Exekutorské zápisy pohledem současné právní úpravy

Mimo exekuční činnosti definované v ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „EŘ‟), provádí soudní exekutor také další činnost, která je upravena v ustanoveních § 74–86 EŘ. Výčtem se jedná o právní pomoc a sepisování listin – 74 EŘ, úschovy – 75 EŘ, činnost na základě pověření soudem a dobrovolnou dražbu – 76 EŘ, zajiš­tění a správa majetku v trestním řízení – 76a EŘ a sepisování exekutorských zápisů osvědčujících děje a stavy věcí – 77–86 EŘ. V souvislosti s rekodifikací soukromého práva byl novelou exekučního řádu zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění ně­které zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, s účinností od 1. 1. 2014 rozšířen okruh dalších činností exekutora o instrument oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání – 76d – 76g EŘ.

soudní exekutor v Hradci Králové, člen Právní a legislativní komise Exekutorské komory ČR, doktorand na Katedře občanského práva Fakulty právnické ZČU v Plzni
Foto: Fotolia

Obsahovou náplní tohoto článku je oblast exekutorských zá­pisů, kterou považuji, vedle možnosti exekutora provést dob­rovolnou dražbu, z okruhu dalších činnosti za nejvýznamnější. I když byla možnost sepisu exekutorských zápisů novelou provedenou zákonem č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších před­pisů, a dalšími souvisejícími zákony významně omezena, jsem přesvědčen, že tato oblast skrývá velmi zajímavý současný, ale i budoucí potenciál v podobě moderního důkazního prostřed­ku občanského soudního řízení.

Exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti

Jak již bylo výše uvedeno, úprava exekutorských zápisů je ob­sažena v ust. § 77–86 EŘ. Uvedené paragrafové rozpětí ovšem opticky klame, protože zákonem č. 396/2012 Sb. byla zruše­na ustanovení § 78 a dále ustanovení § 80–85 EŘ. Současná úprava tedy fakticky obsahuje tři účinná paragrafová znění. Za podstatnou změnu považuji právě zrušení ustanovení § 78 exekučního řádu, které do té doby umožňovalo soud­ním exekutorům sepisovat exekutorské zápisy se svolením k vykonatelnosti. Konkurující právnickou profesí, která pa­ralelně mohla sepisovat obdobný zápis, byli notáři, kterým tato možnost odňata nebyla. Přestože se na tomto místě chci vyhnout jakékoliv polemice, připadá mi tento krok jako „ne­systémový‟ minimálně ze dvou následujících úhlů pohledu. Z empirických poznatků mé dosavadní exekuční praxe mám za to, že notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti bývají velmi často zrušeny jako exekuční titul, protože při soudním přezkumu exekučními soudy neobstojí ve vztahu k zákonem požadované kvalitě. Dále, pokud se zaměřím, alespoň z mé zkušenosti, na flexibilitu nebo dostupnost notářů v otáz­ce sepisu notářských zápisů, vždy byla podstatně nižší než u exekutorů, což pro samotného žadatele často představo­valo rozhodující kritérium volby ve prospěch exekutorské­ho zápisu. Domnívám se, že zavedení exkluzivity notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti ještě posílilo větší míru neflexibitily při sepisování těchto zápisů samotnými notáři. Mgr. Pavla Fučíková, prezidentka Exekutorské komory ČR, se v rozhovoru pro měsíčník Právní rádce vyjádřila k této pro­blematice takto: „Vycházím pouze z toho, že tato agenda byla úspěšná. Byli jsme vázáni stejnými právními předpisy jako notáři, a proto nevidím důvod, proč bychom tuto pravomoc opět nemohli mít‟[1]. Myslím si, že tato její slova celkem jasně shrnula nejenom její osobní pohled, ale rovněž i pohled a re­flektování této problematiky všemi zástupci exekutorského stavu.

