Mateřská dovolená Zdroj: Fotolia

Mateřská dovolená

Mateřská dovolená je upravena v § 195 a následujících zákoníku práce. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni, matce dítěte. Mateřská dovolená v souvislosti s péčí o narozené dítě naleží také zaměstnankyni, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí o svěření dítěte do péče, nebo dítě, jehož matka zemřela (pokud by šlo o zaměstnance, čerpal by rodičovskou dovolenou).

Klára Valentová

Klára Valentová

Vilímková Dudák & Partners

Klára Valentová

Vilímková Dudák & Partners

1. Nástup na mateřskou dovolenou

Zaměstnankyně o nástup na mateřskou dovolenou zaměstnavatele nežádá, pouze o něm zaměstnavatele informuje. Zákoník práce nestanoví způsob, jakým má být zaměstnavatel o nástupu zaměstnankyně na mateřskou dovolenou informován, ale z oznámení musí být zřejmé, že se jedná právě o tuto omluvenou překážku v práci.

Na mateřskou dovolenou nastupuje zaměstnankyně zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, který určil lékař. Zaměstnankyně může nastoupit na mateřskou dovolenou dříve i později, nejdříve ovšem od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu.

V případě zaměstnankyně, která převzala dítě do péče, se mateřská dovolená poskytne ode dne převzetí dítěte.

2. Délka mateřské dovolené

Standardní délka mateřské dovolené je 28 týdnů, v případě porodu dvou a více dětí je tato délka 37 týdnů.

Minimální délka mateřské dovolené v souvislosti s porodem je 14 týdnů a mateřská dovolená nesmí skončit nebo být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

Pokud zaměstnankyně vyčerpala před porodem méně než 6 týdnů z mateřské dovolené z toho důvodu, že porod nastal dříve, než v den stanovený lékařem, náleží zaměstnankyni mateřská dovolené v celé výši, tj. 28 či 37 týdnů zahrnující dobu před a po porodu. Pokud ovšem zaměstnankyně před porodem vyčerpala méně než 6 týdnů z mateřské dovolené z jiného důvodu, náleží zaměstnankyni mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů.

Mateřská dovolená se zaměstnankyni, která převzala dítě do péče, poskytne po dobu 22 týdnů ode dne převzetí dítěte, v případě že převzala zaměstnankyně 2 nebo více dětí po dobu 31 týdnů, nejdéle však do dne, kdy dítě dosáhne věku 1 roku.

V případě, že se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená v celkové délce 14 týdnů.

Jestliže dítě zemře v době, kdy je zaměstnankyně na mateřské dovolené, poskytuje se mateřská dovolená ještě po dobu 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte, nejdéle ovšem do dne, kdy by dítě dosáhlo věku 1 roku. I zde se ovšem uplatní pravidlo, že mateřská dovolená u matky dítěte neskončí před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

3. Přerušení mateřské dovolené a ústavní péče

V případě, že dítě bylo ze zdravotních důvodů převzato do péče léčebného ústavu (kojeneckého nebo jiného) a zaměstnankyně nastoupí do práce, mateřská dovolená se přeruší, její nevyčerpaná část se poskytne ode dne opětovného převzetí dítěte do péče, ovšem nejpozději do doby, kdy dítě dosáhne 3 let věku. Musejí být splněny obě výše uvedené podmínky, tedy nestačí pouze převzetí dítěte do péče léčebného ústavu, zaměstnankyně musí současně nastoupit do práce, pokud by tak neučinila, nárok na poskytování mateřské dovolené ji trvá i po dobu, kdy je dítě umístěno v léčebném ústavu.

Jestliže se ovšem zaměstnankyně přestane starat o dítě a to je svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, nebo dítě je dočasně v péči kojeneckého nebo obdobného ústavu z jiných než zdravotních důvodů, zaměstnankyni nepřísluší mateřská dovolená po dobu, po kterou o dítě nepečuje. I v takovémto případě ovšem platí pravidlo, že mateřská dovolená matky dítěte nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

4. Peněžitá pomoc v mateřství

Mateřská dovolená je důležitou osobní překážkou v práci, která zaměstnankyni neumožňuje vykonávat práci podle pracovní smlouvy.

