze to, co bude hodnoceno, tzn. vzhled, ale je potřeba podrobně popsat a rozebrat, jaké parametry musí nabídka splňovat, aby mohla být považována za nejvhodnější, co je tím vzhledem, který zadavatel upřednostňuje nebo na jaké aspekty se přitom bude zaměřovat. Jestli se bude soustředit na barvu, velikost, použitý materiál, jaké materiály preferuje. Estetické a funkční vlastnosti se často uplatňují při architektonických soutěžích nebo soutěžích o návrh, tam, kde zadavatelé často volí kreativnější řešení, například u řešení veřejných prostranství.

Příklad 2: funkční vlastnosti

Konkrétním příkladem uplatnění funkčních vlastností je pořízení CD spektrofotometrů pro CEITEC Masarykovy univerzity: „V rámci dílčího hodnoticího kritéria „Technické a funkční vlastnosti dílčího plnění A“ budou hodnoceny hodnoty níže uvedených vybraných parametrů nabídnuté nad rámec zadavatelem požadovaných hodnot uvedených v příslušném listu přílohy č. 1 zadávací dokumentace. Pro účely hodnocení stanovil zadavatel hodnoceným parametrům níže uvedené procentní váhy (viz rovněž sloupec D v xls souboru):

1. V rámci hodnocení parametru „Možnost měření spektra v co nejnižších vlnových délkách“ budou hodnoticí komisí lépe hodnoceny nabídky s nižší spodní hranicí rozsahu vlnových délek než hranice požadovaná v technických podmínkách, avšak nejméně do limitní hodnoty 170 nm; k  nižším hodnotám než je stanovená limitní hodnota, nebude při hodnocení přihlíženo. Počet bodů, které obdrží jednotlivé nabídky, bude určen následujícím vzorcem: Počet bodů, které obdrží jednotlivé nabídky v daném parametru, bude určen následujícím způsobem: V rámci číselně vyjádřitelného dílčího hodnoticího kritéria „Citlivost v oblasti krátkých vlnových délek“ (minimální šum udávaný výrobci jako RMS noise) budou hodnoticí komisí lépe hodnoceny nabídky s rozšířeným rozsahem citlivosti v oblasti krátkých vlnových délek nad rámec hodnoty technického parametru požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci. Při hodnocení bude přihlíženo k hodnotám v rozsahu od 0,02 mged při 185 nm do limitní hodnoty 0,1 při 185 nm stanovené technickou specifikací; k nižším hodnotám než je stanovená limitní hodnota, nebude při hodnocení přihlíženo. Počet bodů, které obdrží jednotlivé nabídky, bude určen následujícím vzorcem:

2. V rámci číselně vyjádřitelného dílčího hodnoticího kritéria „Citlivost v oblasti krátkých vlnových délek“ (minimální šum udávaný výrobci jako RMS noise) budou hodnoticí komisí lépe hodnoceny nabídky s rozšířeným rozsahem citlivosti v oblasti krátkých vlnových délek nad rámec hodnoty technického parametru požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci. Při hodnocení bude přihlíženo k hodnotám v rozsahu od 0,02 mged při 185 nm do limitní hodnoty 0,1 při 185 nm stanovené technickou specifikací; k nižším hodnotám než je stanovená limitní hodnota, nebude při hodnocení přihlíženo. Počet bodů, které obdrží jednotlivé nabídky, bude určen následujícím vzorcem:

Součet bodových hodnot jednotlivých vybraných parametrů udává počet bodů, které nabídka obdrží v dílčím hodnoticím kritériu „Technické a funkční vlastnosti dílčího plnění A“.

Příklad 3: estetické a funkční vlastnosti s použitím subjektivních kritérií

Dalším příkladem vymezení subjektivních hodnoticích kritérií může být v případě návrhu úpravy parku „urbanistická a krajinářská kvalita návrhu“.

V rámci tohoto kritéria bude porota hodnotit soulad návrhu s požadavky vyhlašovatele definovanými v požadavcích na řešení, které jsou součástí zadávacích podmínek. Ty tedy musel zadavatel vypsat, a řekl, že se zejména bude soustředit na míru, do jaké umožňuje řešení pěší prostupnost území s ohledem na vazby na okolí a charakter lokality. Dále řekl, že se bude soustředit na to, nakolik řešení poskytuje možnosti setkávání a relaxace a nakolik splňuje požadavky na náklady technického řešení.

Dalším kritériem byla „architektonická kvalita návrhu s důrazem na koncepci veřejného prostoru a skladbu zeleně“. Při posuzování tohoto kritéria zadavatel opět předem nadefinoval požadavky na řešení. Při hodnocení deklaroval, že se bude soustředit zejména na míru, do jaké počítá návrh s umístěním zeleně alespoň na 25 % řešeného území tak, aby vhodně doplňovala a pomáhala utvořit veřejný prostor vhodný pro setkávání lidí i realizaci kulturních a společenských akcí a míru, do jaké kombinuje řešení veřejné zeleně ponechané a nově navržené.

Závěr

Subjektivních kritérií se někdy zadavatelé bojí, neboť není mnohdy jednoduché je správně nadefinovat, nicméně naznačeným jednoduchým způsobem mohou uvést, na co se budou soustředit, a následně při závěrečném hodnocení vycházet opravdu z podmínek, které sami uvedli v zadávací dokumentaci.