Pokud exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti spl­ňoval veškeré zákonné náležitosti úpravy exekučního řádu ve znění do 31. 12. 2012, byl považován za exekuční titul dle ustanovení § 40 EŘ. Právní síla notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti jako exekučního titulu, je dle mého názoru primární motivační důvod žadatelů o jeho sepis, protože je zjevná rychlost v získání exekučního titulu oproti standard­nímu civilnímu řízení. K možnosti podat exekuční návrh v pří­padě neplnění dohody účastníků pojaté v exekutorském/no­tářském zápise se svolením k vykonatelnosti uvádím aktuální Usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 CDO 2600/2014 ze dne 29. 7. 2014, podle kterého zavázala-li se osoba povinná v dohodě účastníků, že svůj dluh s příslušenstvím bude osob­ně oprávněné splácet v měsíčních splátkách, jejichž výše a splatnost byla určena pod ztrátou výhody splátek, a ocitla-li se osoba povinná v prodlení s úhradou dohodnuté splátky v den její splatnosti, může se osoba oprávněná v době do splat­nosti nejblíže příští splátky domáhat návrhem na nařízení exekuce uspokojení celého dluhu (pohledávky) s příslušen­stvím, i když osoba povinná splátku, s níž byla v prodlení, po její splatnosti uhradila.

Z hlediska sepsaných exekutorských zápisů se svolením k vy­konatelnosti do doby, než byla kompetence soudních exeku­torů k jejich sepisu odňata, platí dle přechodných ustanovení k zákonu č. 396/2012 Sb., že exekutorské zápisy, který byly sepsány do účinnosti[2] citovaného zákona, jsou exekučním ti­tulem i po dni nabytí účinnosti téhož zákona.

Exekutorský zápis osvědčující děje a stavy věci

K nelibosti exekutorské obce obsahuje aktuálně účinná úprava exekutorských zápisů „pouze‟ možnost v podobě osvědčování děje a stavu věci. Právní analýzou aktuálního znění ustanove­ní § 77 EŘ jsou zjevné tři kumulativní podmínky, za kterých je možné exekutorský zápis sepsat. Jsou jimi: žádost žadate­le o sepis; možnost prokázání nároků v řízení před soudem nebo jiným státním orgánem; uskutečnění skutkového děje za přítomnosti exekutora nebo se musí soudní exekutor o stavu osobně přesvědčit.

První a druhá podmínka spolu velmi úzce souvisejí jako zá­konné předpoklady k tomu, aby exekutorský zápis mohl vů­bec být sepsán. Z žádosti, která by měla splňovat intence ust. § 41–43 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád[3] (dále jen „OSŘ‟) by mělo být zjevné, že exekutorský zápis lze použít v řízení před soudem či jiným orgánem k prokázání nároku[4]. Obsah žádosti představuje klíčové kritérium pro následné po­souzení soudního exekutora ve vztahu k jeho oprávněnosti se­pisu dotčeného exekutorského zápisu. Pokud totiž ze žádosti po posouzení soudním exekutorem nevyplyne, že žadatel chce sepsat zápis za účelem prokázání nároků v řízení před sou­dem nebo jiným státním orgánem, nemá pro takový typ zápi­su soudní exekutor oprávnění. Od této situace je ovšem nutné odlišit tu skutečnost, že není nezbytně nutné, aby exekutor­ský zápis po jeho sepsání skutečně k prokázání nároků využit byl. Z uvedeného pak plyne závěr, že pro samotného žadatele o sepis zápisu a rovněž soudního exekutora v rámci posou­zení oprávněnosti k jeho sepisu není obligatorní podmínkou, že pořízený zápis bude striktně použit v řízení o prokázání nároku.

Třetí podmínka, která musí být splněna již při úkonu sepisu exekutorského zápisu, je povinnost soudního exekutora, který musí být osobně přítomen skutkovému ději nebo osvědčování stavu, který následně pojímá do exekutorského zápisu.

