Další činnost soudního exekutora

Práce pojednává o další činnosti soudního exekutora, a to zpeněžení majetku soudním exekutorem v rámci dědického řízení. V první části práce pojednává o průběhu zpeněžování majetku v rámci likvidace dědictví, a to na základě pověření notářem jako soudním komisařem, a dále nastiňuje možnosti legislativních změn, na základě kterých by tato činnost byla soudními exekutory prováděna automaticky. V druhé části se autorka zabývá střetem dědického a exekučního řízení, a v této souvislosti, jako možné zakotvení provádění dražeb soudními exekutory pro případ, kdy dojde k úmrtí účastníka na straně povinného a v dědickém řízení je pak rozhodnuto o likvidaci dědictví. V závěru práce shrnuje nejvýznamnější výhody, které by přineslo provádění dražeb soudními exekutory v rámci likvidace dědictví.

SH
exekutorská kandidátka soudního exekutora Mgr. Tomáše Pospíchala, Exekutorský úřad Nymburk
Foto: Fotolia

Možnost zpeněžování majetku soudním exekutorem na návrh jiných osob

Soudní exekutor vedle činnosti exekuční upravené zejména v hlavách III., IV. a V. exekučního řádu (zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti), může provádět také další činnosti různorodé povahy, upravené taxativně v ustanoveních § 76–86 exekučního řádu, přičemž za nejvýznamnější z těchto činností, z hlediska praktického využití, lze považovat činnost upravenou § 76 odst. 2 exekučního řádu.

Ustanovení § 76 odst. 2 exekučního řádu dává zákonný rámec pro zpeněžení majetku třetí osoby odlišné od osoby povinného. Dražbu je možné provést na návrh vlastníka nebo osoby oprávněné disponovat s věcí. Jedná se o zvláštní formu dobrovolné dražby upravenou v zákoně o veřejných dražbách[1], soudní exekutor však postupuje v tomto případě výlučně dle ustanovení exekučního řádu a občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).

Zpeněžování majetku v rámci likvidace dědictví

Touto osobou může být soudní komisař, pokud byla v rámci řízení o pozůstalosti nařízena její likvidace. Soudní exekutor je dle § 232 odst. 1 písm. d) zákona o zvláštních řízeních soudních (zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) povinen provést v rámci zpeněžení majetku při likvidaci dědictví dražbu, a to na základě pověření soudním komisařem za předchozího souhlasu soudu [§ 100 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 231 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních]. V pověření soudní komisař označí věci, které mají být draženy, a písemně dohodne se soudním exekutorem výši nákladů pro případ, že věci nebudou prodány. Postup výpočtu nákladů pro případ, že věci prodány budou, je popsán níže.

Účastníkem dražby prováděné při likvidaci dědictví soudním exekutorem je notář, který byl soudem pověřen k úkonům v řízení o dědictví a který podal u soudního exekutora návrh na provedení dražby, v dražbě má postavení oprávněného.[2]

Vzhledem k tomu, že právní úprava není příliš podrobná a vyvolává tedy výkladové nejasnosti, zabýval se touto problematikou i Nejvyšší soud, a to v usnesení sp. zn. 21 Cdo 559/2014 ze dne 4. 12. 2014, ve kterém stanovil podrobnější postup při provádění dražby soudním exekutorem, v tomto případě dražby nemovité věci: „Smysl (účel) zpeněžení majetku při likvidaci dědictví spočívá v tom, že majetek zůstavitele (případně též jiných osob, může-li být použit k uspokojení zůstavitelových věřitelů) bude prodán a že výtěžek zpeněžení soud rozvrhne mezi věřitele, kteří mají právo na uspokojení svých pohledávek při likvidaci dědictví alespoň z části.“