Poznámka:

Zákon chrání zdraví matky, mateřství a péči o dítě i proti vůli matky, obecně se tedy vychází z toho, že je její povinností nastoupit na mateřskou dovolenou v minimálním zákonem určeném rozsahu. To znamená, že zaměstnankyně, která porodila, nesmí vykonávat práci pro svého ani jiného zaměstnavatele celkově nejméně 14 týdnů a alespoň 6 týdnů ode dne porodu. Nicméně se objevují i názory, že pokud matka mateřskou čerpat nechce, není to její povinností a na mateřskou dovolenou nastoupit nemusí.  

Během čerpání mateřské dovolené zaměstnankyni nepřísluší mzda ani náhrada mzdy. Zaměstnankyně má nárok na peněžitou pomoc v mateřství za podmínek uvedených v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Peněžitá pomoc v mateřství je tedy dávkou, která se poskytuje z nemocenského pojištění, zaměstnavatel tedy zaměstnankyni peněžité plnění neposkytuje.

4.1. Peněžitá pomoc v mateřství

4.1.1. Základní podmínky

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má dle § 32 zákona o nemocenském pojištění:

a) pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka

b) pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu

c) pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela

d) pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou nebo pro které bylo vystaveno příslušné potvrzení od lékaře, a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství

e) pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě; tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.

Pozor!

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství může vzniknout i pojištěnci, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, v případě, že s matkou uzavře písemnou dohodu o tom, že bude pečovat o dítě.

Matka se může s manželem či otcem dítěte v péči o dítě střídat na základě písemné dohody, což bude mít vliv i na to, komu bude vyplácena dávka.

Pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství je třeba splňovat základní podmínku, kterou je účast na pojištění (nebo trvání ochranné lhůty) v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Za nástup se považuje den, který si sama zaměstnankyně určí v období od počátku 8 až 6 týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud si jej neurčí, považuje se za nástup počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

Pozor!

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má i žena, která nastoupí na mateřskou dovolenou po skončení zaměstnání v ochranné lhůtě. Tato ochranná lhůta u žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, trvá 180 dní ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, trvá ochranná lhůta jen takovou dobu, jakou trvalo pojištění.

Druhou podmínkou vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast zaměstnankyně na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dní v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Poznámka:

Do doby účasti na nemocenském pojištění se započítává i doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno; rovněž také doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost.

4.1.2. Podpůrčí doba poskytování peněžité pomoci v mateřství

Podpůrčí doba začíná dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. V případě porodu jednoho dítěte činí podpůrčí doba 28 týdnů, v případě porodu dvou a více dětí činí podpůrčí doba 37 týdnů (po uplynutí 28 týdnů náleží, pouze pokud je nadále pečováno alespoň o dvě z těchto dětí). U pojištěnce, který převzal dítě do péče (na základě rozhodnutí orgánu, z důvodu dlouhodobého onemocnění či úmrtí matky nebo na základě dohody s matkou) je podpůrčí doba 22 týdnů. Pokud pojištěnec pečuje o dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 31 týdnů (a po uplynutí 28 týdnů náleží, pouze pokud je nadále pečováno alespoň o dvě z těchto dětí).

V případě peněžité pomoci spojené s porodem ji lze pobírat nejdéle do 1 roku věku dítěte. V případě peněžité pomoci v mateřství při převzetí dítěte do náhradní péče ji lze pobírat do 7 let a 31 týdnů věku dítěte.

4.1.3. Výpočet výše peněžité pomoci v mateřství

Peněžitá pomoc v mateřství se vypočítává z denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se stanoví jako součet všech příjmů v rozhodném období (posledních 12 měsíců), vydělený počtem kalendářních dnů v rozhodném období.