Faktický průběh úkonu exekutorského zápisu

V první řadě je nutné si uvědomit, jaký je hlavní smysl exe­kutorského zápisu osvědčujícího děje a stavy věci. Jak již bylo uvedeno výše, soudní exekutor pojme do exekutorského zápi­su takový děj či stav věci, o kterém se osobně přesvědčí a který před ním proběhne, a to na základě svého vjemu (typicky zra­kového, sluchového, hmatového, čichového). Soudní exekutor ovšem není v roli soudce, znalce či rozhodce, pouze pojímá do zápisu to, co vidí, slyší, na co si sáhne, či co cítí. Není tedy mož­né, aby se pouštěl v zápisu do vlastních úvah, spekulací, práv­ních analýz či uvádění dopadů, které mohou případně nastat s ohledem na aktuální situaci či proběhlý děj.[5] Jde tedy pouze o „holé‟ zachycení proběhlého děje[6] či zachycení stavu věci ke konkrétnímu datu[7]. Dále je nutné, aby se soudní exekutor ne­odchýlil od toho, co bylo předmětem žádosti o osvědčení.

Obecně platí, že soudní exekutor nemůže při úkonu exeku­torského zápisu využít možností nabízených v ustanovení § 325a326 OSŘ, neboli nemůže si například zjednat přístup do bytu nebo do jiné místnosti, popřípadě otevřít uzavřené skříně nebo jiné schránky. Tato iniciativa se předpokládá na straně žadatele o sepis exekutorského zápisu. Soudní exeku­tor by navíc z obsahu žádosti měl posoudit, zdali charakter úkonu nenaplňuje znaky trestné činnosti. Z tohoto důvodu doporučuji vždy doložit relevantní doklad o právním vztahu žadatele k movité či nemovité věci, kde se má úkon uskutečnit. Pokud např. nemovitá věc, kde má být úkon učiněn, je ve vlast­nictví žadatele o sepis exekutorského zápisu, je třeba to dolo­žit aktuálním výpisem LV. V rámci této problematiky odkazuji na ustanovení § 1 vyhlášky č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti.

Ustanovení exekučního řádu upravující danou problema­tiku se nezmiňuje o tom, jakým způsobem pojmout do exe­kutorského zápisu účastníky, svědky úkonů atd. Nutno po­dotknout, že prokázání totožnosti takových osob obsahovala úprava exekutorských zápisů se svolením k vykonatelnosti do 31. 12. 2012 v exekučním řádu, a to v ustanoveních § 80–83. Domnívám se, že není sporu o tom, že soudní exekutor bez­pečně provede prokázání totožnosti žadatele o sepis exeku­torského zápisu. Ovšem ve vztahu k dalším osobám by měl soudní exekutor učinit pokus o dobrovolné předložení platné­ho úředního průkazu. Nemá však pravomoc si toto předložení vynucovat[8].

Obecně pak na místě samém by soudní exekutor měl využít všechny své smysly, aby podle povahy žádosti o sepis mohl následně řádně pojmout osvědčovaný děj nebo stav věci do obsahu samotného exekutorského zápisu. Při této fázi se ne­vylučuje pořizování fotodokumentace, jejíž význam je uveden níže. Před fází faktického osvědčení děje nebo stavu věci si musí vždy soudní exekutor pečlivě zvážit charakter předmě­tu osvědčení, aby pak v terénu naprosto přesně věděl, na co se bude zaměřovat, co je objektem osvědčení.[9] Nemělo by to­tiž docházet k tomu, že soudní exekutor bude na místě tápat a bude mu unikat hlavní podstata osvědčované skutečnosti.

Zpravidla se faktického úkonu exekutorského zápisu (dle jeho složitosti) účastní i další zaměstnanci exekutora, kteří na mís­tě samém plní jeho pokyny – zapisují poznámky, pořizují foto­dokumentaci atd. – a v exekutorském zápisu jsou uvedeni jako osoby přítomné.