Cena nemovité věci může být sjednána ve smlouvě uzavřené mezi notářem jako soudním komisařem a soudním exekutorem v případě, že na nemovité věci neváznou práva a závady uvedené v ustanovení § 336a odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu. V opačném případě vydá soudní exekutor usnesení o ceně a doručí jej notáři a osobám, o nichž je mu známo, že pro ně váznou na nemovitosti práva a závady s nemovitostí spojené. Dražební vyhlášku soudní exekutor doručí příslušnému katastrálnímu úřadu a do vlastních rukou notáři a osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitostem předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo; pouze tyto osoby mohou také podat proti dražební vyhlášce odvolání. Po právní moci usnesení o dražební vyhlášce provede samotnou dražbu, kterou lze uskutečnit i elektronicky. Při udělení příklepu soudní exekutor postupuje podle ustanovení § 336j§ 336ja§ 336k občanského soudního řádu; usnesení o příklepu se ovšem doručuje pouze notáři, vydražiteli a dražitelům, kteří po udělení příklepu vznesli námitky. Odvolání proti usnesení o příklepu mohou podat kromě nich také osoby, které mají k nemovitostem předkupní právo, věcné právo (s výjimkou práv zajišťujících pohledávky) nebo nájemní právo, kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražby.[3]

Poté soudní exekutor vydá výtěžek zpeněžení, po odečtení odměny a náhrady hotových výdajů, na bankovní účet určený soudem.[4] Výpočet odměny a náhrady hotových výdajů exekutora stanoví vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora.[5] Vlastní rozvrh výtěžku zpeněžení proběhne v dědickém řízení podle § 269 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních.

Právní úprava de lege ferenda

Vzhledem k současné situaci, kdy soudním exekutorům jsou pravomoci spíše odjímány, ať už přímo (například zrušení ustanovení § 78 exekučního řádu, které umožňovalo soudním exekutorům sepisovat exekutorské zápisy se svolením k vykonatelnosti), nebo nepřímo ve vazbě na novely exekučního řádu[6], prostřednictvím kterých jsou jim odjímány další pravomoci postihu majetku povinného, a dále je také jednáno o snížení jejich odměn, přičemž v návaznosti na tuto situaci je mnoho exekutorských úřadů nuceno z finančních důvodů ukončit svoji činnost (v roce 2016 ukončilo svoji činnost 11 exekutorů[7]), je namístě hledat prostor pro další činnosti soudních exekutorů, které budou vykonávat nejen na základě návrhu třetích osob, ale i z úřední povinnosti na základě zákonných ustanovení je k tomu zmocňujících.

Možnost provádět dražby soudními exekutory při likvidaci dědictví automaticky

Jako jedna z možností se jeví zakotvení provádění výše uvedených dražeb pro notáře jako soudní komisaře v rámci nařízení likvidace pozůstalosti v řízení o dědictví. Soudní exekutor by mohl provádět dražbu vždy, nejen na základě pověření soudním komisařem, a to pro soudní komisaře v obvodu působnosti soudního exekutora. V případě, že by bylo soudních exekutorů v obvodu více, rozděloval by se nápad na základě transparentního rotačního principu. Soudního exekutora by určoval pověřením dědický soud, ovšem nejen na základě vlastní úvahy, nýbrž podle automatického „kolečka“. Do procesu výběru by tak vstoupil prvek náhody a snížil tak riziko zlovolných manipulací při přidělování jednotlivých případů. Vhodné by bylo v rámci této právní úpravy důkladněji popsat postup soudního exekutora při provádění dražby, kterým se nyní zabývá pouze judikatura a odborné příspěvky.

Možnost provádět dražby soudními exekutory při souběhu exekučního a dědického řízení, kdy je nařízena likvidace dědictví

Dále by bylo namístě zakotvení provádění dražeb soudními exekutory i v případě, kdy dojde ke střetu exekučního a dědického řízení, k němuž dochází, když některý z účastníků exekučního řízení zemře, nebo za situace, kdy je některý z účastníků dědického řízení současně povinným či oprávněným v exekučním řízení.

V případě střetu exekučního a dědického řízení by jistě stálo za úvahu zakotvit provádění dražeb (zpeněžení majetku) soudními exekutory pro případ, kdy dojde k úmrtí účastníka na straně povinného, a v dědickém řízení je pak rozhodnuto o likvidaci dědictví.