Denní vyměřovací základ se pak pro další výpočet redukuje třemi redukčními hranicemi:

  • z částky do 942 Kč se počítá 100 %
  • z částky od 942 Kč do 1412 Kč se počítá 60 %
  • z částky od 1412 Kč do 2824 Kč se počítá 30 %
  • z částky nad 2824 Kč se dále nic nezapočítává.
    (redukční hranice pro rok 2017)

Výsledkem součtu výše uvedených částek získáme redukovaný denní vyměřovací základ.

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70% z redukovaného denního vyměřovacího základu.

4.1.3. Administrativní postup

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňuje zaměstnankyně vyplněním tiskopisu „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“, který vydává lékař, u kterého je zaměstnankyně v předporodní péči. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče se uplatňuje tiskopisem „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte“, který je k dispozici na stránkách Okresní správy sociálního zabezpečení, nebo u zaměstnavatele. Žádost předkládá zaměstnankyně zaměstnavateli, který k ní přiloží „Přílohu k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ a předá je neprodleně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení.

4.2. Výkon práce po dobu mateřské dovolené

Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, kdy je vykonávána činnost (zaměstnání), která zakládá účast na nemocenském pojištění, z něhož je tato dávka poskytována. S týmž zaměstnavatelem může však zaměstnankyně uzavřít například dohodu o provedení práce, ale na jiný druh práce (po uplynutí povinné minimální délky mateřské dovolené a minimální podpůrčí doby pro peněžitou pomoc v mateřství).

Poskytování peněžité pomoci v mateřství dále nebrání výkonu práce v jiném zaměstnání či výkon jiné výdělečné činnosti (kromě omezení plynoucích ze zákazu konkurence).

5. Zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem

Období, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, je dobou ochrannou, ve které zaměstnavatel nesmí zaměstnankyni dát výpověď. Výpověď daná zaměstnavatelem zaměstnanci v ochranné době je neplatná.

Zaměstnankyni, která je těhotná nebo je na mateřské dovolené, může zaměstnavatel dát výpověď pouze v případě organizačních změn, které spočívají v tom, že se ruší zaměstnavatel nebo jeho část. Dále je možné dát výpověď těhotné zaměstnankyni z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr (např. porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem).

Zaměstnankyni, která je těhotná nebo čerpá mateřskou dovolenou, nelze také okamžitě zrušit pracovní poměr.

6. Návrat do zaměstnání

Pokud nastoupí zaměstnankyně po ukončení mateřské dovolené do práce, je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnankyni na její původní práci (pracovní pozici) a na původní pracoviště.

Jen pokud to není možné z důvodu, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno (například proběhla organizační změna), může zaměstnavatel zaměstnankyni zařadit na jinou práci nebo pracoviště, které odpovídá pracovní smlouvě, tedy druhu a místu práce uvedenému v pracovní smlouvě.

Zaměstnankyně po návratu z mateřské dovolené může zaměstnavatele požádat o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby a zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody.

V případě, že zaměstnankyně hodlá po mateřské dovolené nastoupit na rodičovskou dovolenou, je povinna o rodičovskou dovolenou zaměstnavatele požádat (nejlépe písemně) a určit délku trvání této dovolené. Pokud neurčí délku čerpání rodičovské dovolené, platí, že požádala o rodičovskou dovolenou v délce tří let. Zaměstnankyně se také může rozhodnout, že mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou vyčerpá dovolenou za kalendářní rok a zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhovět. Za dobu čerpání dovolené za kalendářní rok bude zaměstnavatel zaměstnankyni platit náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, takže si zaměstnankyně takto může dočasně finančně polepšit.

mateřská dovolená překážka v práci

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Problémy s přihlašováním?
Nápověda


Vytvořit nový účet

Výhody registrace

Zásady ochrany osobních údajů

X