Sepis exekutorského zápisu

Sepis exekutorského zápisu zpravidla následuje až po fak­tickém úkonu v terénu[10], a to nejčastěji v kanceláři soudního exekutora[11]. Faktický čas, který soudní exekutor samotným sepisem exekutorského zápisu stráví, je dle mého názoru vždy odvislý od jeho zkušeností s danou problematikou a také kva­litou na místě pořízených poznámek a pomocných materiálů[12]. Sepis exekutorského zápisu neboli finální část celkového po­řízení exekutorského zápisu je ze všech výše uvedených částí (posouzení žádosti, faktický úkon osvědčení v terénu) nejob­tížnější. Soudní exekutor totiž nyní musí slovně do obsahu zá­pisu pojmout všechny klíčové skutečnosti, které se před ním odehrály, a to způsobem, jakým je osobně zachytil. Musí vždy zvolit vhodnou strukturu, aby zápis nebyl chaotický a tvořil logický a homogenní celek, který dá věrohodný obraz skuteč­nosti tak, jak ji soudní exekutor vnímal. Je-li slovní pojmutí osvědčení děje nebo stavu věci do obsahu exekutorského zá­pisu obtížné, je možné pořídit si fotodokumentaci, která tvo­ří nedílnou součást exekutorského zápisu, kdy na jednotlivé fotografie může být v obsahu zápisu při doložení skutečného stavu věci odkázáno. Po soudním exekutorovi totiž nemůže ni­kdo spravedlivě očekávat, že popíše stav věci jako např. soud­ní znalec.[13] Proto by právě fotodokumentace měla být využí­vána vždy, když se jedná o osvědčování děje nebo stavu věci v odvětvích, kterým soudní exekutor jen s obtížemi rozumí.[14] V zápise by pak měl soudní exekutor zvolit vhodnou kombi­naci slovního pojmutí a odkazu na fotodokumentaci tvořící nedílnou přílohu zápisu.

Po sepsání musí být exekutorské zápisy neprodleně uloženy v kanceláři exekutora pod uzávěrou[15]. Z pořízeného zápisu je možné pořizovat stejnopis, výpis nebo opis. Nahlížení nebo zapůjčení exekutorských zápisů podléhá režimu ustanovení § 98 a 99 EŘ.

Veřejná listina

Jsou-li splněny všechny výše uvedené podmínky, pak pro exe­kutorský zápis platí, že ho lze použít v souladu s ust. § 125 OSŘ jako důkaz v občanském soudním řízení s důkazní silou veřejné listiny dle § 134 OSŘ, u níž platí pravdivost toho, co je v ní osvědčeno, není-li prokázán opak. Rovněž tak lze po­dle § 51 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „SpŘ‟), exekutorský zápis použít k dokazování ve správním ří­zení, neboť ust. § 53 odst. 3 SpŘ výslovně zmiňuje důkazní sílu veřejné listiny. Z judikatury je podstatné Usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. 20 Cdo 947/2012 ze dne 30. 10. 2012, dle kterého v případě, kdy účastník popře pravost, resp. správ­nost soukromé listiny, platí, že účastníka, který tuto listinu předložil k důkazu, stíhá důkazní povinnost a břemeno dů­kazní; tento účastník tedy nese procesně nepříznivé násled­ky toho, že se v řízení nepodaří prokázat pravost či správnost soukromé listiny. Oproti listině veřejné, kde důkazní břemeno leží na tom, kdo popírá její správnost, u soukromé listiny sta­čí „formální‟ popření její správnosti druhým účastníkem, aby nastoupila důkazní povinnost a důkazní břemeno toho účast­níka, který tvrdil skutečnosti, jež měly být prokázány soukro­mou listinou.