Zemře-li povinný v exekučním řízení, není v něm možno dále pokračovat. Do této doby pověřený exekutor prováděl zjišťování a zajišťování majetku povinného, takže podstatné informace o aktivech a pasivech povinného exekutor má. Navíc takové řízení bývá často v pokročilé fázi. Mnohdy jsou již oceněny movité nebo nemovité věci povinného, bývají již zhotoveny znalecké posudky, které jsou v dnešní době navíc zpracovány velice kvalitně a obšírně. Když povinný zemře, mohou být tyto zjištěné informace poskytnuty pověřenému soudnímu komisaři pro urychlení jednotlivých kroků prováděných v rámci dědického řízení. V praxi se však často setkáváme s tím, že pověřený soudní komisař si tyto informace zjištěné soudním exekutorem vůbec nevyžádá.

Když je pak v dědickém řízení rozhodnuto o likvidaci předluženého majetku zůstavitele (povinného v přerušeném exekučním řízení), bylo by pak namístě využít odborných znalostí a postupů, dále prostředků a technického zázemí soudního exekutora. Soudní exekutoři zpravidla zpeněžují jak movité věci, ale především nemovité věci, prostřednictvím elektronických dražebních systémů[8]. Tento systém nabízí rychlé, přehledné a transparentní řešení zpeněžení majetku. Protože podmínky provedení dražebního jednání jako takového jsou pro soudního exekutora jasně upraveny ustanoveními občanského soudního řádu a exekučního řádu, jak bylo v článku již dříve zmíněno, nebylo by pak nutné tuto otázku více řešit. Provedení takového zpeněžení majetku zůstavitele soudním exekutorem, který již v minulosti řešil exekuční řízení za života dlužníka, by bylo nejen efektivnější, ale celý proces by byl urychlen, a především by se zvýšila i výtěžnost při zpeněžení zůstavitelova majetku elektronickou dražbou. Dnes se totiž při zpeněžení majetku dlužníků v elektronických dražbách, především u dražeb nemovitých věcí, dostáváme při vydražení nemovité věci na cenovou hladinu stejnou, mnohdy i vyšší než při běžném obchodování. Provádění dražeb soudním exekutorem by tedy bylo v konečné fázi výhodné i pro přihlášené věřitele, a to z důvodu dosažení vyššího výtěžku dražby, a tedy uspokojení jejich pohledávek ve větším rozsahu.

V případě, že by bylo proti povinnému vedeno více exekučních řízení, použije se pravidlo zakotvené v § 14 zákona č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí.[9]

Závěr

Práce se zabývá jednou z dalších činností soudního exekutora upravenou § 76 odst. 2 exekučního řádu, tedy zpeněžením majetku v rámci likvidace dědictví na návrh notáře jako soudního komisaře. Cílem je popsat vlastní provádění dražby a souvisejících postupů.

Jako možností se autorka zabývá zakotvením provádění dražeb při likvidaci dědictví soudními exekutory automaticky, na základě změny právní úpravy, která by jednak stanovila přesný postup při provádění dražby, jednak určila soudního exekutora, který by byl provedením dražby pověřen.

Dále autorka navrhuje zakotvení provádění dražeb soudními exekutory při střetu dědického a exekučního řízení pro případ, že zemře osoba, která je povinným v exekučním řízení, a soudní exekutor již provedl v exekučním řízení úkony a vydal exekuční příkaz k postižení majetku povinného.

Soudní exekutor může při provádění dražeb využít jednak svých odborných znalostí a postupů, jednak prostředků užívaných při běžné exekuční činnosti (například systému elektronických dražeb). Provádění těchto dražeb soudními exekutory by jednak zrychlilo provedení dědického řízení a snížilo jeho náklady využitím informací získaných v exekučním řízení, jednak zvýšilo pravděpodobnost uspokojení pohledávky věřitelů zůstavitele.