Možnosti exekutorských zápisů dle aktuální právní úpravy

Jak již bylo výše uvedeno, současná právní úprava nabízí pou­ze exekutorské zápisy osvědčující děje a stavy věci. Aktuální znění ust. § 77 EŘ rovněž uvádí demonstrativní výčet, na co se uvedený druh exekutorského zápisu může vztahovat[16], např. na splnění dluhu, stav nemovitých věcí, bytů a nebyto­vých prostor. Je ovšem nutné si uvědomit, že se jedná skutečně toliko o demonstrativní výčet, protože exekutorský zápis lze v podstatě sepsat o jakémkoliv ději nebo stavu věci, kterým mohou být prokázány nároky v řízení před soudem nebo jiným státním orgánem. Lze si tak představit řadu dalších možností pro sepis uvedeného zápisu. Například osvědčení osobního doručení písemnosti soukromoprávní nebo pracovněprávní povahy (výpovědi nájmu, výpovědi z pracovního poměru, vý­zvy k plnění atd.)[17], osvědčení soukromoprávního jednání, při kterém se stanoví termín vyklizení pronajímaného objektu[18], osvědčení o stavu věci dodaného (vadného) plnění[19]. Náš úřad v minulosti rovněž sepisoval exekutorský zápis o tom, zdali je osoba způsobilá k právním úkonům.

Méně tradiční úkony v rámci sepisu exeku­torského zápisu

Dovedu si ovšem představit i daleko neobvyklejší úkony do­tčeného typu exekutorského zápisu. Například o osvědčení stavu věci v podobě aktuálního stavu nebo obsahu webových stránek, nedostupnosti (nekontaktnosti) uvedeného telefon­ního čísla[20], osvědčení způsobilosti nebo vlastností různých movitých věcí (např. nefukčnost). V případě osvědčení děje např. exekutor ve Francii osvědčuje i „nevěru"[21] nebo zachy­cení dějové skutečnosti, že určité osoby se společně někde na veřejném místě setkaly[22], nebo určitá osoba se někde v konkrétní době nacházela nebo něco konala či opomenula konat[23].

V podstatě ale všechny výše uvedené méně tradiční úkony je možné dle mého právního názoru realizovat v souladu s úpra­vou v ustanovení § 77 EŘ za předpokladu splnění všech tří podmínek (kvalifikovaná žádost, relevance prokázání náro­ku[24] a osobní přesvědčení exekutora o ději či stavu).

Možnosti sepisu uvedené formy exekutorského zápisu mají ovšem následující omezení. Exekutorským zápisem nemohou být osvědčeny takové skutkové děje či stavy věci, u nichž zá­kon výslovně svěřuje osvědčení jiným orgánům či subjektům. Jedná se o možnosti úpravy společného jmění dle ustanovení § 716, 717, 718722 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen „NOZ‟)[25], dále ve vztahu k zástavnímu právu dle ustanovení § 1312 a 1313 NOZ[26] a u dědického práva (zá­věti) dle ustanovení § 1494, 149615321537 NOZ[27] a usta­novení § 1526, 1535, 1536, 1539 NOZ[28]. Omezení jsou taktéž v exekučním řádu, in concreto v ustanoveních § 36 odst. 4§ 43 odst. 2§ 66 odst. 2.

Zmocnění exekutorského koncipienta, exekutorského kandidáta

Zákonná úprava nevylučuje, aby exekutorský zápis sepsal exe­kutorský koncipient nebo exekutorský kandidát. Základním předpokladem je písemné zmocnění konkrétního zaměstnan­ce[29] na uvedených pozicích samotným exekutorem. Poté musí exekutorský koncipient nebo kandidát striktně dodržovat veškeré zákonné povinnosti dle aktuální právní úpravy, tzn. celému pojímanému úkonu být osobně přítomen a následně při samotném sepisu zápisu dodržet veškeré formální nále­žitosti. V této fázi exekutorský koncipient nebo kandidát má kárnou odpovědnost.

K uvedené problematice si dovolím upozornit na Usnese­ní Nejvyššího soudu pod sp. zn. 20 Cdo 1376/2006 ze dne 3. 7. 2006, podle kterého z praktických důvodů postačí zmoc­nění obsažené v jiné (samostatné) listině za samozřejmého předpokladu, že je dostatečně určité a srozumitelné a identi­fikuje oprávnění k sepsání konkrétního zápisu. Uvedený nález se rovněž vyslovuje i k tomu, kdo má konkrétní exekutorský zápis podepsat, zdali exekutor nebo pověřený koncipient nebo kandidát. K zápisu sepsaným exekutorským koncipi­entem (na základě řádného zmocnění) je logický požadavek podpisu nikoli exekutora, nýbrž koncipienta. Podpisem totiž může stvrdit pravost a obsahovou správnost listiny jen ten, kdo ji vyhotovil. To na druhé straně nikterak neomezuje po­vinnost uvést v exekutorském zápisu jméno a příjmení exeku­tora (který koncipienta k sepisu zápisu zmocnil) a jeho sídlo.

Odměna exekutora za sepis exekutorského zápisu

Odměna za sepis exekutorského zápisu je upravena v usta­novení § 17 vyhlášky č. 330/2001 Sb., exekuční tarif, které odkazuje na úpravu ve vyhlášce č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví. Současně exekuto­rovi náleží náhrada za promeškaný čas. Právním titulem, ve kterém jsou standardně ujednána veškerá práva a povinnosti účastníků včetně odměny a úhrady dalších výdajů exekutora, je smlouva o právní pomoci, jejíž uzavření by vždy mělo z hle­diska chronologie úkonů v rámci celého procesu sepisu exe­kutorského zápisu navazovat na podání žádosti o sepis zápisu.

Závěr

Jak jsem v úvodu uvedl, exekutorské zápisy vnímám vedle exekuční činnosti jako příjemné zpestření, které může exe­kutora nebo jeho zmocněné zaměstnance čas od času zavést do oblastí, které s klasickou exekuční činností souvisejí velice okrajově. Současně ale vnímám jejich velký přínos pro ža­datele, protože se jedná o efektivní, rychlý a v řadě případů také hospodárný způsob, jak zachytit skutečnosti rozhodné k uplatnění oprávněných nároků u soudu. Odnětím oprávnění sepisovat exekutorské zápisy se svolením k vykonatelnosti se režim zápisů stal v exekutorské obci velmi neatraktivním. Myslím si, že je to škoda, a osobně jsem zastáncem průlomu v této oblasti. Domnívám se totiž, že řada podnikatelských subjektů by výše uvedené typy zápisů velice uvítala, což registruji zejména ve své praxi. Základním problémem je ovšem neadekvátní informovanost o takové možnosti. Pokud je tedy snahou celé exekutorské obce, aby výkon soudního exekutora byl v budoucnu více multidisciplinárně zaměřen, pak je potře­ba si uvědomit, jaké možnosti jsou již nyní v exekučním řádu a zdali jsou dostatečně a náležitě využívány (resp. zdali je ade­kvátně nabízena činnost a osvěta soudních exekutorů poten­ciálním žadatelům). Jsem jednoznačným zastáncem toho, co uvedl prezident UIHJ Leo Netten v rozhovoru pro Komorní lis­ty č. IV/2012, str. 8: „Následující roky budou výzvou. Společ­nost se mění a stejně tak se mění naše profese. Naše činnost zůstane zaměřena na vymáhací služby. Nicméně exekutor ne­bude jen „vymahačem". V tomto ohledu bych rád poukázal na Směrnice CEPEJ 2009. V těchto Směrnicích je exekutor nadán multidisciplinární funkcí, nejen vymáháním soudních rozhod­nutí, ale také dalšími aktivitami, jako třeba mimosoudním ře­šením sporů, právním poradenstvím, ověřováním skutečnosti či mediací."


Článek byl publikován v Komorních listech č. 4/2015


[1] Právní rádce. Praha: Economia, 2015. č. 4 str. 24. ISSN 1805-1405.

[2] Jedná se o sepsané exekutorské zápisy se svolením k vykonatelnosti nejpozději do 31. 12. 2012.

[3] Mělo by z ní být patrné, kdo je žadatelem, jaký děj nebo stav věci chce osvědčit, měla by být podepsána a datována.

[4] V žádostech se velmi často vyskytují obraty: z důvodu možného domá­hání se oprávněných nároků (náhrada škody), které v současné době nelze vyloučit; z důvodu probíhajícího řízení o náhradu škody atd.