Článek byl publikován v Komorních listech č. 3/2017


Seznam literatury:
  • BARTOŠ, J. Exekuce a dědické řízení. Komorní listy. 12/2010. Brno. Exekutorská komora ČR, 2010, s. 13, MK ČR E 19153.
  • KASÍKOVÁ, M. a kol. Exekuční řád. Komentář. 4 vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 1167 s. ISBN 978-80-7400-630-2. KASÍKOVÁ, M. Jak skutečně zpeněžit majetek při likvidaci dědictví? Ad Notam. 5/2011. Praha: Notářská komora České republiky, 2011, s. 9, MK ČR E 7049. Dostupné z: https://www.nkcr.cz/data/ news/ad-notam/PDF/2011_5.pdf
  • TVRDKOVÁ, J. Exekuční a dědické řízení v souběhu.
  • SVOBODA, J. K postupu soudního komisaře při likvidaci dědictví prodejem ve veřejné dražbě. Ad Notam. 2/2011. Praha: Notářská komora České republiky, 2011, s. 19. MK ČR E 7049. Dostupné z: https://www.nkcr.cz/data/news/ad-notam/PDF/2011_2.pdf
  • ŠRÁMEK, D. Soudní exekutor Kučera: Pelikánův návrh je nejhorší novelou exekučního řádu. 1. 4. 2016 Dostupné z: http://www.ceska- justice.cz/2016/04/soudni-exekutor-kucera-pelikanuv-navrh- -je-nejhorsi-novelou-exekucniho-radu/
  • TVRDKOVÁ J. Exekuční a dědické řízení v souběhu. Komorní listy. 12/2010. Brno. Exekutorská komora ČR, 2010, s. 5, MK ČR E 19153
Jiné:
Judikatura:
Právní předpisy:
  • zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a jeho novely č. 139/2015 Sb. a 164/2015 Sb.
  • zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních
  • zákon č. 99 /1963 Sb., občanský soudní řád
  • zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách
  • vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora
  • vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví
  • vyhláška č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti

[1] Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

[2] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. 21 Cdo 559/2014.

[3] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. 21 Cdo 559/2014.

[4] Jinou možností je výplata celého výtěžku zpeněžení a následné uplatnění nákladů vůči notáři jako soudnímu komisaři v rámci rozvrhu prováděného notářem jako soudním komisařem. Obě možnosti uvádí SVOBODA, J. K postupu soudního komisaře při likvidaci dědictví prodejem ve veřejné dražbě. Ad Notam. 2/2011. Praha: Notářská komora České republiky, s. 17. MK ČR E 7049. Dostupné z: https:// www.nkcr.cz/data/news/ad-notam/PDF/2011_2.pdf

[5] Odměnu a náhradu hotových výdajů stanoví § 19a vyhlášky č. 330/2001 Sb., soudnímu exekutorovi odměna ve výši 5 % z výtěžku dražby, nejméně však 1 000 Kč a nejvýše 1 milion Kč zvýšených o 1 % z výtěžku dražby přesahující 10 milionů Kč. Je-li provedeno více dražeb, základ pro výpočet odměny činí součet všech výtěžků. Náhrada hotových výdajů je upravena shodně jako při provádění exekuce.

[6] Například novela č. 139/2015 Sb., č. 164/2015 Sb., k připravované novele exekučního řádu více v článku ŠRÁMEK, D. Soudní exekutor Kučera: Pelikánův návrh je nejhorší novelou exekučního řádu. 1. 4. 2016 Dostupné z: http://www.ceska-justice.cz/2016/04/soudni- -exekutor-kucera-pelikanuv-navrh-je-nejhorsi-novelou-exekucniho- radu/

[7]  http://ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/2208-odchody-exekutoru-pokracuji- minuly-tyden-rezignoval-jiz-11-exekutor-v-tomto-roce?w=

[8] § 336o zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění.

[9] § 14 zákona č. 119/2001 Sb. stanoví, že postihují-li exekuce souběžně stejné nemovitosti povinného, provede se ta exekuce, která byla nejdříve nařízena; řízení v ostatních exekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují. Pořadí nařízení exekuce se řídí dnem, kdy příslušnému katastrálnímu úřadu byl doručen exekuční příkaz vydaný soudním exekutorem.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články