[5] Soudní exekutor nemá legitimaci k tomu, aby posuzoval, zdali úkon účastníků je v (ne)souladu s nějakou konkrétní právní normou. Exekutor ani neověřuje, jsou-li prohlášení účastníků zápisu pravdivá, či nikoliv.

[6] Písemné zachycení děje – co, kdy a kde se událo.

[7] Písemné zachycení stavu věci – jak vypadala v určitý den.

[8] V případě nedobrovolného předložení je pak možnost pojmout osobu do zápisu například způsobem, jak ji žadatel označil – muž, kterého žadatel označil za pana M. Š., který dle smlouvy o pronájmu nebytových prostor je narozen xxxx, trvale bytem xxxx. Další možností je pojmutí neztotožněné osoby do zápisu tak, jak ji oslovovali všechny ostatní osoby – muž, které­ho všechny přítomné osoby v rámci přímé komunikace s ním oslovovali jako M. Š., a on na toto oslovení vždy zareagoval.

[9] Předmětem osvědčení totiž nezřídka může být děj, který nelze opa­kovat (nebo jen s obtížemi) a je nutná maximální pozornost soudního exekutora (např. osvědčení zkoušky požárního poplachového systému).

[10] Tzn. až po proběhnutí osvědčovaného děje v terénu; po zhlédnutí stavu věci v terénu.

[11]  Výjimečně je exekutorský zápis sepsán na místě samém neprodleně po osvědčení děje nebo stavu věci.

[12]  Zpravidla se jedná o rozpětí jednoho až několika dnů.

[13] A to jak z hlediska odborné terminologie, tak z hlediska precizního popisu stavu věci.

[14] Osobně mám zkušenosti, kdy jsem osvědčoval stav repase ramen eska­látorů v hotelu, osvědčení neprovedení zkoušky evakuačního požárního systému (EPS) zhotovitelem díla nebo osvědčení poruchy evakuačního rozhlasu. V těchto případech bych jen s obtížemi dokázal provést sepis exekutorského zápisu bez odkazu na mnou pořízenou fotodokumentaci při úkonu v terénu.

[15]  § 86 EŘ.

[16]  S povinností respektování výše uvedených tří podmínek.

[17] V prokázání nároku, že byl učiněn pokus o řádně doručení, resp. odepřeno převzetí doručované písemnosti (jak soukromoprávní tak pracovněprávní povahy).

[18] V případě řízení o vyklizení.

[19] Pro potřeby následného řízení o náhradu škody.

[20] Pro potřeby řízení o ochranu osobnostních práv nebo následně náhrady újmy.

[21] Svým zrakovým vjemem osvědčí, že jeden z manželů vstoupí do bytu milenky, nebo jej zachytí na veřejnosti v objetí milenky.

[22] Například v pracovněprávních věcech při porušování tajemství firemní­ho know-how atd.

[23] Například osoba, která u soudu tvrdí, že má těžké ublížení na zdraví (např. chodí jen s obtížemi), ale žadatel o sepis zápisu má informaci, že tomu tak není (ví, že chodí běžně po městě nakupovat, dokonce třeba sportuje). Požádá proto exekutora o sepis s tím, že v konkrétní dobu na konkrétním místě zrakovým vjemem pojme do soupisu, jakým způsobem se osoba pohybovala – obtížnou chůzí, normální běžnou chůzí, klusem, během atd.

[24] Například porušení konkurenční doložky při osobním kontaktu urči­tých osob – neosvědčí obsah komunikace, ovšem spolehlivě lze osvědčit, že spolu určité osoby byly v osobním kontaktu.

[25] Dříve ustanovení § 143a147 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

[26]  Dříve ustanovení § 156 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

[27] Dříve ustanovení § 476 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

[28] Dříve ustanovení § 476d zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

[29] Exekutorský koncipient dle ustanovení § 21 EŘ, exekutorský kandidát dle ustanovení § 25 EŘ.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články